Nejnavštěvovanější odborný portál pro stavebnictví a technická zařízení budov

Kvůli OKD padnou oznámení na Sobotku, Dlouhého nebo Bakalu

Kvůli někdejší privatizaci těžební společnosti OKD padne několik trestních oznámení.


© Fotolia.com

Sněmovní vyšetřovací komise je podá například na bývalé ministry za ČSSD Bohuslava Sobotku a Milana Urbana a ministra za ODA Vladimíra Dlouhého. Trestnímu oznámení budou čelit také podnikatelé Zdeněk Bakala a Viktor Koláček, kteří byli s OKD spojeni, i další lidé. Někdejší premiér Sobotka, Urban, nynější prezident Hospodářské komory Dlouhý i Bakala tvrdí, že se ničeho nezákonného nedopustili.

Závěrečnou zprávu z vyšetřování podepsalo všech osm členů komise. Někdejší člen, nový ministr kultury Lubomír Zaorálek (ČSSD) uvedl, že by podpis připojit nemohl, trestní oznámení pokládá za nepodložená. Pro Sněmovnu chce Zaorálek zpracovat vlastní vyjádření. Člen komise za ANO Josef Hájek dnes komentoval historii OKD tak, že "našim daňovým poplatníkům byly ukradeny desítky miliard korun, horníkům, mým kolegům, ukradeno 44.000 bytů".

Oznámení na Dlouhého a také na někdejšího ministra pro privatizaci Jiřího Skalického a bývalého předsedu Fondu národního majetku Romana Češku se týká 90. let, kdy stát ztratil v černouhelné společnosti většinový podíl. Dlouhý navíc podle předsedy komise Lukáše Černohorského (Piráti) pochybil, když vložení bytového fondu do společnosti OKD nemělo oporu v tehdejších zákonech. "Jsem přesvědčen, že jsem se žádného údajného protizákonného jednání nedopustil a rovněž věřím, že ke stejnému závěru dospějí příslušné orgány, bude-li trestní oznámení vskutku podáno," reagoval Dlouhý. Stejně jako Sobotka mluví navíc o politické motivaci.

Roman Češka dnes v reakci na trestní oznámení ČTK řekl, že o privatizaci OKD nerozhodoval, nepodílel se na jejím zpracování ani na schvalování privatizačního projektu, nejednal ani o prodeji akcií. "Těžko mohu věcně reagovat, když nevím, co je mi kladeno za vinu. Mohu se jen domnívat, že zařazení mého jména na seznam lidí, které navrhuje komise stíhat, je omyl vyplývající z toho, že členové vyšetřovací komise neví zhola nic o tom, jak probíhala privatizace, respektive že jejich závěry nejsou věcné, ale politické," uvedl Češka.

Trestní oznámení na Sobotku a Urbana souvisí s privatizací menšinového státního podílu v OKD v roce 2004 skupině Karbon Invest podnikatelů Viktora Koláčka a Petra Otavy. Pozdější premiér Sobotka byl v té době ministrem financí a Urban ministrem průmyslu a obchodu. Stát dostal 4,1 miliardy korun a podle komise nevyjednal co nejvýhodnější cenu. Sobotka i Urban ale zdůrazňují, že cena byla tržní. "Vždy jsem jednal v souladu se zákony České republiky a hájil veřejný zájem," uvedl Sobotka. Někdejší premiér upozornil na to, že policie, státní zastupitelství a soudy prodej podílu už opakovaně prověřovaly, nikdo odsouzen nebyl a komise s ničím novým nepřišla.

Koláček a už zesnulý Otava prodali OKD skupině RPG Industries vedené finančníkem Bakalou. Koláčka a Bakalu komise podezírá podle Černohorského z podvodu. Koláček a Otava totiž podle něho prodali Karbon Invest ještě v době, kdy vyjednávali se státem o koupi minoritního podílu, aniž o tom vládu informovali. Bakala zdůraznil, že ve firmě vždy jednal v souladu s právem a je připraven to všemi právními prostředky prokázat. Jeho mluvčí Šárka Samková řekla, že politicky ustavená komise jen zopakovala tvrzení, se kterými někteří politici přicházejí už více než deset let. "Kdykoliv ale byla tato tvrzení konfrontována s fakty či prověřována nezávislými institucemi, neobstála," dodala.

Policie by se mohla v souvislosti s OKD zajímat také o advokáty Radka Pokorného a Richarda Wagnera, a to pro stanovisko zaslané Evropské komisi kvůli prověřování nedovolené státní podpory. Podle komise se mohli oba právníci dopustit podvodu, když zastupovali Karbon Invest a zároveň zpracovali stanovisko pro ministerstvo financí.

Sněmovní komise podala nebo ještě podá i několik podnětů různým institucím. Týkají se například bytového fondu, který podle názoru komise nepřestaly být v majetku státu. Úřady podle člena komise, nezařazeného poslance Lubomíra Volného zatím ve věci bytů nereagovaly.

Členové komise zkoumali také příčiny úpadku OKD v roce 2016. Akcie nástupnické společnosti tehdy převzala státem vlastněná firma Prisko. Za nové majitele bytového fondu vystupovala mezinárodní společnost Round Hill Capital, která sídlí v Londýně.

Společnost OKD byla podle člena komise Václava Klause (Trikolóra) zdravá, ze společnosti ale odešlo "naprosto bezskrupulózně" zhruba 63 miliard korun a byla vržena do insolvence. Rovněž působením orgánů OKD a její někdejší mateřské firmy NWR by se měla z podnětu komise zabývat policie.

 
 
Reklama