Výroba, spotřeba, import, export elektřiny a plynu v roce 2014
Statistika výroby a spotřeby nastavuje zrcadlo a napovídá, kam se naše energetika ubírala a pravděpodobně bude ubírat. Nabízí se například srovnání s předpoklady, ze kterých vychází třeba Státní energetická koncepce. Stále vyvážíme tolik elektřiny? Jak si vedly obnovitelné zdroje? Co zásoby plynu a co vývoj jeho spotřeby?
Elektřina
Energetický regulační úřad zveřejnil zprávu o provozu elektrizační soustavy. Veškerá data pochází od výrobců, distributorů a od správce přenosové soustavy. Podobně jako v minulých letech zpráva obsahuje informace o základních ukazatelích elektroenergetiky a plynárenství za rok 2014 včetně jejich vývoje za posledních deset let.
V roce 2014 se vyrobilo nepatrně méně brutto elektřiny než v předcházejícím roce, výroba klesla o 1 %. Přitom největší snížení zaznamenala výroba elektřiny ve velkých vodních elektrárnách s výkonem nad 10 MW. Pokles výroby činil 40 %, což je nejméně za sledované období. Důvodem takového poklesu výroby byla extrémně nízká hladina vodních toků.
U ostatních obnovitelných zdrojů byly meziroční změny zanedbatelné. Vývoj výroby z dalších podporovaných obnovitelných zdrojů zaznamenal od roku 2005 významný nárůst. Poslední dva roky však byl nárůst prakticky nulový.
Pokles výroby vodních elektráren byl však kompenzován sníženou spotřebou elektřiny z obnovitelných zdrojů, takže podíl elektřiny brutto z obnovitelných zdrojů k tuzemské brutto spotřebě zůstal meziročně nezměněn na úrovni 13,2 %.
Brutto výroba v paroplynových a plynových elektrárnách mírně vzrostla. Hlavní podíl na růstu mělo spuštění paroplynové elektrárny Počerady 2 s instalovaným elektrickým výkonem 845 MW.
Stejně jako v předcházejícím roce vzniklo v roce 2014 záporné saldo. Export elektřiny z ČR činil 16,3 TWh, což potvrzuje převážně exportní charakter za poslední roky.
Ročního maxima zatížení bylo dosaženo 10. prosince 2014 v 16 hod. (10 861 MW), minima 10. srpna v 5 hodin (4 837 MWh).
Tab. 7
Plyn
Dodávky zemního plynu v roce 2014 probíhaly plynule podle požadavků zákazníků a podle základního odběrového stupně. Celková roční spotřeba zemního plynu v ČR dosáhla 7 280,4 mil. m3 to je 77409,1 GWh. Proti roku 2013 došlo ke snížení skutečné spotřeby o 12 %. Hlavním důvodem výrazného snížení spotřeby bylo především velmi teplé počasí s průměrnou odchylkou o 1,8 °C nad dlouhodobým teplotním normálem. Průměrná teplota v roce 2014 dosáhla hodnoty 9,7 °C a jedná se o nejteplejší rok za posledních 25 let. Uvedené teploty měly největší vliv na spotřebu v domácnostech a u maloodběrů, které používají plyn k vytápění.
Nejnižší spotřeba byla zaznamenána v srpnu (300 mil. m3) a nejvyšší v lednu (1 067 mil. m3). Největší propad spotřeby v porovnání s rokem 2013 nastal v březnu o 31,2 % a naopak k nejvyššímu nárůstu došlo v červenci o 7,2 %.
Spotřeba plynu od roku 2005 přes drobné výkyvy v některých letech klesá. V roce 2014 se již spotřebovalo o 2,3 mld. m3 méně. Z důvodů poklesu spotřeby plynu lze jmenovat mimo již zmíněnému oteplování, krizi, nárůst cen plynu, nejasná situace ohledně dodávek a v posledních letech stále zvyšující se energetická účinnost.
Tab. 8
Největšího podílu na spotřebě plynu dosáhla kategorie velkoodběru 46,8 %, následují domácnosti 27,5 %, maloodběr 13,5 % a střední odběr 9,8 %. Zbytek do 100 % (2,4 %) představují ztráty, vlastní spotřeba přenosových a distribučních sítí a akumulace.
Do ČR přiteklo 36,541 mld. m3. Toto množství doplnila domácí těžba plynu 168 mil. m3. Do zahraničí se vyvezlo 29,291 mld. m3. Množství plynu v zásobnících bylo na konci roku 2,153 mld. m3, do zásobníků bylo dodáno 2,146 mld. m3 a bylo vydáno 2,131 mld. m3.
103 obchodníků s plynem, kteří dodávají plyn chráněným zákazníkům, muselo dokladovat dodržování standardu dodávek. Většina obchodníků předložila potvrzení, že mají prostřednictvím jiného obchodníka uskladněno v zemích EU minimálně 20 % množství plynu.
Tab. 10
Tab. 11
Více informací o statistice elektřiny:
http://www.eru.cz/documents/10540/462820/Rocni_zprava_provoz_ES_2014.pdf/933fc41a-ad79-4282-8d0f-01eb25a63812