Elektrárna Dlouhé Stráně je technickým i přírodním unikátem

Toto energetické zařízení je i vyhledávanou turistickou atrakcí. A je také nejvýkonnější vodní elektrárnou v ČR, která se může pochlubit i dalšími technickými "nej." Její působivá horní nádrž vznikla odstřelováním vrcholu hory zvané Dlouhé stráně.

Přečerpávací elektrárny patří k nejsložitějším vodním dílům a slouží jako obrovské akumulátory. V energetické soustavě mají funkci jak při využití přebytku energie, která se pak používá pro přečerpání vody z dolní do horní nádrže, tak v období jejího nedostatku, kdy elektřinu vyrábějí a prodávají za vyšší cenu. Při jednom přečerpávacím cyklu dokáží Dlouhé Stráně do energetické sítě dodat až 3,5 milionu kilowatthodin.

Poptávka po elektřině v průběhu dne kolísá; zatímco ve špičkách může být proudu nedostatek, jindy je naopak zájem o něj tak malý, že tepelné elektrárny, které nelze jen tak vypnout, pracují bez většího užitku. Protože dosud nikdo nepřišel na způsob, jak elektřinu ve větším množství skladovat, využívají se k vyrovnávání zmíněných výkyvů přečerpávací elektrárny. V době, kdy je proudu přebytek, fungují jako pumpy a vytlačují vodu do vysoko položených nádrží. V případě nutnosti naopak vodu pouštějí přes turbíny dolů a pomáhají krýt zvýšenou poptávku.

První výkonná přečerpávací elektrárna v českých zemích byla zřízena těsně po druhé světové válce na Vltavě ve Štěchovicích. V 70. letech minulého století vyrostlo podobné dílo i u Dalešic na řece Jihlavě, a Dlouhé Stráně začaly poblíž Koutů nad Desnou vyrůstat o dvě dekády později. Jejich stavba sice začala v květnu 1978, ale odborníci se dlouho nedokázali shodnout na přesném technickém uspořádání. Naplno stavět se tak začalo až v roce 1987, dílo bylo dokončeno o devět let později. Náklady dosáhly asi 6,5 miliardy korun, elektrárna se zaplatila za sedm let provozu. V prvních deseti letech do sítě dodala 2672,7 GWh energie.

Elektrárna na území CHKO Jeseníky má většinu provozních objektů schovaných pod zemí. Je tam i 50 metrů vysoký sál s dvojicí Francisových turbín, které jsou podle společnosti ČEZ nejvýkonnějšími reverzními turbínami v Evropě a po elektrárně na brazilské řece Paraná druhé nejvýkonnější na světě. V turbínovém režimu mají výkon až 325 megawatt, tedy nejvíc ze všech vodních elektráren v Česku. A kromě toho je pod zemí je i necelých 22 metrů vysoká komora transformátorů.

Dolní přehrada elektrárny leží na říčce Divoká Desná. Pojme skoro 3,5 milionu metrů krychlových vody a hladina v ní kolísá o více než 22 metrů. Z hlediska návštěvníků je ale mnohem atraktivnější horní nádrž, umístěná na temeni přilehlého kopce Dlouhé Stráně v nadmořské výšce 1350 metrů. Je nejvýše položenou vodní plochou v České republice. Výškový rozdíl mezi hladinami obou rezervoárů může být až 533 metru. Zdvojené potrubí o průměru 5,2 metru, kterým mezi nimi voda protéká, zajišťuje turbínám největší spád ze všech hydroelektráren v České republice.

Dlouhé Stráně však nejsou pouze unikátním stavebně-technickým dílem. Neobvyklý zážitek, jakým je pohled z hráze na vrcholu hory, si každoročně nenechají ujít desetitisíce návštěvníků Jeseníků. Ti si mohou při exkurzích prohlédnout podzemí elektrárny a vyjet k hornímu umělému jezeru. Na své si přijdou nejenom pěší turisté či cyklisté, ale i milovníci kolečkových bruslí.

Od roku 2013 tato elektrárna podle informací vedoucího provozu Ludvíka Štrobla zdvojnásobila roční produkci elektrické energie až na 740 gigawatthodin. Roční produkce elektrárny Dlouhé stráně by nyní dokázala pokrýt spotřebu přibližně 200.000 domácností. Vloni elektrárnu navštívilo 78.335 lidí, o necelou tisícovku méně, než rok předtím. A roční rekord více než 97.000 návštěvníků je z roku 2017. Instalovaný výkon elektrárny je 650 megawattů a letos v březnu dosáhla rekordní měsíční výroba přes 83 gigawatthodin.

Za uplynulých 300 let se podle Štrobla změnil charakter provozu elektrárny. V prvních letech byla přebytečná elektrická energie po většinu roku využívána k nočnímu čerpání vody do horní nádrže Dlouhých strání a přes den elektrárna kvůli vyšší poptávce průmyslu produkovala elektřinu. Nyní v letních měsících její mohutná čerpadla pumpují vodu do horní nádrže i přes den, kdy jsou v provozu solární a větrné elektrárny.

Loni Skupina ČEZ dokončila dvouletou modernizaci elektrárny Dlouhé stráně za 840 milionů korun. Technici se zaměřili hlavně na obnovu důležitých částí turbosoustrojí, které slouží 30 let. Modernizace podle Štrobla zvýšila bezpečnost a prodloužila životnost přečerpávací elektrárny. V posledních dvou letech investice směřovaly také do požární bezpečnosti i kamerového systému, který sleduje provoz technologií a dění v areálu.

Přečerpávací elektrárna Dlouhé stráně sehrála důležitou roli při předloňských záplavách, kdy pomohla regulovat průtok v řece Desné. Unikátní energetické zařízení do horského regionu přitahuje turisty, ročně si útroby elektrárny a nádrž na vrcholu hory v nadmořské výšce 1350 metrů prohlédne zhruba 100.000 lidí. Díky pravidelným investicím do údržby a obnovy technologických zařízení může přečerpávací elektrárna Dlouhé stráně podle Štrobla fungovat ještě dlouhé desítky let.

V posledních dekádách se hovoří o vybudování dalších přečerpávacích zdrojů, které by doplnily současnou trojici Dalešice, Dlouhé Stráně, a Štěchovice II. Generální ředitel a předseda představenstva ČEZ Daniel Beneš před několika dny řekl, že společnost vybuduje velkou PVE na Orlické přehradě. Díky modernizaci původní elektrárny bude možné čerpat vodu do Orlíku z níže položené přehrady Kamýk. Práce začnou v příštím roce, hotovo by mělo být v roce 2033.