Nejnavštěvovanější odborný portál pro stavebnictví a technická zařízení budov

Konference o předcházení vzniku odpadů měla velký úspěch

Datum: 13.10.2018  |  Autor: Vlastimil Růžička, redakce

České ekologické manažerské centrum (CEMC) uspořádalo v rámci veletrhu FOR ARCH dvoudenní konferenci s názvem Prevence vzniku odpadů. Již pátý ročník národní konference řešil problematiku snižování množství vznikajících odpadů a opětovné využití výrobků z pohledu místních samospráv. V rozhovoru jsme oslovili zástupce organizátora Ing. Vladimíra Študenta, výkonného ředitele CEMC.

Vladimír Študent označuje v rozhovoru prevenci vzniku odpadů za jednu z nejdůležitějších činností a výzvu pro budoucí vývoj společnosti. Na této myšlence bylo založeno i CEMC, které připravuje veřejnost prostřednictvím seminářů a školení na změnu legislativy. Konkrétní změny odpadové legislativy byly publikovány v Oficiálním věstníku Evropské unie 14. června 2018 (zde). Součástí prevence je také opětovné využití výrobků a prevence vzniku odpadů z pohledu místních samospráv.

V čem byl podle vás letošní ročník konference o předcházení vzniku odpadů výjimečný?

Jako pořadatelé jsme chtěli jít příkladem, a tak jsme při organizaci akce kladli důraz na samotnou prevenci. Účastníkům jsme například nabídli možnost odnést si zbylé jídlo z rautu domů, nebo degustaci piva uvařeného z neprodaného pečiva. Co se především podařilo, bylo tematické zaměření na aktuální problematiku omezování použití plastů. Jejich produkce v celosvětovém měřítku roste exponenciálně. Jen v letech 1950 až 2015 jich bylo vyrobeno 8,3 mld. tun a vzniklo tak na 6,3 mld. tun odpadu. Hlavním problémem je způsob nakládání s plasty po ukončení jejich životnosti. Plasty nezřídka končí v přírodě, kde se rozkládají stovky let. Co je ale ještě více alarmující, je žalostná míra současné recyklace. Právě z těchto důvodů jsme toto téma otevřeli a přizvali k diskusi klíčové osoby.

Které přednášky a diskuse byste zvlášť ocenil?

Jako pořadatelé jsme byli potěšeni reakcí samotných účastníků chválící celý program. V tomto ohledu musíme poděkovat všem řečníkům, kteří na tomto mají největší zásluhy. Pokud bych měl ale vyzdvihnout konkrétní přednášku, pak by to byl příspěvek Lenky Mynářové ze společnosti NAFIGATE Corporation a.s. Jimi vyvinutá biotechnologie Hydal je opravdu revoluční v celosvětovém měřítku. Navíc se jedná o českou technologii, která by měla umět zpracovat použitý fritovací odpadní olej a přeměnit ho na 100% rozložitelný bioplast v přírodě. Technologie umí v uzavřeném cyklu (bez odpadů) přeměnit odpady z fastfoodů na vysoce hodnotnou surovinu využitelnou například v kosmetice, kde nahradí dnes používané a problematické mikroplasty.





O čem se nejvíce hovořilo v kuloárech, které byly ty nejpalčivější otázky?

Témata v kuloárech korespondovala s tématy jednotlivých přednášek. Průřezově však stále platí, že vyšší míře rozšíření myšlenky prevence a opětovného využití odpadů by pomohla vyšší míra edukace. Často inovativní projekty musejí ve svých začátcích překonávat bariéry vycházející z principu, že je něco zavedené, dobře fungující a že jakákoliv změna není možná. Receptem na úspěch je nalezení osvícených partnerů, díky kterým se podaří projekt realizovat ukázat tak, že změnit dosavadní spotřebitelské zvyky a chování je možné. Hojně diskutovaným tématem byl takzvaný greenwashing, zejména ve spojitosti s bioplasty. K nim se v minulých letech upírala značná pozornost s nadějí, že pomohou vyřešit existující problém s přemírou plastových odpadů. Bohužel se předpoklady na snadný a rychlý rozpad v přírodě nenaplnily. Naopak vznikl nový problém, kdy vzniklé fragmenty setrvávají v životním prostředí. Navíc některé biodegradabilní plasty mohou působit vážné potíže recyklačnímu odvětví, jelikož jsou nerozpoznatelné od konvenčních plastů.

Co byste označil za jednoznačné pozitivum v rámci ČR?

Jako jednoznačně pozitivní hodnotím skutečnost, že se společnost v ČR o toto téma stále více zajímá a snaží se některé principy aplikovat v každodenním životě. Je to především mladší generace, která preferuje nakupování v takzvaných bezobalových obchodech, snaží se minimalizovat potravinový odpad, nebo využívá různých sdílených služeb, například pronájem automobilů, jízdních kol, nebo spolujízdu. ČR se může pochlubit celou řadou unikátních projektů na světové úrovni, jako je například uvedená technologie Hydal. Rád bych také zmínil technologii MIWA, přicházející s úplně novým konceptem bezobalového nakupování. Díky vývoji vlastní kapsle na potraviny i díky spolupráci přímo s výrobci potravin se potřeba obalového materiálu minimalizuje na absolutní minimum. MIWA získala za svůj koncept mnoho ocenění světového významu. Do konce roku by měl být zahájen zkušební provoz ve vybrané prodejně, a pokud se koncept osvědčí, pak se s ním setká veřejnost v masovějším měřítku.





Kterou zemi byste nazval jako příkladnou z hlediska předcházení odpadů?

Obecně platí, že západní Evropa má v oblasti prevence a opětovného využití náskok. To můžeme sledovat ve všech souvisejících oblastech. Náskok lze přisoudit vyšší životní úrovni těchto zemí a zejména pak vyšší míře edukace a zodpovědného přístupu obyvatel k ochraně životního prostředí. Pokud bychom se zaměřili například na potravinové odpady, pak by za příkladnou šlo označit Velkou Británii. Ta disponuje řadou aktivit a projektů směřujících k minimalizaci potravinového odpadu na úrovni domácností, obchodů či veřejného stravování.

Lze podle vašeho názoru převzít nějaký zahraniční model? V čem je ČR atypická?

Inspirace v zahraničí a převzetí osvědčených modelů se určitě nabízí. Vždy je ale nutné počítat se zohledněním místních podmínek. Sledujeme například snahy o minimalizaci odpadů ve veřejném stravování, kde se až třetina jídla vyhazuje. V tomto ohledu jsou již dnes aktivní někteří poskytovatelé služeb, kteří se často inspirují u svých mateřských firem působících v zahraničí. K plýtvání dochází ve všech fází – od nákupu, přes skladování a přípravu, až po výdej hotového jídla. Aby bylo možné nastavit preventivní opatření, je nejdříve nutné analyzovat současný stav. Právě toto se ale ukazuje jako nejvíce problematické. Klíčovou roli hraje edukace a nadchnutí personálu pro správnou věc, což není v podmínkách ČR vždy úplně snadné. Pro ně to znamená především práci navíc, kdy musejí vážit a zaznamenávat veškeré zbytky.





Co vás jako CEMC v tomto roce ještě čeká a jaké bude další téma konference?

Téměř ihned po skončení konference začínáme pracovat na jarní konferenci Týden výzkumu a inovací pro praxi a životní prostředí (TVIP 2019), která se uskuteční ve dnech 19. - 21. 3. 2019 v Hustopečích u Brna. Konference se zaměřuje na prezentaci výsledků aplikovaného výzkumu v celé šíři životního prostředí. Letos bychom rádi napomohli skutečnému nastartování principů oběhového hospodářství v podmínkách ČR, tím že otevřeme širokou diskusi mezi průmyslovými podniky a výzkumnou obcí. Téma příštího ročníku konference Předcházení vzniku odpadů 2019 je zatím otevřené, ale obecně bychom se rádi v některém dalším ročníku zaměřili na nové inovační technologie pro životní prostředí. Jedná se o různé IT nástroje, nebo třeba revoluční 3D tisk minimalizující dopady na životní prostředí.

Děkuji za rozhovor a přeji hodně úspěchů.

Program akce, jednotlivé přednášky a další aktivity lze sledovat na stránkách CEMC.






 

Hodnotit:  

Datum: 13.10.2018
Autor: Vlastimil Růžička, redakce   všechny články autora



Sdílet:  ikona Facebook  ikona Twitter  ikona Google+  ikona Linkuj.cz  ikona Vybrali.sme.skTisk Poslat e-mailem Hledat v článcíchDiskuse (1 příspěvek, poslední 14.10.2018 07:29)


 
 

14.11.2018 konference TZB-info o bytových domech

Připravujete rekonstrukci bytového domu, děláte PENB nebo audit? Jak na úspory za energie a zhodnocení domu? Unikátní publikace pro účastníky. Těšíme se na vás v Praze.

Program a přihláška