Budeme platit za elektřinu a za plyn méně?

Podzim je doba, kdy se v médiích objevují prognózy cen elektřiny a zemního plynu na další rok. Většina z nich se shoduje na tom, že nás nečeká období, kdy bude elektřina nebo plyn dražší. Naopak nejčastěji analytici předpovídají mírný pokles nebo stejné ceny, které jsou letos.

Ceny energií pro firmy a města klesají, proč neklesají stejným tempem pro domácnosti?

Konečné spotřebitele na českém energetickém trhu bych rozdělil do dvou skupin. První skupinu tvoří trh s energiemi pro domácnosti a druhou skupinu konečných zákazníků jsem sestavil z firem, obcí, krajů a státních organizací (dále města). Je jasné, že tato druhá skupina bude vždy poptávat více energie a bude mít také více možností nákupu. Díky větší tržní síle logicky dosáhne lepší cenu než skupina konečných zákazníků z řad domácností. Proto ceny například na Českomoravské komoditní burze Kladno (ČMKBK – naší největší aukční společnosti, ve které se uskutečňuje nejvíce nákupů) sledují vývoj cen na energetické burze, zatímco ceny energií pro většinu zákazníků z řad domácností jsou zmrazeny, sice nerostou, ale ve většině případů ani neklesají.

Přestože se oba trhy vzájemně neovlivňují, mají základní věci společné. Dodavatelé nakupují za ceny, které sledují vývoj cen na energetických burzách. Účastníky obchodování na ČMKBK jsou většinou stejní dodavatelé, kteří nabízí energie zákazníkům z řad domácností. Také kurz koruny ovlivňuje obě skupiny. Většina obchodů se uskutečňuje v korunách a komodity, zejména zemní plyn, se nakupují za dolary nebo eura a jejich kurz ke koruně má významný vliv na výslednou cenu komodit.

Rozdíl spočívá ve způsobu uzavírání smluv se zákazníky. Domácnosti uzavírají smlouvy na dobu určitou, která je různě dlouhá, dokonce i na dobu deseti let (průměr je mezi dvěma a třemi lety) s automatickým prodlužováním. Situaci lze charakterizovat těmito slovy: „Když budete s námi, budete každoročně šetřit nemalé finanční prostředky, tak proč s námi nezůstat třeba deset let.“ Díky závazkům zákazníků lze popsat náš energetický trh také tak, jak jej přibližně charakterizoval náš velký a úspěšný alternativní dodavatel: „Dnes je lepší dodavatele koupit než usilovat o získání nových zákazníků.“

Naproti tomu města nakupují na určitou, na pevně stanovenou dobu. Před vypršení smlouvy si musí nakoupit energii na následující období. Protože se jedná o nákupy většího množství energie, je zájem o dodávky energií z řad dodavatelů velký a není jisté, zda současný dodavatel uspěje. Musí se snažit nabídnout výhodné podmínky. Přitom města mají nepoměrně více možností nákupu energií. Mohou organizovat výběrová řízení, pořádat nebo účastnit se aukcí, nakupovat na ČMKB nebo relativně nově přímo na pražské energetické burze podobně jako na ČMKB. Při vyšší spotřebě také lze oslovit účastníka obchodování na energetické burze s tím, aby pro něj dodavatel zajistil nákup na energetické burze (dle příkazů zákazníka – postupný nákup).

Zákazníci z řad domácností mají možnost si vybírat z nabídek dodavatelů nebo se účastnit aukcí na energii, pořádanou aukční společností. Nově jsou ceny z aukcí nabízeny i v kalkulátoru cen energií TZB-info. Domácnosti mohou rovněž využít retenčních nabídek, které jim pod hrozbou přechodu k jinému obchodníkovi poskytne stávající dodavatel. Zlepšení soutěžního prostředí na trhu pro domácnosti by mohly pomoci nabídky aukčních společností a poctivě míněných akčních nabídek se závazky na určité období. Společným znakem je nutnost, aby zákazník byl na trhu aktivní. Nejlepší způsob, jak rozhýbat tržní prostředí, by bylo omezit platnost formulářových smluv na dva roky a s pouze jednou možností prodloužení o jeden rok. To se ale při stávajících politických podmínkách jeví jako málo pravděpodobné.

Proč tyto rozdíly zmiňuji? Důvodem je ukázat to, jak by mohl trh s energiemi vypadat, kdyby na něm panovalo skutečné nefalšované tržní prostředí. Také mne napadá, že by se dalo vypočítat, kolik zákazníci platí navíc kvůli tomu, že trh je takový, jaký je.

Graf. 1: Vývoj cen silové elektřiny od roku 2011, na obrázku je zřetelný pohyb cen směrem dolů. (zdroj: Českomoravská komoditní burza Kladno)

Graf 2: Vývoj cen silové elektřiny pro domácnosti, srovnání cen dominantního dodavatele (ČEZ) s cenami alternativního dodavatele (Amper Market). Za povšimnutí stojí stabilní ceny od začátku roku 2014. (zdroj: kalkulátor cen energií TZB-info)

Graf 3: Pokles cen zemního plynu následuje po cenovém výkyvu způsobeném částečně kurzem koruny ke konci roku 2013. (zdroj: Českomoravská komoditní burza Kladno)

Graf 4: Na rozdíl od cen na ČMKBK ceny zemního plynu setrvává na vysokých hodnotách (zdroj: kalkulátor cen energií TZB-info)

Jaké jsou příčiny poklesu cen energií na energetických burzách

Dalo by se říci, že od doby začátku ekonomické krize to jde s cenami elektřiny na energetických burzách z kopce. V první fázi příčinou poklesu cen elektřiny byla nízká poptávka po energiích z důvodu malé výroby zapříčiněné krizí. K ní se přidaly nízké ceny povolenek CO₂, které příznivě působily na výrobu elektřiny z fosilních paliv. Příčina byla stejná, tedy malá výroba a tudíž malá poptávka po povolenkách, se kterými se obchoduje na burzách. Nyní se trh s energiemi prudce mění, vše ovlivňují obnovitelné zdroje. Jejich rozvoj je další příčinou tlaku na pokles cen elektřiny. Tato příčina na rozdíl od těch předcházejících má dlouhodobý charakter. Na burzách se mění obchodníci, fondy a banky odcházejí, naopak se objevují obchodníci se zelenou energií. Je malý zájem o deriváty (dlouhodobé kontrakty) a větší zájem je o krátkodobé kontrakty. Zdá se, že tento vývoj nelze již zvrátit.

U plynu není pokles cen na burzách tak dlouhodobý jako u elektřiny, lze jej pozorovat poslední dva roky. Přesto i zde dochází k zásadním změnám. Mezi ně především patří fakt, že díky velkému rozvoji celosvětového obchodu se zkapalněným plynem (LNG) dochází ke stále většímu ovlivňování jeho ceny poptávkou na asijských trzích. Protože poptávka v těchto zemích je nižší než se předpokládalo a podle nejnovějších prognóz i v následujících letech bude přetlak nabídky před poptávkou, nelze očekávat vyšší ceny, než jaké jsou dnes.

Bohužel cena komodity je pouze jednou ze složek celkové ceny, kterou platí koneční zákazníci. Pohyb cen směrem dolů již není tak samozřejmý, spíše se dá očekávat opačný trend. Složka, která by mohla růst, alespoň u některých obchodníků, je měsíční paušál a to především u plynu. U elektřiny rostl v průběhu prvního pololetí loňského roku po vzoru našeho dominantního dodavatele elektřiny. Dodavatelé využili zlevnění státem regulovaných cen a cen silové elektřiny, aby zdražení paušálů nebylo tak na očích. U plynu lze navíc u některých dodavatelů pozorovat trend, kdy se cena komodity snižuje a naproti tomu cena paušálu se zvyšuje.

Dalším důvodem, proč se snížení ceny tolik neprojeví, jsou státem regulované ceny. V současné době se hodně mluví o energetické bezpečnosti a to v souvislosti především s dodávkou zemního plynu. Plány na propojení plynárenských soustav, především s Polskem, zvýšení kapacity zásobníků a zvýšení bezpečnostních rezerv si vyžádají nemalé finanční prostředky. Z těchto důvodů a také z důvodu tzv. „vodárenského efektu“ (méně odběratelů) lze předpokládat zvýšení distribučních cen v příštích letech.

Situace kolem novely energetického zákona je důvodem nejistoty Energetického regulačního úřadu a je dalším možným důvodem zvýšení státem regulovaných plateb. Tlak na snižování regulovaných plateb byl v předchozích letech důvodem kritiky od distribučních společností.

Na dotaz ohledně cen mluvčí ERÚ Jiří Chvojka odpověděl:

Regulované ceny zveřejníme jako každý rok až na konci listopadu, letos je každý odhad mnohem složitější, protože se významně měnil zákon a připravují se nové ceny dle pravidel IV. regulačního období, takže budeme před datem zveřejnění ještě méně sdílní než obvykle.

Energetický regulační úřad v posledních dvou letech zveřejňoval prognózy vývoje státem regulovaných cen již několik měsíců předem. Odpověď na dotaz pana Chvojky tak dává možnost spekulovat, že regulované ceny půjdou nahoru a to zejména u plynu.

Kdyby regulované ceny u plynu stouply o 5 % a ceny plynu klesly také o 5 %, znamenalo by to snížení celkové ceny plynu přibližně o 3 % pro koncové zákazníky, což je pravděpodobný scénář (počítáme-li s 20% podílem státem regulovaných cen).

Levnější energie nemusí být pro všechny:

Zákazníci se smlouvami s fixními cenami energie se rozhodně zlevnění nedočkají, pravděpodobnější je zdražení díky zvyšujícím se státem regulovaným cenám.

Je vysoce pravděpodobné, že se zlevnění nedočkají ani věrní dlouhodobí zákazníci některých alternativních dodavatelů, podobně jako tomu bylo při zlevňování elektřiny mezi lety 2013 a 2014.

Situace naopak mohou využít aktivní spotřebitelé! Již nyní se objevují nabídky, které překovávají jednu druhou, co se týče levnějšího plynu. Jsou mezi nimi nabídky se závazkem, ale i bez závazku.

Je také možné, že nebudou zlevňovat ani velcí dodavatelé. Budou sice prohlašovat, že zlevňují, ale ve skutečnosti budou nabízet levnější energie pouze novým zákazníkům nebo těm, kteří nižší cenu vymění za závazek na několik let.

Dodavatelé nyní čekají, co udělají dominantní dodavatelé, ČEZ u elektřiny a RWE u plynu. Signálem pro možný pokles cen může být pokles cen u zářijových nabídek na dodávky plynu s fixní cenou. Tyto nabídky jsou v porovnání se srpnovými cenami o 50 Kč/MWh nižší.

Graf. 5: Vývoj distribučních plateb za elektřinu (zdroj: kalkulátor cen energií TZB-info)

Graf 6: Vývoj distribučních plateb za plyn (zdroj: kalkulátor cen energií TZB-info)