V bývalém uhelném revíru u Oslavan se žije dobře, láká i turisty
Mnoho havířů, kteří fárali v Rosicko-oslavanském uhelném revíru, už zemřelo a mladší lidé už ani pořádně neví, že se zde ještě před 25 lety těžilo černé uhlí podobně jako na Ostravsku či Kladensku.
Průmyslová těžba zdejší region živila zhruba 150 let, těžit se zde začalo už po objevu uhlí v polovině 18. století. Dnes jde o příjemná místa pro bydlení a také lákadlo pro turisty, kteří mají rádi klid, řekli ČTK zástupci radnic Zbýšova a Oslavan.
Poslední vagon s uhlím vyjel ze zbýšovského dolu Antonín 18. února 1992, oslavanský důl Kukla skončil už v roce 1973. Čtvrt století stačilo k tomu, aby se výrazně změnilo jak sociální složení obyvatelstva, tak životní prostředí. "Když kdysi napadl sníh, druhý den byl černý. Dnes tu leží dva měsíce a je pořád bílý," usmívá se starosta Zbýšova Vratislav Široký. Sám na dole pracoval víc než 14 let.
Po 25 letech už podle obou starostů nelze mluvit o tom, že by kvůli ukončení těžby neměli lidé práci. Buď jezdí do Brna, nebo mají vlastní drobné provozy, případně pracují v místních fabrikách. Společnost Metaldyne zaměstnává v Oslavanech a Zbýšově téměř 400 lidí, dalších 200 pracovníků má Strojírna Oslavany.
V dobách největšího rozmachu těžby v 60. a 70. letech minulého století v dolech pracovalo zhruba 2000 lidí. V obou městech pro ně vznikla sídliště, která jsou dnes problematická ze stavebního hlediska i kvůli sociálnímu složení obyvatel. Je potřeba postupně investovat do oprav domů i do inženýrských sítí. "V řadě bytů také zůstaly ženy po havířích, kteří umřeli, a třípokojové byty jsou pro ně velké. Proto chceme konečně dotáhnout projekt seniorského bydlení," řekl místostarosta Oslavan Svatopluk Staněk.
Kromě hornických sídlišť mnoho památek na těžbu nezbylo. Loni se definitivně uzavřel pod betonovou deskou důl Jindřich II, který byl s hloubkou 1,5 kilometru nejhlubší ve střední Evropě. Ve Zbýšově tak zůstává těžní věž dolu Simson. "Chceme z ní udělat muzeum, každý rok žádáme o dotaci, ale opravy jdou pomalu. Musíme peníze investovat do dalších věcí, jako jsou opravy školy, stavba tělocvičny či oprava kanalizace," poznamenal Široký. Ve Zbýšově zatím funguje díky nadšencům Muzeum průmyslových železnic, která láká v letní sezoně stovky turistů. V blízkosti města je halda, z níž je výhled na okolí. Řada hald už je však rozvezená a zarovnaná na úroveň terénu. V Oslavanech se plánuje jejich definitivní odstranění a přemýšlí se o novém využití území.
V Oslavanech se podařilo zachovat unikátní těžní věž dolu Kukla, okolo které vznikl adrenalinový park Permonium. V zámku, který dostalo po roce 1989 město od státu v dezolátním stavu, se během let podařilo otevřít Muzeum hornictví a energetiky. "Daří se nám celé město postupně obnovovat a upravovat, máme i další plány," poznamenal Staněk. Zajímavou památkou v Oslavanech je také dědičná štola, kudy začala po ukončení těžby vytékat neodčerpávaná voda z šachet. "Musela se kvůli tomu postavit čistička, protože Oslava se kvůli vysokým koncentracím železitých příměsí stala červenou řekou," připomněl Staněk.
V Oslavanech fungovala mezi lety 1913 a 1993 tepelná elektrárna, která spalovala místní uhlí a zásobovala elektřinou i Brno. "Po ukončení těžby a jejím vypnutí se výrazně zvýšila kvalita životního prostředí. Dnes jsme ideálním místem pro turisty, kteří hledají klid. Do 15 minut jste na kteroukoliv stranu v lese, v okolí jsou cyklostezky, pěší a naučné stezky včetně krásných údolí Oslavy a Chvojnice," zmínil Staněk kaňonovitá údolí.
Přestože hornictví už je 25 let minulostí, obě města jsou na svou minulost hrdá. Začátkem září se konají Oslavanské historické slavnosti a na 9. září letos chtějí i ve Zbýšově uskutečnit poprvé Hornický den a připomenout minulost města. "Pokud se to ujme, budeme v tom pokračovat," řekl Široký.
