Nejnavštěvovanější odborný web
pro stavebnictví a technická zařízení budov
estav.tvnový videoportál

Důvody pro nepřerušení dodávek ruského plynu

Rusko je dlouhodobým partnerem v dodávkách zemního plynu pro Evropu. Vlivem událostí kolem Ukrajiny, zejména vzájemných sankcí, se však diskutuje možnost úplného přerušení toku zemního plynu do Evropy. Jaké jsou argumenty proti přerušení dodávek? Je to reálná hrozba? Co by to znamenalo pro Rusko?

Kalkulátor cen energií TZB-info

Dodávky ruského zemního plynu jsou nyní častým zdrojem zájmu médií, úřadů a nejistota panuje i mezi lidmi. Panují obavy, že by v rámci vzájemných sankcí mohlo dojít i na zastavení toku zemního plynu z Ruska. Energetický regulační úřad chce kontrolovat dodavatele ohledně zásob plynu a chce zpřísnit vyhlášku. Lidé kupují mnohem více uhlí, než tomu bylo v minulosti. Panuje nejistota ohledně topení plynem v budoucnu.

Zastavení dodávek plynu do Evropy je jednou z možných odpovědí, jak by Rusko mohlo na evropské sankce reagovat. Existuje ale spousta důvodů, proč je tato možnost velmi nereálná.

Gazprom sluha dvou pánů

Gazprom vznikl privatizací ruského plynárenského průmyslu. Po nástupu Putina k moci došlo k přeměně této společnosti na nástroj moci. Společnost musí nyní plnit jednak funkci zdroje financí pro ruský rozpočet a zároveň poslouchat politické příkazy. Potíž je v tom, že právě politicky motivované příkazy nemusí být vždy v souladu s tím, jak by se obchodník choval. Příkladem může být právě Ukrajina a tamější vývoj cen plynu v závislosti na režimu, který v daný moment na Ukrajině byl u moci, nebo snížení dodávek plynu do zemí, které dodávají ruský plyn zpět na Ukrajinu.

Obr. 1: Závislost některých evropských zemí na dovozu ruského plynu v procentech (Zdroj: BP)
Obr. 1: Závislost některých evropských zemí na dovozu ruského plynu v procentech (Zdroj: BP)

Významným specifikem tohoto největšího plynárenského podniku na světě je monopol na prodej zemního plynu dodávaného plynovody. Gazprom a ruský plyn je jedno a to samé. Prodej ruského plynu se vyznačuje též monopolním postavením v mnoha zemích, především v zemích východní části EU. Toto postavení bylo a je zneužíváno. Ten, kdo nemá jinou alternativu a jeho politika není Rusku přátelská, ten platí mnohem víc. Pokud se ale jedná o tržní prostředí, kde Gazprom nemá monopol, tam je schopen nabídnout velmi konkurenční ceny, které jsou lákavější, než nabídky konkurence.

V dnešním globalizovaném světě není aktivita firem omezována pouze na území jednoho státu. Když se mluví o plynovodech, zásobnících, je za tím potřeba vidět účast firem z celého světa. Nové plynovody směřující z Ruska jsou společnou investicí většinou několika významných světových firem, které jsou vázány smlouvami. V Rusku spolupracuje na nových projektech také mnoho zahraničních firem. Rovněž Gazprom má účast v mnoha společnostech na celém světě. Ruští podnikatelé skupují energetické společnosti v Evropě, spekuluje se o společnostech s vazbami na Gazprom.

Gazpromu se nelíbí

Gazprom není nadšen z toho, že se stále více plynu obchoduje na spotových trzích. Sám vždy prosazoval dlouhodobé kontrakty s poukazem na bezpečnost dodávek.

Gazprom těžce nese třetí liberalizační balíček, který by umožňoval i jiným společnostem využívat infrastrukturu, kterou budoval Gazprom za účasti zahraničních energetických společností, za stejných cenových podmínek.

Zpětné dodávky ruského zemního plynu na Ukrajinu z Polska, Slovenska, Maďarska jsou pravděpodobně důvodem pro snížení množství dodávaného plynu do těchto zemí.

Léta hojnosti jsou nenávratně pryč

Obr. 2: Vývoj akcií Gazpromu (Zdroj: http://www.gazprom.com/investors/stock/stocks/)
Obr. 2: Vývoj akcií Gazpromu (Zdroj:
Obr. 3: Struktura vývozu ruského zemního plynu v roce 2012 (Zdroj: http://www.eia.gov/countries/cab.cfm?fips=RS)

Problémem Gazpromu se ze současného pohledu zdá být nynější prakticky stoprocentní orientace na evropský a turecký trh. V současné době Rusko nemá jinou možnost, kam zemní plyn prodat. Sice již nyní prodává relativně malé množství zkapalněného plynu do Japonska a do jiných zemí Dálného východu, ale tyto dodávky stejně nikdy nebyly určeny pro Evropu. Důvodem jsou tamní ceny, které jsou vyšší než v Evropě, a velká vzdálenost. Poslední měsíce byla ruskými představiteli zmiňována Čína, která by celou evropskou spotřebu mohla nahradit. Otázkou je, kolik by to stálo, zda by to bylo vůbec rentabilní a jak dlouho by to trvalo. Putinem letos v květnu podepsaný kontrakt při návštěvě Číny se zdá být spíš politicky vynuceným krokem, který ekonomicky nevychází nejlépe. O tom svědčí již deset let trvající jednání Ruska s Čínou, kde byla překážkou z ruského pohledu nedostatečně vysoká cena. Dá se říci, že Rusko se snaží dostat na čínský trh, kde ale jeho největší konkurenti již jsou (Austrálie, Katar, země střední Asie a jiné). Ruské dodávky lze v Číně očekávat až ke konci tohoto desetiletí, nebudou realizovány jenom Gazpromem, ale i jinými společnostmi spolu s účastí zahraničních firem (Novatek, Rosněft). Nejaktivnějšími zahraničními společnostmi jsou holandský Shell, francouzský Total nebo americký Exxon.

Domácí ruský trh, největší hrozba pro Gazprom i pro Rusko

Přibližně 60 % těžby plynu v Rusku spotřebuje domácí trh. Rusko je jedním z největších spotřebitelů plynu na světě. Je to dáno především tím, že se jedná o jednu ze zemí s nejnižší průměrnou teplotou, významným podílem výroby elektřiny ze zemního plynu a velkým podílem energeticky náročného zpracovatelského průmyslu.

Domácí trh je regulován a je rozdělen do několika cenových skupin. Toto rozdělení bylo zděděno po Sovětském svazu. Existují ceny pro domácnosti, státní organizace a pro průmysl. Tyto ceny se postupně plánovitě zvyšují, ale musí být voleny tak, aby zákazníci nepřecházeli k jiným druhům paliva a aby Gazprom alespoň částečně uspokojil své potřeby. Portál Euroaktiv v dubnu 2012 zmiňuje podle zdrojů z Gazpromu, že průměrné náklady na dodávku plynu v Rusku jsou asi 132 EUR/1 000 m3, a uvádí, že průměrná cena plynu realizovaného na domácím trhu je pouhých 80 EUR/1 000 m3. Tedy více jak 50 EUR na 1 000 m3 rozdílu, který je potřeba uhradit ze zahraničního zisku Gazpromu. To znamená, že část toho, co Gazprom vydělá v Evropě, spotřebuje na krytí ztrát na domácím trhu. Sice se počítá s dalším zdražováním, ale je nutné mít na zřeteli možné nepokoje z důvodu vysokých cen energií a také zachování konkurenceschopnosti cen výrobků zpracovatelského průmyslu na světových trzích. Brzdou pro Gazprom mohou být rovněž mohutné investice, jakou je třeba stavba plynovodu South Stream.

Gazprom je považován Evropou za dobrého obchodního partnera

V souvislosti s ukrajinskou krizí nepůsobí následující věty moc přesvědčivě, ale skutečností je, že Gazprom je jedním z dlouhodobě nejspolehlivějších obchodních partnerů Evropy. Jako jediný v roce 2013 dokázal prudce zvýšit prodej v Evropě, ačkoliv celková evropská spotřeba zůstává přibližně stejná. Zvýšení prodeje se týká především nejvyspělejších trhů ve Velké Británii, Německu a Itálii. Pravděpodobně se jedná o realizaci obchodů na spotových trzích. Bezpečnost dodávek je mnohem vyšší než u plynovodů, které směřují do Evropy z jiných zemí, především z Alžírska, Libye nebo po dokončení plynovodu z Turecka nebo ze Zakavkazí. Dodávky plynu z Ruska ohrožovaly, mimo dění kolem Ukrajiny, jen arktické mrazy v zimě. Ruský plyn je jedním z nejkvalitnějších, který do Evropy proudí.

Úplné přerušení dodávek nelze s velkou pravděpodobností očekávat

Z toho, co bylo napsáno, je zřejmé, že i Gazprom nebo Rusko prochází těžkým obdobím. Zastavení dodávek plynu by bylo sice pouze politickým rozhodnutím, odpovědní představitelé by si však měli uvědomit, že zastavit dodávky plynu do Evropy by mělo pro Rusko nedozírné následky. Následky by se týkaly především těchto oblastí:

Obr. 4: Vývoj cen produktu CAL-15 zemního plynu na burze EEX. (Zdroj: EEX)
Obr. 4: Vývoj cen produktu CAL-15 zemního plynu na burze EEX. (Zdroj: EEX)
  • Zdražení plynu a elektřiny pro ruské domácnosti a firmy. To je velmi citlivé téma, možná příčina protestů a nespokojenosti s vládou.
  • Snížení konkurenceschopnosti ruského zpracovatelského průmyslu.
  • Znemožnění investic a nároky na kompenzace ze strany akcionářů.
  • Špatná pověst a nevýhodná pozice při cenovém jednání spojeným s obnovením dodávek, což by mohlo vést ke ztrátám pozic na trzích.
  • Zastavení investic do těžby plynu, což by mohlo být příčinou pozdějších zvýšených nákladů na těžbu.

Odborníci se shodují na tom, že je málo pravděpodobné, že by byly přerušeny dodávky plynu do Evropy. Podle cen kontraktů na následující roky si obchodníci nemyslí, že by mohl nějaký problém s importem plynu z Ruska nastat. Nynější ceny kontraktu na rok 2015 jsou na úrovni března tohoto roku a celkově je cena plynu mnohem nižší než loni.

 
 
Reklama