Od Nového roku má Bulharsko plyn dostávat přes Turecko

Ten obchází Ukrajinu trasou vedenou po dně Černého moře a přes Turecko. Gazprom je hlavním dodavatelem zemního plynu pro balkánskou zemi.

"Dokončili jsme s Gazpromem změnu vstupního bodu dodávek plynu. Je to pro Bulharsko výhodné," uvedla bulharská ministryně energetiky Temenužka Petkovová citované agenturou AFP. Zmíněný "vstupní bod" Strandja 2 se nachází na bulharsko-turecké hranici. Bulharsko tím podle ministryně ušetří ekvivalent přibližně 890 milionů korun na tranzitních poplatcích Rumunsku, přes které ruský plyn putoval z Ukrajiny; cena plynu v Bulharsku by tak podle ministryně mohla klesnout o pět procent.

Bulharsko až dosud téměř úplně záviselo na dodávkách ruského plynu přes Ukrajinu, a tak se během rusko-ukrajinského sporu o cenu plynu, který v lednu 2009 vedl k přerušení dodávek ruského plynu do Europy, ocitlo prakticky bez této energetické suroviny.

Nový plynovod TurkStream, který má být uveden do provozu na začátku ledna, má do Bulharska dopravit 2,9 miliardy metrů krychlových ruského plynu ročně.

Sofia se snaží snížit závislost na ruském plynu. Na jaře zahájila země výstavbu plynovodu do Řecka v rámci projektu, jehož cílem je přeprava plynu od Kaspického moře do západní Evropy. Bulharsko také začalo přijímat malá množství zkapalněného plynu z USA. Zároveň se chce Bulharsko prosadit jako tranzitní země pro plyn určený do západní Evropy. V září začalo klást 474 kilometrů potrubí, které mají prodloužit TurkStream do Srbska.

Americký prezident Donald Trump podepsal 20. prosince zákon, kterým se ukládají sankce společnostem zapojeným do výstavby ruských plynovodů Nord Stream 2 a TurkStream; šéf Bílého domu je přesvědčen, že obě trasy zvýší závislost Evropanů na ruském plynu a tím posílí vliv Moskvy, připomněla AFP.

Putin počátkem tohoto měsíce při setkání se srbským prezidentem Aleksandarem Vučičem obviňoval Bulharsko, že schválně zdržuje výstavbu plynovodu do Srbska, a prohlásil, že Rusko v případě potřeby najde způsob, jak obejít tento nepříznivý postoj.

Plynovod, nazývaný také Turkish Stream, vede po dně Černého moře z Ruska do Turecka. Má dvě větve, každá s přepravní kapacitou 15,75 miliardy krychlových metrů ročně. První větev má dodávat ruský plyn tureckým zákazníkům, zatímco druhá má zajišťovat dodávky k zákazníkům v jižní a jihovýchodní Evropě.

Plynovod Nord Stream 2 vede po dně Baltského moře a vyhýbá se Ukrajině a Polsku. Projekt za osm miliard eur (přes 200 miliard Kč) má z Ruska do Německa a dále do Evropy transportovat 55 miliard metrů krychlových plynu ročně. Původně měl být dokončen v závěru letošního roku. Rusko se domnívá, že jej navzdory americkým sankcím bude schopno dokončit během několika měsíců. Česká republika k němu bude připojena plynovodem Eugal.

Spojené státy tvrdí, že jim jde o ochranu evropských zájmů před přílišným vlivem Ruska. Němečtí komentátoři ale za postupem Washingtonu vidí především snahu prosadit se na evropském trhu s americkým plynem. Ten je ale nyní proti tomu ruskému dražší.