Bude EU podporovat těžbu břidlicového plynu?
EU chce podpořit debatu o eventuelní těžbě břidlicového plynu. Ing. B.Bechník, Ph.D. z TZB-info komentoval dnes situaci na ČT24.
Na otázky ČT 24 odpovídal vedoucí redaktor oboru Obnovitelná energie Ing. Bronislav Bechník,. Ph.D.
Evropská unie se chce v letošním roce zaměřit na těžbu břidlicového plynu. Chce podpořit debatu na téma zda těžba ano či ne. V reportáži zazněla řada otázek, například: Do jaké míry by podpora EU změnila situaci v těžbě břidlicového plynu? Chybí argumenty, zkušenosti a názory odborníků, které by ještě mohly ovlivnit názor EU? Je dobré ještě se závěry počkat?
Reportáž o břidlicovém plynu ve zprávách na ČT24 20.5.2013, téma od 11:07 min.
Co se do reportáže nevešlo
Autor: Ing. Bronislav Bechník, Ph.D.Jaké technologie se používají pro těžbu?
K tomuto tématu byl v ČT pořad už zhruba před rokem a půl, kdy MŽP průzkum břidlicového plynu povolilo. Následně povolení na nátlak veřejnosti zrušilo.
Pro těžbu břidlicového plynu se používá metoda hydraulického štěpení. Plyn je totiž uzavřen v hornině – břidlici – od čehož má i název břidlicový plyn. K jeho uvolnění je nutno horninu rozrušit. Postupuje se tak, že se vrtá svisle do hloubky několika kilometrů, následně se vrtá vodorovně ve vrstvě břidlice. Do vrtu se potom pod velkým tlakem vhání voda s malým procentem písku a chemikálií.
Těžařské firmy uvádějí 0,5 % chemikálií. Jenže běžný vrt spotřebuje miliony litrů vody, neboli desetitisíce litrů chemikálií, z nichž až polovina zůstane i s vodou v podzemí.
Voda se sice z vrtu odčerpává, ale jen částečně. V podstatě se na povrch dostane jen voda, kterou vytlačí uvolněný plyn. V první fázi, kdy z vrtu proudí plyn smíšený s vodou, se plyn obvykle vypouští do ovzduší. Lze jej sice zachytávat, technologie existují, ale je to investice navíc, u níž není jisté, že se vrátí.
Může břidlicový plyn zlevnit koncovou cenu pro zákazníky?
To je sporné. Těžba břidlicového plynu je z principu nákladnější, než těžba konvenčního zemního plynu. Důvod, proč klesly ceny plynu v USA, není v nižší ceně břidlicového plynu, ale v přebytku plynu na trhu. Pro firmy je ekonomicky přijatelnější prodat plyn pod cenou, než jej neprodat vůbec. Musí například splácet úvěry, a to bez příjmů nelze. Podobné je to v současnosti s cenami elektřiny nebo fotovoltaických panelů, prodávají se za cenu, která pokryje náklady na suroviny a práci, ale ne amortizaci výrobního zařízení.
Objevily se dokonce spekulace, že výnosnost břidlicového plynu je uměle nadhodnocena, a že například produkce jednotlivých vrtů klesá rychleji, než bylo původně odhadováno. Že firmy i v USA vylepšují své finanční výsledky je známo léta, příkladem může být aféra firmy Enron nebo nověji banka Lehman Brothers, jejíž krach v důsledku vedl k finanční krizi.
Za zmínku stojí, že do těžby břidlicového plynu v USA investovaly společnosti z Evropy i ze světa, přičemž některé už své investice stáhly, protože jsou ztrátové.
Navíc samy těžební firmy přiznávají, že v Evropě je jiná situace. Potenciální těžební oblasti jsou hustě osídlené a geologické struktury jsou jiné, i nároky na ochranu přírody jsou vyšší. Těžba v Evropě proto bude nákladnější, a je možné, že se ani při současných cenách zemního plynu nevyplatí.
Jsou v Evropě vůbec dostatečné zásoby - vyplatí se těžit?
Původní odhady zásob břidlicového plynu byly vysoce nadhodnocené. Ani současné odhady nemusí být reálné. Například Polsko se dalo zlákat k průzkumu břidlicového plynu vidinou obrovských zásob, které by je vyvázaly ze závislosti na ruském plynu (Polsko v současnosti dováží 70 % plynu z Ruska). Realizované průzkumy však ukazují, že odhady zásob byly nadhodnoceny minimálně 10krát, možná i více.
Navíc v hustě obydlených oblastech Evropy zřejmě nebude možné použít těžební techniky, které se používají v pouštních oblastech USA.
Ekologové jsou proti, mají pádné argumenty?
Používání hydraulického štěpení zakázala Francie, kde o tom rozhodovali zákonodárci, kteří ve své většině nejsou ekology a určitě nejsou ekologickými aktivisty. Na některé problematické okolnosti upozornila americká agentura ochrany přírody (EPA – Environmental Protection Agency), což je vládní agentura, která zhruba odpovídá našemu Ministerstvu životního prostředí, ty už lze označit za ekology, jedná se však o odborníky, kteří kromě toho spolupracují s odborníky z vysokých škol.
EPA prováděla měření kvality ovzduší ze zcela jiných důvodů, než kontrola emisí z vrtů. Na základě těchto měření se ukázalo, že při těžbě břidlicového plynu se uvolňují do ovzduší obrovská množství metanu, což je skleníkový plyn, jehož účinek je 25krát vyšší, než u oxidu uhličitého, pokud hodnotíme horizont 100 let, ale více než 70krát vyšší v prvních 20 letech. Výsledky studie byly publikovány v impaktovaném odborném žurnálu.
Záhy byla na objednávku těžařů vypracována studie, která popírá uvedené výsledky. Rozdíl je, že studie EPA vycházela z měření, zatímco studie těžařů z dotazníkového šetření. Později studii oponovali i autoři ze stejné univerzity, která na vypracování studie pracovala.
Jsme tak v situaci podobné například boji proti tabáku, kde se výrobcům tabákových výrobků dařilo 30 let popírat vliv kouření na zdraví. Opět jsou na jedné straně neziskové organizace a na druhé mocný průmysl, přičemž každá strana tvrdí něco jiného. Nemůžeme prokázat, která studie je poctivá, a která zaplacená. Dobrat se v této situaci pravdy je opravdu těžké, může to trvat několik let.
Jaká jsou rizika?
Americká EPA odhaduje emise metanu při těžbě břidlicového plynu v takové výši, že by celkový dopad na změnu klimatu byl vyšší, než v případě spalování uhlí.
Riziko kontaminace podzemních vod samozřejmě existuje, ale je obtížné je posoudit. Podmínky v těžebních oblastech v USA jsou jiné, než v České republice. O riziku těžby v oblastech, kde ložisko leží pod vrstvami se zásobami podzemní vody, by mohly referovat firmy, které těží konvenční zemní plyn, nebo ropu. Je to problém, existují technologie pro jeho řešení, ale riziko kontaminace stále zůstává. Jsou známy případy, kdy firma raději od těžby upustila.
V Británii byly zastaveny průzkumné vrty poté, co prokazatelně v důsledku vrtání došlo k zemětřesení.
