Nová pravidla pro hledání úložiště jaderného odpadu
Současně s přípravami na dostavbu Temelína se řeší i problém, kam s vyhořelým jaderným palivem. Připravuje se plán, jak nastavit pravidla pro vyhledání místa hlubinného úložiště.
Nová pravidla o hlubinném úložišti připravuje Správa úložišť radioaktivních odpadů (SÚRAO), a pokud začnou v této podobě platit, měly by obce mít mnohem silnější slovo při rozhodování, zda v jejich okolí úložiště bude, nebo ne. "Chceme to nastavit tak, že pokud jen jedna obec v dané lokalitě řekne úložišti ne, tak se tam nebude stavět ani dělat průzkum," říká Jiří Slovák, zástupce ředitele SÚRAO.
Pouze v případě, že by pro stát nebyla jiná možnost a nenašli bychom žádnou jinou vhodnou lokalitu, mohl by nesouhlas obcí přehlasovat Senát. "Právě ten je totiž nejblíže spjatý s regiony a senátoři mohou pro dotčené obce vyjednat dostatečné kompenzace," dodává Slovák. Takový systém schvalování úložišť je už běžný v zahraničí.
Obce v Česku mají nyní malou spolurozhodovací pravomoc. Pokud by stát i přes jejich nesouhlas úložiště na jejich území vybudovat chtěl, měly by jen malou šanci tomu zabránit. V první fázi - kdy ministerstvo životního prostředí vytyčuje průzkumné území - mohou jen vznést připomínky. V druhé fázi, kdy ministerstvo už vytyčí chráněné území budoucího úložiště, nemohou ani to.
Právě ukládání vyhořelého jaderného paliva je v Česku velice ožehavou otázkou a budí vzrušené debaty. Na přípravách ke stavbě hlubinného úložiště, které bude mít rozlohu 300 hektarů, tedy zhruba 450 fotbalových hřišť, a bude umístěno 500 metrů pod zemí, už státní správa úložišť pracuje více než deset let. Geologové už vytipovali sedm vhodných lokalit, především na Vysočině a v jižních Čechách. Když ale měl před před sedmi lety začít s průzkumnými vrty, obce začaly tvrdě odporovat. Ani jedna z nich nesouhlasila a místní se začali bouřit. "Nepůjdeme do toho přes odpor lidí. Nechceme, aby se nám někdo přivazoval na bagry a aby se konaly demonstrace. To úložiště tam bude desítky tisíc let a je nutné, aby místní obyvatelé byli pro a nevadilo jim," vysvětluje Slovák, proč stát ještě nezačal s průzkumem.
Podle Slováka je důvodem i to, že jeho úřad nechce, aby se z jaderného podzemního úložiště stalo politické téma. "Když se nedohodneme a rozhodnutí o místě úložiště padne i přes odpor místních, bude to snadno politicky zneužitelné. Politici si na tom budou stavět kampaň, což nechceme," říká Slovák.
Ovšem návrh budí pochybnosti. Protože právě tím, že Senát bude mít právo veta, hlavní slovo zůstává stejně politikům. SÚRAO se už na tomto opatření shodlo se starosty dotčených obcí i s ekologickými organizacemi a chce ho do roku 2018 vpravit do některého existujícího nebo nového zákona. "Je to sice hezké, rozhodně bychom s tím souhlasili, ale je to spíš utopie. Nemyslím si, že by politici odsouhlasili, aby obce měly takto silné slovo," namítá Petr Klásek, starosta Chanovic, které leží v jedné z vytipovaných lokalit.
