Nový plán pro odpadové hospodářství ukazuje cesty, jak dosáhnout cirkularity; ve hře jsou i předdemoliční audity a digitální pasy výrobku

Plán odpadového hospodářství České republiky (POH ČR) na období 2025 až 2035 označilo Ministerstvo životního prostředí ČR (MŽP ČR) za zcela zásadní národní strategický dokument a sledované období za klíčové pro komplexní přechod na moderní odpadové hospodářství. Ukazuje cestu, jak dosáhnout cirkularity, definuje, jak odpady proměnit na materiál a suroviny pro další využití, jak předcházet vzniku odpadů, jak uplatnit recykláty v praxi a jak efektivně přeměnit zbytkový odpad na energii. Snahou je rozšířit stávající systém na další komodity a apelovat na výrobce, aby více přemýšleli o tom, z jakého materiálu produkty vyrábějí a zda je možné je dále recyklovat.

Koordinovaný přístup a zvýšení odpovědnosti

„Plán představuje reálné možnosti pro nakládání s odpady na území ČR a důsledně vychází z principu hierarchie odpadového hospodářství. Česká republika se musí prioritně soustředit na ochranu kritických surovin, předcházení vzniku odpadů, prodlužování životnosti výrobků a tím minimalizovat plýtvání. Pro dosažení stanovených priorit je takto součástí plánu i Program předcházení vzniku odpadů, Program předcházení vzniku potravinového odpadu a rovněž je reflektována oblast kritických surovin a jejich vzrůstající význam. Množství zdrojů, které máme k dispozici, je omezené a jejich efektivní a opětovné využívání není pouze otázkou cirkulární ekonomiky, ale i zdravého rozumu a přirozené odpovědnosti,“ podotýká David Surý, vrchní ředitel sekce ochrany životního prostředí MŽP ČR, a doporučuje podrobnější seznámení s dokumentem, který na více než 400 stranách detailně vyhodnocuje stav a vývoj odpadového hospodářství ČR, analyzuje toky jednotlivých druhů odpadů a modeluje potenciální scénáře a prognózy vývoje produkce a nakládání s odpady.

Opatření v oblasti předcházení vzniku odpadů zahrnují například snižování množství obalového odpadu a jednorázových plastů, podporu opětovného použití výrobků či zavedení digitálních pasů pro lepší využití stavebních materiálů a výrobků. Navazující Závazná část stanovuje cíle a opatření pro předcházení vzniku odpadu, opatření k jejich dosažení včetně preferovaných způsobů nakládání s odpady. Směrná část plánu pak obsahuje nástroje pro splnění těchto cílů. Oproti předchozímu plánu je součástí Ekonomická analýza POH ČR, která popisuje náklady na zajištění bezpečného nakládání s odpady, naplňování hierarchie nakládání s odpady, přechod k cirkulární ekonomice a plnění závazných cílů vyplývajících z legislativy EU.

„Ekonomická analýza POH ČR odhaduje, že v horizontu období let 2025 až 2035 budou potřebné investice do odpadového hospodářství nezbytné ke splnění cílů POH ČR dosahovat až 159 miliard korun. Významnou finanční podporu investic do rozvoje infrastruktury odpadového a oběhového hospodářství představuje Operační program Životní prostředí 2021 až 2027. Detailní informace obsažené v novém POH významně přispějí i k zefektivnění připrav nového programového období 2028+,“ dodává ministr Petr Hladík.

Znázornění toku odpadů v ČR v roce 2022 – Průmyslové odpady (Pozn: Množství produkce zahrnuje pouze primární produkci.)
Zdroj: POH ČR, Ministerstvo životního prostředí ČR (MŽP ČR)

Celková produkce průmyslových odpadů
Zdroj: POH ČR, Ministerstvo životního prostředí ČR (MŽP ČR)

Schválení POH ČR přivítal kromě jiných i výkonný ředitel České asociace odpadového hospodářství (ČAOH) Petr Havelka. Podle jeho slov ukazuje po dlouhé době správný směr, kterým se má české odpadové hospodářství ubírat.

„Ocenit je třeba důraz na investice do moderní infrastruktury, která má pomoci jak efektivnímu třídění, tak využití vytříděných druhotných surovin pro další výrobu. Co není racionální recyklovat, má jít na energetické využití. Pro opravdový rozvoj oběhového hospodářství potřebujeme ještě snížení byrokratického zatížení a úpravu předpisů, jež by měly skutečně cílit na využití druhotných materiálů. To zatím bohužel nemáme. Míra ukazatelů pro CMU (směsný komunální odpad) a CMUR (komunitní mobilní sběrné místo odpadu), to jasně ukazuje. Na to bychom se měli nyní více zaměřit,“ uvedl Petr Havelka a chválil také, že plán vznikl ve spolupráci s odbornou veřejností a bude sloužit jako strategický rámec pro tvorbu krajských plánů odpadového hospodářství, které musí být dle platného zákona o odpadech s celostátním plánem v souladu.

Stanovisko Svazu průmyslu a dopravy ČR již není tak lichotivé. V dokumentu postrádá definování skutečných problémů a jasných směrů, včetně konkrétních opatření, čímž se dle této interpretace omezuje role dokumentu pro rozvoj odpadového i oběhového hospodaření v ČR.

„Dokument působí spíše jako administrativní resumé bez nabídky inovativních řešení. Materiál je velmi rozsáhlý a nepřehledný, pokud si chce firma udělat celkový přehled jedné komodity, jedná se o velmi náročný úkol. Dále například v dokumentu postrádáme řešení nakládání s odpady z Li-Ion baterií nebo konstatování, že ČR by měla prohlásit kovový odpad (šrot) za zásadní strategickou druhotnou surovinu,“ píše se mimo jiné v jejich stanovisku z února letošního roku (celé stanovisko viz níže).

Foto: Pexels

Stavební odpad, recyklace a předdemoliční audity

Součástí POH ČR na období 2025 až 2035 je také stavební odpad, recyklace a využívání druhotných stavebních materiálů. To vše v reakci na aktuální výzvy, evropské cíle i potřebu modernizace celého systému oběhového hospodářství, včetně otázky zavedení digitálních pasů pro lepší využití stavebních materiálů a výrobků a také předdemoličních auditů, jakožto jedné z metod, jak naplnit stanovené cíle. Důležitá je v tomto směru směrnice EU 2018/851, která upravuje nakládání s odpady a stanovuje minimální recyklační cíle, přičemž další právní rámec zahrnuje Nařízení EU 2020/852 (Taxonomie EU), které se zaměřuje na udržitelné financování a podporuje investice do recyklace a ekologických technologií ve stavebnictví.

„Předdemoliční audity nejsou v Evropské unii zatím povinné, ale jejich význam roste i v důsledku výše uvedené směrnice a nařízení. Podoba předdemoličního auditu je představena v Protokolu EU o nakládání se stavebními a demoličními odpady z roku 2024, v Rakousku například platí norma ÖNORM B 3151, která stanovuje standardizované postupy pro demontáž staveb a oddělování materiálů. V České republice je při odstranění stavby požadován demoliční výměr, který se dokládá na místní stavební nebo obecní úřad. Doporučuje se vytvořit plán demontáže s odhadem množství hlavních složek, které se mají třídit. Měl by také obsahovat detailní informace o třídění, skladování a následném využití jednotlivých materiálů,“ uvádí ve svém příspěvku Tereza Pavlů, která se věnuje šetrné demolici a recyklací staveb s následným využitím získaných materiálů a konstrukčních prvků v UCEEB při ČVUT Praha.

Foto: Pexels

Rozboru materiálových toků, produkci a recyklaci stavebních a demoličních odpadů se věnuje kromě jiných také Asociace recyklace stavebních materiálů v ČR (ARSM ČR). Z její analýzy lze vyčíst, že se v ČR v posledních dvou desetiletích podařilo již úspěšně implementovat jeden z pilířů cirkulární ekonomiky ve stavebnictví – a sice recyklaci. Jako problematická se jeví dekarbonizace a snaha o snižování emisí CO₂. Stále se hledá optimální způsob využívání recyklovaných materiálů, klade se velký důraz na pečlivé vyhodnocení skutečných environmentálních přínosů recyklace a na rovnováhu mezi ekologickými, technickými a ekonomickými aspekty. Klíčem k udržitelnosti je podle názoru odborníků identifikace lokálního využití pro recykláty a jejich upcyklace i v jiných odvětvích. Použití recyklátu nemusí nutně znamenat jeho opětovné začlenění do stavebních materiálů, ale jeho využití pro zlepšení vlastností jiných materiálů může přinést významné výhody při dosahování cirkulárních cílů. Jistou pomyslnou branou k cirkulárnímu stavebnictví a příležitostí pro stávající i nové budovy mohou být právě předdemoliční audity, které pomáhají identifikovat materiály vhodné pro opětovné použití nebo recyklaci.

Literatura a zdroje:

1. Směrnice EP a Rady EU 2018/851 ze dne 30. května 2018, kterou se mění směrnice 2008/98/ES o odpadech. Dostupné z: https://eur-lex.europa.eu/legal-content/CS/TXT/PDF/?uri=CELEX:32018L0851
2. Nařízení EP a Rady EU 2020/852 ze dne 18. června 2020 o zřízení rámce pro usnadnění udržitelných investic. Dostupné z: https://eur-lex.europa.eu/legal-content/CS/TXT/?uri=CELEX:32020R0852
4. Metodický návod pro řízení vzniku stavebních a demoličních odpadů a pro nakládání s nimi. Dostupné z: https://mzp.gov.cz/system/files/2025-03/OODP-metodicky_navod_SDO-20180904.pdf
5. Plán odpadového hospodářství České republiky na období 2025 až 2035 (POH ČR). Dostupné z https://mzp.gov.cz/system/files/2025-08/OCEO-POH_CR_2025_2035_Final-23072025_0.pdf a příloha Ekonomická analýza https://mzp.gov.cz/system/files/2025-08/OCEO-POH_CR_Priloha_EA_Final-23072025.pdf
6. Stanovisko Svazu průmyslu a dopravy České republiky dostupné z https://www.spcr.cz/images/Stanovisko_Svazu_POH_2025_2035_final.pdf
7. Nástroje veřejné správy pro předcházení vzniku odpadů. Metodika pro systematické rozvíjení činnosti MŽP a dalších spolupracujících státních institucí a institucí veřejné správy v oblasti předcházení vzniku odpadů dostupná z https://mzp.gov.cz/system/files/2025-07/OCEO-Metodika_Nastroje_verejna_sprava-19072025.pdf
8. Aktuální informace k dané problematice zazní na říjnové konferenci Odpadové fórum 2025 v Hustopečích u Brna. Dostupné z https://www.tretiruka.cz/konference/symposium-odpadove-forum/