Úložiště jaderného odpadu se potýkají s problémy ve více zemích
Úložiště vyhořelého paliva z jaderných elektráren se potýkají s problémy ve více evropských státech, upozornili experti z Německa, Rakouska a Švédska na dnešní konferenci o jaderné energetice.
© Fotolia.com
Ve Skandinávii nyní vláda řeší problém s korozí měděných kontejnerů, v Rakousku se vyhořelé palivo ukládá prozatím na místo, které je z geologického hlediska nevhodné. V Česku je pro úložiště vytipováno devět míst, do konce roku se má jejich počet snížit na čtyři. Z nich poté vzejde jedno definitivní úložiště.
Podle Johana Swahna ze švédské kanceláře MKG, která zastřešuje organizace pro kontrolu nakládání s jaderným odpadem, je Skandinávie dávána v jaderné energetice za příklad. Vyhořelé palivo ukládá do žuly v měděných kontejnerech, které byly vyhodnoceny jako nejbezpečnější. Nedávno se ale ukázalo, že nejsou tak odolné korozi, jak ukazoval výzkum. Firma, která má ukládání odpadu řešit, proto letos nezískala potřebné povolení. "Pro vládu je tato situace složitá. Nevíme, co se stane v horizontu jednoho nebo dvou let. Finsko užívá stejnou metodu, i tam to bude mít důsledky," uvedl ředitel MKG Swahn.
V Česku podle mluvčí Správy úložišť radioaktivních odpadů (SÚRAO) Nikol Novotné tato potíž nehrozí. Místo mědi se uvažuje o uhlíkaté a nerezové oceli. "Ve Skandinávii je problém v tom, že jak je tato oblast blízko moři, chemické složení vody je tam úplně jiné než v Českém masivu. Zkoušky pro kontejnery děláme na "českou" vodu," řekla.
Rakouská jaderná energetika problém úložiště stále nemá vyřešený, jak uvedl geolog a odborník na tektoniku Roman Lahodynsky. V minulosti byl jedním z expertů, kteří měli vyhledat vhodnou lokalitu v Rakousku. "Rozhodnutí nepadlo. Konaly se velké protesty a dodnes se nic neděje," řekl geolog. Rakousko podle něj ukládá zatím středně a slabě radioaktivní odpad, který pochází z výzkumu či zdravotnictví, na provizorní místo. "Z geologického hlediska je toto místo mimořádně nevhodné, leží blízko tektonického zlomu s nebezpečím zemětřesení," sdělil.
V Česku je v současné době vytipováno sedm lokalit, kde by mohlo úložiště vzniknout, plus dvě místa v blízkosti jaderných elektráren Temelín a Dukovany. Většina obcí, v jejichž blízkosti by úložiště mohlo vzniknout, je proti.
"Česká republika musí naložit s vyhořelým palivem z jaderných reaktorů v množství od čtyř do 10 tisíc tun. Další tisíce přibudou z likvidovaných reaktorů," řekl Edvard Sequens z ekologického sdružení Calla. Podle mluvčí SÚRAO závisí množství na tom, zda se dostaví další bloky jaderných elektráren. V případě, že ano, bude to devět až 10 tisíc tun.
Komplikovaná jednání o úložišti proběhla v uplynulých letech i v Německu, tam se ale spory podařilo vyřešit. Podle Michaela Sailera z komise pro nakládání s jaderným odpadem v Německu byla prioritou při výběru bezpečnost a transparentní rozhodování.
V Česku má úložiště vzniknout do roku 2065, o jeho umístění by mělo být rozhodnuto do roku 2025. Dosud se vyhořelé palivo ukládá do meziskladů u elektráren.
Konferenci uspořádaly ekologické organizace Hnutí Duha, Calla a Jihočeské matky.
