Podpora energetické efektivnosti v České republice v kontextu ostatních zemí EU I.
Obsahem tohoto článku je základní výčet Operačních programů MPO a MŽP financovaných ze SF a KF EU, kde je možno získat podporu na projekt úspor energie a OZE v soukromém a veřejném sektoru.
V současné době můžeme v České republice pozorovat relativně velký rozvoj realizace projektů energetické efektivnosti včetně projektů výroby energie z OZE zejména elektřiny. Tento vývoj souvisí s nastaveným současným legislativním rámcem pro tuto podporu v ČR a s ním souvisejícím nastavením podpor ve formě investičních a provozních dotací v případě výroby elektřiny z OZE. Současný stav pro realizaci těchto projektů je zejména ovlivněn naším členstvím v EU a implementací jejich směrnic do národní legislativy. Dále se ČR podařil velmi výrazný úspěch v rámci mezinárodního emisního obchodování (IET, International Emission Trading) týkající se prodeje emisních přebytků v ČR v režimu Kjotského protokolu. V kontextu tohoto posledního vývoje související i s výrazným rozvojem instalací fotovoltaických elektráren se ČR v porovnání s ostatními zeměmi EU řadí do popředí států z hlediska realizace těchto projektů.
Úvod
Dne 17. 12. 2008 Evropský parlament podpořil klimaticko-energetický balíček, jehož cílem je dosáhnout v roce 2020 v rámci EU jako celek tří konkrétních cílů: snížit emise skleníkových plynů o 20 %, posílit energetickou účinnost o 20 % a dosáhnout 20 % podílu obnovitelných zdrojů energie. Z toho například podle směrnice 2009/28/ES o podpoře využívání energie z obnovitelných zdrojů vyplývá závazná cílová hodnota podílu OZE na hrubé konečné spotřebě energie v roce 2020 pro ČR ve výši 13 %. Dále podle směrnice 2009/29/ES týkající se zlepšení a rozšíření systému pro obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů ve Společenství má být dosaženo závazné 21 % snížení emisí skleníkových plynů v rámci EU ETS1 pro všechny členské státy EU. V ostatních sektorech národního hospodářství mimo EU ETS implementace tohoto balíčku pro ČR znamená nezvýšit emise skleníkových plynů o více než 9 % oproti hodnotám v roce 2005. Dále se členské státy zavazují k navýšení podílu OZE v oblasti dopravy na 10 %.
Česká republika se v přístupové smlouvě zavázala ke splnění indikativního cíle ve výši 8 % podílu výroby elektřiny z OZE na hrubé domácí spotřebě podle směrnice 77/2001/ES v ČR v roce 2010. Dále podle směrnice 2006/32/ES o energetické účinnosti u konečného uživatele byl pro členské státy EU stanoven indikativní cíl dosažení energetických úspor ve výši 9 % z průměrné konečné spotřeby energie (KSE) z let 2003 až 2007 bez spotřeby v zařízeních spadajících pod EU ETS a spotřeby energie ozbrojených silách v roce 2016.
Výše uvedené cíle týkající se zvýšení výroby energie z OZE, snížení redukce emisí skleníkových plynů a snížení konečné spotřeby energie se zdají být velmi ambiciózní zejména v kontextu současného vývoje hospodářství EU postiženého ekonomickou krizí. Ale je nutno si uvědomit, že se souvisejícím legislativním rámcem v ČR existují určité nezanedbatelné finanční zdroje, které by měli napomoci k realizaci těchto projektů.
Podpora projektů úspor energie a OZE ze SF a KF EU
Více než třetina rozpočtu Evropské Unie, cca 347 miliard euro, je určena pro Strukturální fondy (SF) a Kohezní fond (KF). Pro tyto fondy je klíčová solidarita: pomoc k upevnění ekonomické, sociální a místní provázanosti v Unii. Na vrcholu unijních priorit jsou konkurenceschopnost a trvale udržitelný rozvoj. Z těchto fondů je možno financovat projekty úspor energie a OZE v jednotlivých členských státech EU.
V období 2007-2013 se České republice nabízí přibližně až 26,69 mld. €, které může čerpat z fondů EU. Pro úspěšné čerpání musí náš stát přidat navíc přibližně 132,83 mld. Kč z národních zdrojů na spolufinancování projektů, jelikož Evropská unie financuje maximálně 85 % způsobilých výdajů.
Energetické priority v rámci Operačních programů MPO a MŽP financovaných z fondů EU jsou současné době docela velkým impulsem pro rozvoj realizací projektů úspor energie a výroby energie z OZE v oblasti malého a středního podnikání a veřejného sektoru v ČR. V případě programu EKO-ENERGIE - OPPI v gesci Ministerstva průmyslu a obchodu jsou také velkým impulsem pro rozvoj projektů úspor energie i v oblasti velkých podniků. Na realizaci těchto programů má jít v ČR minimálně cca 916 mil. €, což je asi 3,5 % všech prostředků určených na politiku soudržnosti pro období 2007 - 2013.
OPPI 2007-2013
Globálním cílem Operačního programu podnikání a inovace (OPPI) 2007 - 2013 je zvýšit do konce programovacího období konkurenceschopnost české ekonomiky a přiblížit inovační výkonnost sektoru průmyslu a služeb úrovni předních průmyslových zemí Evropy. Operační program je spolufinancován z Evropského fondu regionálního rozvoje (ERDF) z 85 % a ze státního rozpočtu z 15 %. Správcem programu (poskytovatelem dotace) je Ministerstvo průmyslu a obchodu a zprostředkující subjekt je CZECHINVEST.
Na realizaci OPPI 2007 - 2013 je celkem alokováno 3 040 mil €. Z českých veřejných zdrojů má být navíc financování programu navýšeno o dalších 0,54 mld. €. Přímý vliv na energetickou účinnost má zejména Prioritní osa 3 - Efektivní energie, v rámci které je realizován program EKO-ENERGIE. Do konce dubna 2010 v rámci tohoto programu proběhly dvě výzvy, kolový časově omezené výzvy. V současné době se dokončuje vyhodnocení žádosti II. výzvy.
V rámci programu EKO-ENERGIE jsou podporována tato opatření:
- Využití obnovitelných a druhotných energetických zdrojů mimo fotovoltaických, geotermálních a větrných elektráren,
- zvyšování účinnosti při výrobě a spotřebě energie, využití druhotných zdrojů energie.
Vzhledem na zájem žadatelů po investičních dotacích v rámci 1 a 2 výzvy EKO-ENERGIE došlo MPO k navýšení původní plánované alokace na prioritní osu 3 ve výši cca 143 mil. € na celkových cca 10,7 mld. Kč při současném kurzu české koruny vůči euru.
Způsobilým subjektem v programu EKO-ENERGIE jsou pouze žadatelé, kteří svým charakterem patří do malých a středních podniků (MSP) ve smyslu § 2 zákona č. 513/1991 Sb. mimo vyloučené obory podle podmínek programu. Od druhé výzvy jsou způsobilým subjektem pro aktivitu číslo 1 "úspory energie" i velké podniky. To samé platí i pro třetí výzvu. Dále žadatel musí splňovat tyto předpoklady (oprávnění k podnikání na území ČR, zaregistrovaný poplatník daně z příjmů na finančním úřadě a nesmí mít nedoplatky vůči zaměstnancům a institucím). Realizace projektu nesmí být na území hl.m.Prahy.
V současné době už je vyhlášena III. výzva programu EKO-ENERGIE. Tato výzva byla vyhlášená 1. 2. 2010. Příjem registračních žádostí probíhá od 1. 3. do 30. 6. 2010. Příjem plných žádostí zahrnující energetický audit a studii proveditelnosti s návrhem realizovaného projektu probíhá od 1. 5. do 30. 9. 2010. Příjem žádostí o platbu dotace bude trvat do 30. 6. 2013. Plánovaná alokace pro tuto výzvu je 3 000 mil. CZK. Hodnocení projektů bude probíhat podle metodiky výběrových kritérií pro jednotlivé uvažované aktivity III. výzvy. Jednotlivá kritéria metodiky výběrových kritérií a k nim nastavený interval bodového hodnocení berou na zřetel hlavní prioritní cíle programu EKO-ENERGIE OPPI z hlediska snížení KSE a zvýšení výroby energie z OZE. Projekty, které získaly alespoň 50 bodů, budou předány k následnému externímu hodnocení týkající se proveditelnosti projektu včetně hodnotitelské komise MPO. Přednostně budou podpořeny projekty spadající pod aktivitu 1 v pořadí podle dosažených bodů. Minimální absolutní výše dotace činí 0,5 mil. Kč, maximální absolutní výše dotace je 250 mil. Kč.
V následující tabulce je uveden max. podíl výše dotace ze způsobilých výdajů pro jednotlivé podporované aktivity v rámci III. Výzvy programu EKO-ENERGIE.
Pořadí podporovaných aktivit pro účely hodnocení projektů | Podporovaná aktivita - typ projektu | Max. dotace |
---|---|---|
1 | Zvyšování účinnosti při výrobě a spotřebě energie, využití druhotných zdrojů energie - úspory energie | Dle Mapy regionální podpory ČR 2 |
2 | OZE - malé vodní elektrárny - výroba elektrické energie | 40 % |
3 | Teplo z OZE (výtopny) | 40 % |
4 | Kombinovaná výroba elektřiny a tepla z OZE (biomasa, bioplyn,) a/nebo využití skládkového plynu | 30 % |
5 | Tepelná čerpadla a solární termální kolektory (nikoliv fotovoltaické články) | 30 % |
6 | Výroba elektrické energie z biomasy a skládkového plynu bez využití odpadního tepla | 30 % |
Výše podpory pro jednotlivé podporované aktivity III. Výzvy
Tento obdobný postup implementace programu EKO-ENERGIE byl realizován v rámci předcházející I. a II. výzvy programu EKO-ENERGIE.
II. výzva programu byla vyhlášena 1. 10. 2008, příjem plných žádostí skončil 15. 6. 2009. Příjem žádostí o platbu dotace bude trvat do 31. 3. 2012. Plánovaná alokace pro tuto výzvu je 4,5 mld. Kč.
V následující tabulce je uvedena statistika hodnocených projektů 2. výzvy programu EKO-ENERGIE podle metodiky výběrových kritérií podle informací CZECHINVEST "oddělení energetických programů".
Typ aktivity | Počet hodnocených projektů | Požadovaná dotace (tis. Kč) |
---|---|---|
Aktivita č.1 - Projekty úspor energie | 384 | 3 491 871 |
Aktivita č.2 - MVE | 57 | 423 121 |
Aktivita č.3 - KVET a výroba elektřiny z biomasy, organického bioplynu a z bioplynu ze SKO | 56 | 1 806 416 |
Aktivita č.4 Tepelná čerpadla a solární termální kolektory | 2 | 1 609 |
Aktivita č.5 Teplo z OZE (Výtopny) | 3 | 23 239 |
Celkem | 502 | 5 746 256 |
Statistika hodnocených projektů 2. výzvy programu EKO-ENERGIE podle metodiky výběrových kritérií
Na základě předběžného ex-ante vyhodnocení by realizace II. výzvy programu EKO-ENERGIE pravděpodobně měla navýšit roční netto výrobu elektrické energie z obnovitelných zdrojů o cca 18 % oproti roku 2008 a přinést roční úsporu energie v konečné spotřebě energie ve výši 4,270 PJ. Podle informací CZECHINVEST "oddělení energetických programů" se jedná o celkové přínosy projektů, které splnily alespoň minimální bodové ohodnocení ve výši 50 bodů podle metodiky výběrových kritérií.
I. výzva programu EKO-ENERGIE byla vyhlášena 25. 4. 2007, příjem plných žádostí skončil 29. 2. 2008. Příjem žádostí o platbu dotace bude trvat do 30. 9. 2010. Plánovaná alokace pro tuto výzvu byla 1,7 mld. Kč.
V rámci 1. výzvy programu EKO-ENERGIE bylo odborem implementace strukturálních fondů MPO schváleno celkem 67 projektů z kategorie úspor energie z 98 přihlášených s technicko-ekonomickými parametry uvedenými v následující tabulce.
Parametr | Úspora energie (GJ/rok) | Úspora emisí (CO2 t/rok) | Náklady (tis. Kč.) | Dotace z OPPI (tis. Kč) |
---|---|---|---|---|
Celkem 67 projektů | 511 234 | 51 999 | 1 103 902 | 396 725 |
Technicko-ekonomické parametry schválených projektů 1. priority: Zvyšování účinnosti při výrobě a spotřebě energie, využití druhotných zdrojů energie
V rámci 1. výzvy programu EKO-ENERGIE bylo odborem implementace strukturálních fondů MPO schváleno celkem 84 projektů z kategorie výroby elektřiny a KVET z OZE ze 188 přihlášených s technicko-ekonomickými parametry podle jednotlivých typů zdrojů uvedenými v následující tabulce.
Typ zařízení | Počet | Investiční náklady (Kč) | Požadovaná dotace | Pel (kW) | Pt (kW) | Wel (MWh/rok) | Dodané teplo (GJ/rok) |
---|---|---|---|---|---|---|---|
Biomasa - Ostatní | 3 | 581 510 000 | 159 793 000 | 10 300 | 41 721 | 83 195 | 0 |
Bioplyn - Organický odpad - ostatní | 17 | 1 091 806 440 | 327 107 000 | 16 004 | 24 333 | 114 761 | 39 654 |
Bioplyn - Organický odpad - využití tepla z kogenerace nad 40% | 10 | 1 119 232 000 | 254 033 700 | 11 402 | 24 087 | 86 583 | 158 456 |
Bioplyn - Skládkový - ostatní | 1 | 4 860 000 | 1 470 000 | 160 | 109 | 1 005 | 0 |
MVE - Rekonstrukce 3 | 16 | 597 958 401 | 209 314 000 | 6 569 | 32 318 | ||
MVE - Špičkové | 2 | 86 520 000 | 30 295 000 | 10 720 | 14 448 | ||
MVE - Výstavba nová | 35 | 1 559 645 200 | 432 466 000 | 14 938 | 75 419 | ||
Celkem | 84 | 5 041 532 041 | 1 414 478 700 | 70 093 | 90 250 | 407 729 | 198 110 |
Technicko-ekonomické parametry schválených projektů 2. priority: Elektřina a kombinovaná výroba elektřiny a tepla z OZE
Toto ex-ante vyhodnocení na základě závazných ukazatelů ročních úspor energie bylo zpracováno SEVEn, o.p.s. v rámci projektu PromoSCene "Podpora využívání Strukturálních fondů a Kohezního fondu pro investice v energetice v nových členských státech EU" se souhlasem CZECHINVEST a MPO na podzim roku 2008. Tyto závazné ukazatele budou po platbě příslušné dotace žadateli po dobu tří let průběžně monitorovány. V případě nesplnění těchto závazných ukazatelů se musí dotace vrátit do ERDF.
Na základě tohoto ex-ante vyhodnocení podpořených projektů výroby elektřiny z OZE v rámci 1. výzvy programu EKO-ENERGIE by mělo dojít k navýšení roční výroby elektřiny o 407 729 MWh/rok, což je cca 13 % nárůst roční netto výroby elektřiny z OZE oproti roku 2008.
OPŽP 2007-2013
Operační program Životní prostředí (OPŽP) je zaměřený na zlepšování kvality životního prostředí a tím i zdraví obyvatelstva. Přispívá ke zlepšování stavu ovzduší, vody i půdy, řeší problematiku odpadů a průmyslového znečištění, podporuje péči o krajinu a využívání obnovitelných zdrojů energie a budování infrastruktury pro environmentální osvětu.
Z KF a z ERDF je pro něj vyčleněno 4,92 mld. €, což činí přibližně 18,4 % veškerých prostředků určených z fondů EU pro Českou republiku. Z českých veřejných zdrojů má být navíc financování programu navýšeno o dalších 0,87 mld. €. Řídicí orgán je MŽP a zprostředkující subjekt je SFŽP. Na prioritní osu 3 - Udržitelné využívání zdrojů energie - je z KF vyčleněno 0,67 mld. €, tj. 13,7 % OPŽP. Tato prioritní osa je zaměřená na veřejný a neziskový sektor, možno je i podporovat projekty v Praze z důvodu financování z KF.
V rámci této prioritní osy je možno podporovat např. instalace větrných elektráren, aplikace technologií na využití odpadního tepla, zateplovací systémy budov, výstavba a rekonstrukce centrálních a blokových kotelen, instalace OZE zejména pro vytápění a přípravu teplé vody typu solární systémy, kotle na biomasu, tepelná čerpadla apod.
Oblast podpory | Název oblasti podpory | Fond EU | mil. EUR |
---|---|---|---|
3.1 | Výstavba nových zařízení a rekonstrukce stávajících zařízení s cílem zvýšení využívání OZE pro výrobu tepla, elektřiny a kombinované výroby tepla a elektřiny | FS | 362,591 |
3.2 | Realizace úspor energie a využití odpadního tepla u nepodnikatelské sféry | FS | 310,380 |
Rozdělení finanční alokace v rámci prioritní osy 3
Podpora v rámci oblastí podpory 3.1 a 3.2 je poskytována z prostředků FS s maximální hranicí do 85 % celkových způsobilých veřejných výdajů u projektů předkládaných veřejnými subjekty. Minimální způsobilé výdaje na projekt jsou stanoveny na úrovni 0,5 mil. Kč. V případě výstavby a rekonstrukce zdrojů elektřiny využívajících OZE maximální výše dotace může činit 20 % ze způsobilých výdajů, maximálně však 50 mil. Kč. U instalace fotovoltaických systémů jsou podporovány pouze systémy integrované do budovy (panely na střeše nebo na fasádě). Pro KVET maximální výše dotace může činit 40 % ze způsobilých výdajů, maximálně však 100 mil. Kč. Projekty prioritní osy 3 OPŽP jsou obdobně jako v případě programu EKO-ENERGIE hodnocena přes podobná výběrová kritéria příslušné výzvy pro tuto skupinu projektů beroucí na zřetel cíle této prioritní osy z hlediska snížení KSE a zvýšení výroby energie z OZE.
Podle ex-ante vyhodnocení uvedeného v Priorita č.2 z února 2009 by realizací 585 podpořených projektů z prioritní osy 3 v rámci 1 a 3 výzvy OPŽP, které proběhly v roce 2008, mohlo být dosaženo úspor energie ve výši 611 TJ za rok a snížení emisí CO2 ve výši 60 tis. tun za rok. Celkem bylo na investiční dotace alokováno v rámci těchto výzev cca 5,7 mld.Kč. 569 projektů z této prioritní osy patřilo do oblasti podpory 3.2. Celková zateplená plocha u těchto projektů by měla být o rozloze 2 455 km2.
V rámci už proběhách výzev bylo v rámci priority 3 už schváleno celkem 1 192 projektů s celkovou výší podpory 9,757 mld. Kč podle Priorita č. 2 z února 2010. Celkem do konce dubna 2010 proběhla ještě čtvrtá, desátá, jedenáctá a šestnáctá výzva kde bylo možno získat investiční podporu na realizaci projektu prioritní osy 3.
1) Objem emisí v EU ETS u stávajících zařízení je předpokládán ve výši 69,23% z predikce celkových emisí skleníkových plynů v ČR v roce 2010 dle 4. Národního sdělení.
2 Dle Mapy regionální podpory ČR: Od 40 % pro velký podnik až po 60 % pro malý podnik, mimo region Jihozápad kde je rozmezí od 30 % do 50 %.
3 V případě typu zařízení MVE-rekonstrukce se jedná v případě Pel a Wel o navýšení instalovaného výkonu a o navýšení roční výroby elektrické energie
Pokračování článku bude zaměřeno na popis programu Zelená úsporám, na systém minimálních výkupních cen elektřiny dle zákona č. 180/2005 Sb. a vyčíslení předpokládaných přínosů těchto podpor z hlediska úspor v KSE a z hlediska navýšení výroby energie z OZE na základě v současné době dostupných ex-ante vyhodnocení realizovaných projektů.
Currently in the Czech Republic we observe relatively large development of energy efficiency projects including energy production from RES, in particular electricity. This development is interconnected with the current legislative framework for such support in the Czech Republic and related support mechanism in the form of investment and operating subsidies for electricity production from RES. Current status of implementation of these projects is particularly affected by our membership in the EU and the subsequent implementation of the EU respective directives into national legislation. Furthermore, the Czech Republic has achieved a significant success in international emissions trading (IET International Emission Trading) by selling its surplus CO2 emissions under the Kyoto Protocol. In comparison with other EU countries the Czech Republic belongs to the frontrunners in terms of implementation of energy efficiency projects, mainly in the context of recent strong development of photovoltaic power installations. The article presents a basic overview of Operational Programmes financed by SCF EU, under which energy saving and RES projects in the private and public sector are supported, the Green Savings programme, designed for household sector and financed by selling CO2 emission surplus, and the system of feed in tariffs for RES electricity production. Based on currently available ex-ante evaluation of the supported projects the article quantifies the anticipated benefits of these projects in terms of savings in the final energy consumption and in terms of increase in energy production from RES.