Údržba ropovodní sítě v ČR ročně stojí desítky milionů korun

ČTK to řekla mluvčí státního správce ropovodů Mero Radomíra Doležalová. Mero vlastní a spravuje ropovod IKL a českou část ropovodu Družba. Od slavnostního zahájení provozu české části ropovodu IKL z německého Vohburgu nedaleko Ingolstadtu do Nelahozevsi u Kralup nad Vltavou uplyne 25. března 20 let. Podle odborníků nový ropovod výrazně snížil závislost Česka na dodávkách ruské ropy.

"Výstavba ropovodu IKL umožnila, aby se do České republiky dopravovaly i jiné druhy rop než ruská ropa typu URAL/REB," řekl ČTK předseda dozorčí rady společnosti Mero a bývalý generální ředitel České rafinérské Ivan Souček. Nový ropovod podle něj umožnil i modernizaci rafinérie v Kralupech, pro kterou jsou nyní ropy s nízkým obsahem síry dopravované IKL klíčovou surovinou. "Pokud by byl v provozu pouze ropovod Družba, byl by rozsah modernizace rafinérie mnohem náročnější," dodal.

Mero každoročně přepraví do obou českých rafinérii v Kralupech a Litvínově přes sedm milionů tun ropy. Celková roční kapacita českých rafinérií je 8,7 milionu tun ropy, z toho až 5,5 milionu tun v Litvínově.

Obě tuzemské rafinérie vlastní petrochemický holding Unipetrol. Jeho mluvčí Mikuláš Duda připomněl, že v rafinérii v Kralupech je možné zpracovávat pouze ropu s nízkým obsahem síry, kterou tvoří zejména právě ropy dodávané ropovodem IKL. Litvínovská rafinérie naopak byla konstruována na zpracování vysokosirné těžké ropy, dodávané ropovodem Družba. "Zároveň ale do litvínovské rafinérie dodáváme menší objemy některých lehkých rop ropovodem IKL pro vylepšení produktových výtěžků," podotkl. Zvýšení rafinérské kapacity podle něj Unipetrol neplánuje. "Kapacita rafinérií ve střední Evropě je dostatečná," dodal.

Energetický analytik Petr Hlinomaz ale upozornil, že ropovod IKL je v Německu napojen na italsko-německo-rakouský ropovod TAL, který je stoprocentně vytížen. Měly by proto být zkoumány další varianty, jak ropu dostat do Česka dostat jinou cestou, řekl.

Doležalová uvedla, že ohledně budoucí přepravy ropy se Mero zabývá především dvěma krizovými scénáři. První je dlouhodobý výpadek dodávek Družbou při plném vytížení ropovodu TAL. "Zvažujeme několik variant řešení, například investice do navýšení ropovodu TAL nebo výstavbu propojky mezi Litvínovem a Spergau, a tím možnost zásobování severní větví Družby," řekla. Od prosince 2012 vlastní Mero pětiprocentní podíl ve společnostech, které ropovod TAL vlastní a provozují.

Druhým krizovým scénářem je ukončení provozu rafinérií v Česku. "Pak bychom zvažovali investici do takzvaného reverzního čerpání, tedy, aby ropa mohla být přepravována ropovodem IKL opačným směrem, to znamená od nás do Bavorska," dodala Doležalová. Šéf Mero Stanislav Bruna před rokem uvedl, že polský PKN Orlen, který je vlastníkem Unipetrolu, by mohl zpracování ropy v Česku zastavit. PKN to tehdy ale důrazně odmítl.

Akciová společnost Mero ČR vznikla k 1. lednu 1994 sloučením společností Petrotrans a Mero IKL. Jediným vlastníkem firmy je prostřednictvím ministerstva financí český stát. Kromě správy obou ropovodů provozuje Mero centrální tankoviště ropy poblíž Nelahozevsi.

Vývoj dodávek ropy ropovody Družba a IKL do ČR (v mil. tun)

Zdroj: Mero.