Nejnavštěvovanější odborný web
pro stavebnictví a technická zařízení budov
estav.tvnový videoportál

Evropa zná novou strategii pro nakládání s plasty

Je lehký, levný, je všude a už bez něj nemůžeme žít. Plast je fantastický materiál, který nás doslova obklopuje. Už je i ve vodě, vzduchu, půdě. Ačkoliv se jedná o materiál, bez kterého by pokrok dnešní doby určitě nebyl tam, kde je nyní, ale zároveň je třeba přehodnotit způsob, jakým nad ním přemýšlíme a začíst si klást základní otázky.

  • Jak se můžeme zbavit plastů na jedno použití?
  • Jak se postarat o skutečnou recyklaci? Tedy opětovné využití materiálů a ne jen třídění do žlutých popelnic?
  • A jak můžeme zamezit tomu, aby plast končil tam, kam nepatří – tedy v přírodě bez jakékoliv kontroly?

Evropská komise dne 16. ledna zveřejnila dlouho očekávanou strategii, která určuje směr, kterým se bude vydávat evropská ekonomika. A je zcela zřejmé, že je to směr cirkulární. Produkujeme enormní množství materiálu, který je sice skvělým sluhou, ale špatným pánem. Hospodaření s plastovým odpadem se nám zcela vymyká z ruk a je třeba začít ne tím, že budeme hledat cesty, jak dostat plastové znečištění z moří a pláží prostým sběrem. Je třeba utáhnout kohoutek produkci jednorázových plastových a často zbytečných odpadů. A u těch výrobků, pro které se plast hodí, najít cestu, jak je dostat zpět do oběhu – do cirkulárního hospodářství, kde se odpady stávají zdrojem.

Mezi deset nejčastějších plastových odpadů, které končí na evropských plážích patří například i vatičky do uší, které jsou již zakázány ve Švédsku, kde tvořily polovinu plážového odpadu. Dalšími častými předměty jsou cigaretové nedopalky, plastové příbory, balonky, obaly od potravin, hygienické potřeby, plastové lahve nebo krabičky na jídlo.
Mezi deset nejčastějších plastových odpadů, které končí na evropských plážích patří například i vatičky do uší, které jsou již zakázány ve Švédsku, kde tvořily polovinu plážového odpadu. Dalšími častými předměty jsou cigaretové nedopalky, plastové příbory, balonky, obaly od potravin, hygienické potřeby, plastové lahve nebo krabičky na jídlo.

Fakta jsou horší, než by člověk čekal

V České republice se často chlácholíme informací, že jsme tzv. „recyklační jedničky“. Pravda je ale jinde. Ano, papír, sklo nebo hliník nejsou těžké komodity k recyklaci. U plastu jsou ale recyklační možnosti mnohem horší. V současnosti se recykluje zhruba jedna třetina plastů, které skončí v nádobách k jeho sběru určených a celosvětově se mluví o recyklaci v řádkách jednotek procent. 39 % další produkce v EU je spalováno a 31 % končí na skládkách. To jsou čísla, která se mají razantně změnit. Evropa produkuje neuvěřitelných 58 milionů tun plastů ročně. A tak bylo načase přijmout dostatečně ambiciozní cíle, které přestanou obcházet skutečná fakta a zaměří se na to nejdůležitější – nastavení systému, který nebude závislý na odvozu plastů do recyklačních linek v Číně. Dlouhá léta jsme totiž spoléhali na systém, který fungoval na zcela neudržitelných principech. Nejen, že jsme opomíjeli fakt, že lodní doprava je absolutně největším znečišťovatelem v porovnání s ostatními dopravními systémy, ale smutným faktem je i realita, kdy tisíce tun plastového odpadu končily v oceánech. Proč? Běžným jevem na trzích s odpadem je totiž vysoká volatilita cen. A mnohdy se tak přepravcům nevyplatilo plasty do Číny odvézt. Jedná se o černý trh, jehož skutečnou tvář odhalují desítky dokumentů, mezi které patří i …….

Z výzkumů společnosti Eurobarometer vyplývá, že 34 % dotázaných se snaží vyhýbat jednorázovým obalům, 24 % přemýšlí nad zbytečnými obaly a potravinám v nich zabalených se vyhýbá taktéž a až 70 % v posledních letech používá méně 70 % jednorázových tašek, než mají běžně v obchodech k dispozici. V České republice začal od ledna platit zákaz bezplatného rozdávání plastových tašek k nákupům v obchodech.
Z výzkumů společnosti Eurobarometer vyplývá, že 34 % dotázaných se snaží vyhýbat jednorázovým obalům, 24 % přemýšlí nad zbytečnými obaly a potravinám v nich zabalených se vyhýbá taktéž a až 70 % v posledních letech používá méně 70 % jednorázových tašek, než mají běžně v obchodech k dispozici. V České republice začal od ledna platit zákaz bezplatného rozdávání plastových tašek k nákupům v obchodech.

Řešení ale není ve strategii. Řešení je ve skutečných činech

V rámci konkrétních aktivit, kterými plánujeme v INCIEN přiložit ruku k dílu, patří i projekt, v rámci kterého budeme společně s našimi partnery, kterými jsou Karlovarské minerální vody a fakulta technologie ochrany životního prostředí VŠCHT v Praze, zkoumat možnosti zavedení zálohového systému na jednorázové PET lahve v České republice. Zpětný systém pro tyto produkty v současnosti zajišťuje kolektivní systém provozovaný organizací EKO-KOM, avšak ten naráží na svoje limity. Zpět se do oběhu dostane průměrně 6,5 lahví z každých 10 vyprodukovaných. V systémech, které jsou založeny na zálohách, se zpět vrací více než 90 % PET lahví.

A teď už k věci. Mezi hlavní body, které strategie obsahuje patří:

  • Závislost EU na fosilních surovinách.
  • Nízká míra opětovného použití a recyklace plastů.
  • Únik plastů do životního prostředí.
  • Centrem pozornosti jsou jednorázové plasty (láhve a víčka mezi nejběžnější položky na jedno použití na plážích EU). Představují přibližně 50 % pobřežních odpadů.
  • Recyklace a znovupoužitelnost plastů se musí přetransformovat v ziskovou aktivitu.
  • EU zavede normy kvality pro recyklované plasty tak, aby jejich využití mohlo být posíleno.
  • Normy kvality pro biologicky rozložitelné plasty (je třeba prokázat udržitelnou vstupní surovinu a nezávadnost pro životní prostředí).
  • Zákaz oxyplastů, protože jsou zdrojem mikroplastů.

Kompletní verze strategie je ke stažení zde:

 
 
Reklama