Komise navrhla, jak zvýšit energetickou bezpečnost zemí unie
Dokončit vytváření vnitřního energetického trhu, diverzifikovat dodavatelské zdroje, posílit a dobudovat potřebné infrastruktury i úspory doporučuje Evropská komise.
Doporučuje to ve své nové strategii energetické bezpečnosti. Materiál v krátkodobém horizontu předpokládá ještě do zimy také provedení zátěžových testů energetické infrastruktury na regionální či evropské úrovni, aby se ověřilo, zda je nynější systém schopný odolat rizikům spojeným s možnými výpadky dodávek.
Otázka energetické bezpečnosti EU, která je dlouhodobě závislá na dovozu energetických surovin, vystoupila do popředí v důsledku krize na Ukrajině a následného zhoršení vztahů s Ruskem. Studie, jejíž závěry komise dnes zveřejnila, například uvádí, že v případě celkového přerušení dodávek zemního plynu z Ruska v lednu, kdy bývá poptávka nejvyšší, by byla zřejmě přímo dotčena většina EU, s výjimkou Španělska a Portugalska a jižní Francie. V případě přerušení dodávek přes Ukrajinu by byly dopady menší, na jihovýchodě Evropy by však chybělo od 60 do 80 procent potřebného objemu.
"Musíme posílit solidaritu s ohroženějšími členskými zeměmi. Potřebujeme dokončit vytváření vnitřního trhu, zlepšit infrastrukturu, zvýšit energetickou účinnost a lépe využívat vlastní energetické zdroje," řekl dnes novinářům eurokomisař pro energetiku Günther Oettinger.
Komise materiál připravila na základě žádosti členských zemí, projednávat jej bude červnový unijní summit. Právě tam se bude také diskutovat o energeticko-klimatickém balíčku do roku 2030, v němž je problematika energií také významná.
Evropa je na dovozu energií výrazně závislá. Denně za ni utratí okolo miliardy eur (asi 27 miliard korun). Například v roce 2012 dovážela 88 procent své potřeby ropy, 66 procent potřeby plynu, 42 procent potřeby pevných paliv a 95 procent potřeby uranu pro jaderné elektrárny. V případě plynu bylo v roce 2013 39 procent dovozu z Ruska, 34 procent z Norka a 14 procent z Alžírska. Některé země - především tři pobaltské státy, ale i Finsko, Slovensko či Bulharsko jsou přitom na Rusku zcela závislé. Klíčovou roli tak podle komise v tomto ohledu hraje integrace do evropských sítí, která by umožnila větší diverzifikaci dodavatelů.
Unie také hodlá hledat nové dodavatelské cesty, například z oblasti Kaspického moře takzvaným jižním plynovým koridorem, či se snažit posílit body, kudy se na evropský trh může dostávat zkapalnělý zemní plyn. Dokončit vytváření vnitřního trhu a stavbu nyní chybějící infrastruktury je podle komise potřebné, aby bylo možné v případě potřeby na konkrétních místech rychle nahradit výpadek. Komise určila celkem 33 konkrétních prioritních projektů. Souběžně s prací komise začal polský premiér Donald Tusk prosazovat svůj koncept energetické unie, který počítá například s posílením role EU a její vyjednávací síly při diskusích o cenách surovin s vnějšími dodavateli.
Také materiál připravený evropskou exekutivou ale podle tiskové zprávy zmiňuje potřebu "jednoho hlasu" ve vnější energetické politice. Komise plánuje, že se bude zapojovat do jednání o chystaných mezivládních dohodách tak, aby zajistila jejich co nejlepší podobu a také jejich plný soulad s evropským právem.
Mezi krátkodobými opatřeními jsou kromě zátěžových testů, u nichž ještě nejsou známé detaily, například posílení zásob plynu před zimou, zajištění infrastruktury pro případ nouzové potřeby - tedy například možnost takzvaného zpětného toku plynu, či schopnost zemí krátkodobě výrazně snížit svou spotřebu. Komise také zmiňuje možnost, že by země část svých zásob pro případ nouze na evropské či mezinárodní úrovni sloučily do virtuální společné zásoby, například pod dohledem Mezinárodní energetické agentury (IEA).
Nová evropská strategie se nezabývá jen zemním plynem, ale také například ropou či elektrickou energií. Komise v ní například doporučuje diskusi s průmyslem a zeměmi o tom, jak snížit závislost na ruských dodávkách ropy. Podle materiálu by měla být zvláštní pozornost věnována investicím do nových jaderných elektráren, pokud budou na území EU budovány s využíváním technologií ze zemí mimo unii. Je prý důležité, aby státy nebyly při dodávkách paliva závislé jen na Rusku. Možnost diverzifikace dodávek jaderného paliva by měla být podmínkou každé nové investice.
