Nejnavštěvovanější odborný web
pro stavebnictví a technická zařízení budov
estav.tvnový videoportál

Postřehy z konference Obchodování s energií v ČR

Na konferenci obsazené odborníky z různých oborů souvisejících s energetikou vznikl zajímavý střet názorů na podporu OZE i na trh s emisními povolenkami. Největší zájem ale vzbudila prezentace starosty města Říčany, které jako první uspořádalo aukci dodavatelů elektřiny a plynu pro občany města.

Konferenci pečlivě připravila a zorganizovala firma B.I.D. v pražském hotelu DAP a moderoval ji Mgr. Hanuš Beran, předseda představenstva Taures, a.s. (vpravo).

Sérii přednášek začal ing. Alan Svoboda, ředitel divize obchod, ČEZ, a.s., který se zabýval evropskou energetickou politikou, regulací EU a jejím dopadem na tržní prostředí v Evropě. Mimo jiné řekl, že Evropská energetická politika měla definovány dva hlavní cíle:

  • utvořit jednotný trh
  • dlouhodobě snižovat emise skleníkových plynů.

Pilířem jednotného trhu byla efektivní alokace, příznivé ceny a bezpečnost dodávek, což mělo být dosaženo liberalizací a funkčním propojení trhů. Emise skleníkových plynů by se měly snížit do roku 2020 pomocí plánu tzv. 3×20. Nástroji na dosažení těchto cílů jsou jednotný trh s povolenkami, podpora obnovitelných zdrojů a směrnice energetické účinnosti. Bohužel jediné, co podle Svobody funguje, je trh s povolenkami, který měl být efektivním nástrojem, ale nebyl navržen na období krize. Nabídka silně převyšuje poptávku, což jednak způsobila krize a jednak expanze obnovitelných zdrojů. Bohužel investice do výstavby nízkoemisních plynových elektráren, které byly vyvolány vysokými cenami povolenek, jsou nyní neefektivní. Plynové elektrárny jsou odstavovány a provozují se pouze jako špičkové na vyrovnávání diferencí mezi nabídkou a poptávkou v síti. A naopak, díky nízké ceně povolenek a nízké ceně uhlí rostou emise vznikající spalováním uhlí v uhelných elektrárnách.

Poté se ujal slova Ing. Michal Šnobr, energetický poradce J & T Banka, a.s. Přednáška byla o tom, co čeká ČR v kontextu evropské energetiky. Uvedl, že pohled na energetický sektor z hlediska investorů se s příchodem krize radikálně změnil. Z dříve preferovaného sektoru se stal „loser“ s mizernou výkonností akciových trhů. Zřetelně to ukazují grafy na obr. 1 a obr. 2. Na rozdíl od Alana Svobody nevidí v rozvoji obnovitelných zdrojů jenom negativa. Vyjádřil názor, že rozvoj OZE je výzva 21. století a že se dá zvládnout rozumně i katastroficky. Jako příklad uvedl Německo a tamní přístup srovnával se situací v ČR. Na příkladu ukázal, že již bylo v jednom okamžiku (19. dubna 2013 ve 12 hodin) dosaženo pokrytí 50 % spotřeby z výroby OZE. Podle Šnobra nelze cíle EU plnit bezhlavě. Je nutné, aby státy měly silnou a odolnou strategii s ohledem k náročnosti průmyslu a kupní síle obyvatelstva, neboť chybějící strategie má za následek nekoncepčnost a ta vytváří prostor pro korupci. V Evropě vloni přibylo 12 400 MW ve větrných elektrárnách. V Německu v roce 2012 vyrobili 74 TWh pomocí solárních a větrných elektráren. Zajímavé bylo srovnání ČR a Německa v rozvoji OZE. Zajímavým rozdílem je, že v Německu jsou investoři do OZE také z řad důchodových fondů, tedy Němci si platbou za elektřinu částečně spoří na důchod a také to, že důležité výrobní podniky nejsou zatíženy poplatky OZE. V Německu neplatí příspěvek na OZE pouze vybrané průmyslové podniky, ale např. banky a obchodní řetězce tyto poplatky platí.

Obr. 1. Zdroj J & T Banka.
Obr. 1. Zdroj J & T Banka.
Obr. 2. Zdroj J & T Banka.
Obr. 2. Zdroj J & T Banka.

Mgr. Miroslav Zajíček, MA, Ph.D., ředitel Laboratoře experimentální ekonomie, VŠE, se věnoval ve své přednášce vývoji trhu v ČR po liberalizaci. Řekl a na přehledných grafech ukázal, jak se mění struktura dodávek. Zdůraznil, že se stále snižuje tržní podíl všech dominantních dodavatelů na úkor dodavatelů alternativních. Tento trend je zřejmý z obr. 3

Obr. 3 Struktura dodávek
Obr. 3 Struktura dodávek

V podmínkách takto vysoce konkurenčního prostředí je až zarážející, že si Pražská energetika, a.s. udržuje výrazně vyšší marže na rozdíl od svých dvou velkých konkurentů. Přednášející Miroslav Zajíček to ukázal na grafu vývoje marží (obr. 4). Důvody je možné hledat ve „specifickém“ vztahu pražského magistrátu a jím vlastněných podniků s velkým odběrem elektřiny.

Obr. 4 Vývoj marží
Obr. 4 Vývoj marží
Obr. 5 Zajímavý je nárůst výroby elektřiny po zprovoznění Temelína, který je nad hranicí potřeby domácího trhu (modrá čára). Zdroj LEE.
Obr. 5 Zajímavý je nárůst výroby elektřiny po zprovoznění Temelína, který je nad hranicí potřeby domácího trhu (modrá čára). Zdroj LEE.

Nárůst výroby ČEZ po spuštění Temelína umožnil prakticky celou jeho produkci vyvézt.

Ing. Ondřej Grohar, jednatel Ensytra s.r.o., přednesl přednášku na téma Energetický trh dnes a zítra. V ní uvedl, že jednou z možností je, že elektřina se stane pro trh neatraktivní a to díky nízkému podílu ceny komodity v celkových platbách. A to zejména kvůli podpoře OZE a podpoře výstavby Temelína formou státem zaručených výkupních cen. Dále zmínil tři skupiny obchodníků:

  • „Perspektivní hráči“, kteří dlouhodobě upevňují svojí pozici na trhu a udržují nebo navyšují svůj tržní podíl.
  • Obchodníci, kteří chtějí získat určitý podíl na trhu a pak jej prodat.
  • Obchodníci „Kryjeme si záda“, kteří jsou majetkově napojeni na jiné obchodníky a realizují společnou obchodní politiku.

Budoucnost Grohar vidí v elektronickém obchodování, v možnosti nákupu více komodit a služeb pod jedním zákaznickým centrem, kde by se řešily případné problémy zákazníků. Zákazníci by rovněž měli jednotné smlouvy, zálohové a zúčtovací faktury. Příspěvkem státu prostřednictvím legislativy by pak mohla být jednodušší změna dodavatele, zvýšený tlak na udělování licencí nebo jednotná forma smluvních a fakturačních dokumentů. Trh by se mohl vyznačovat „kratšími produkty“, postupným nákupem, jednoduchou skladbou ceny. Grohar vidí budoucnost v tzv. „Super burze“, která bude efektivně zprostředkovávat nabídku obchodníků a poptávku zákazníků.

Ing. Pavel Rodryč, vedoucí odboru OTE, a.s., se zabýval vývojem obchodování na krátkodobých trzích. Zdůraznil, že u OTE lze obchodovat jak elektřinu, tak i plyn v rámci jednoho obchodního portálu s využitím společného risk-managementu i finančního vypořádání. Objem obchodu byl v roce 2012 12 TWh, což tvořilo asi 20 % spotřeby. Propojování trhů je v souladu s naplňováním cílů EU k vytvoření jednotného energetického trhu. 11. 9. 2012 došlo k propojení trhů ČR, Slovenska a Maďarska. O členství projevili zájem i Rumunsko a Polsko. OTE se 1. 3. 2013 připojila k iniciativě šesti evropských burz s cílem harmonizace trhů v Evropě.

Ing. David Kučera, Power Exchange Central Europe, a.s., úvodem obhajoval význam PXE zejména tím, že poukazoval na podíl na obchodování s elektřinou, který byl vyšší než tržní podíl EEX na německém trhu. Situaci na českém trhu charakterizoval jako situaci s malým trhem, kdy objemy obchodování stagnují a možnost geografické expanze je pro PXE omezená. Potom připomněl několik faktů z energetického trhu s evropskými komoditami. Nakonec uvedl několik chystaných kroků, jež by měly zatraktivnit obchodování. Mohla by to být spolupráce s European Commodity Clearing AG, čímž by účastníci jiných burz získali přístup také na trh PXE a naopak účastníci burzy PXE budou mít přístup na evropské trhy. Další možností je obchodování s plynem, které bude realizováno spoluprací s Central European Gas Hub, AG. PXE nabídne lokální řešení s přístupem na evropské trhy. Vše by mělo začít fungovat 2. září tohoto roku.

Ing. Lukáš Pokrupa, MBA, obchodní ředitel a člen představenstva Centropol Energy, a.s., přednášel o síle alternativních dodavatelů a rozvoji doplňkových služeb. Uvedl, že alternativní dodavatelé pomohli vytvořit konkurenční prostředí. Dosažené úspory se odhadují až na 10 mld. na platbách za energie. V dnešní době se trh zdokonaluje, změna dodavatele není nic neobvyklého. Zákazníci jsou lépe informováni a přestává jim stačit pouze nízká cena. Mezi nejčastější doplňkové služby uvedl služby on-line, asistenční služby a slevové programy. Zajímavá byla pasáž o způsobech prodeje. Uvedl, že 80 % zákazníků je výsledkem způsobu prodeje nazývaný „door to door“ (podomní prodej). Tento způsob prodeje je tak úspěšný, že jej již dva roky bez váhání používají i velcí dominantní dodavatelé. U dominantních dodavatelů je velmi úspěšná metoda „cross-selling“. Dominantní dodavatelé v ní nabízí jinou komoditu, než ve které jsou dominantní. Např. ČEZ plyn, nebo RWE elektřinu. Centropol se chystá nabídnout zákazníkům produkty z jiné oblasti podnikání, jako jsou služby mobilního virtuálního operátora.


Ing. Milan Bělka, Dopravní podnik Ostrava, a.s., se podělil o zkušenosti s pořizováním energie pro jejich podnik. Zpočátku pořádali výběrová řízení, která vyústila v uzavření jednoletých nebo dvouletých smluv. Bohužel se nepodařilo nakoupit dobře na roky 2009 a 2010, a to zejména v důsledku začátku krize. A tak se rozhodli dělat nákup jinak. Rozhodli se nakupovat energii pomocí spotů u OTE, a.s. Pro toto rozhodnutí měli podporu systému AISYS, který umožňuje odečítat okamžitou spotřebu a podle ní nakupovat energii nebo regulovat spotřebu, a tím korigovat nákup odchylek.

 
Dosažená úspora u domácností v Říčanech (Zdroj Město Říčany)
Dosažená úspora u domácností v Říčanech (Zdroj Město Říčany)
 

Mgr. Vladimír Kořen, starosta Říčan vzbudil přednáškou největší diskuzi. Uvedl, že médii zmiňovaná aukce nebyla jejich prvním pokusem. Ten první se totiž nezdařil, ale to je neodradilo. Změnili poskytovatele a ještě k tomu se podařilo zrealizovat nápad jednoho pracovníka radnice, jenž chtěl podobnou aukci i pro svou domácnost. Pořadatel aukce se toho hned chopil a zanedlouho organizovala radnice nábor zájemců. Připravovaná aukce byla starostou vyhlášena na místních vánočních trzích jako vánoční dárek radnice občanům. Velmi povzbuzující výsledky aukce ukazuje obrázek.

 

Ing. AntonínPanák, Ernst and Young, s.r.o. nás seznámil s aktuální evropskou legislativou, s evropskými nařízeními REMIT, EMIR, novelizací energetického zákona o podporovaných zdrojích energie a o tom, jak nový občanský zákoník ovlivní obchod s energií. V oblasti energetického zákona uvedl například způsob řešení opuštění odběrného místa v případě stěhování, u podporovaných zdrojů pak možnost dvojí sazby pro domácnosti a průmysl nebo u občanského zákoníku možnost odstoupení od smlouvy do 14 dnů po začátku dodávek.

 
 
Reklama