Německo mění pravidla připojování OZE. Část nákladů na přetíženou síť ponesou výrobci

Německo každoročně vynakládá přibližně tři miliardy eur na řešení přetížení elektrizační soustavy. Problém způsobuje mimo jiné vysoká výroba větrných elektráren na severu země, odkud není možné všechnu elektřinu dopravit do průmyslových oblastí na jihu. Provozovatelé sítí proto musí omezovat výrobu v jedné části země a nahrazovat ji jinými zdroji jinde. Náklady na tato opatření se následně promítají do síťových poplatků.

Německá vláda proto 29. července 2026 schválila návrh reformy připojování nových zdrojů. Podle Clean Energy Wire mají mít nové pozemní větrné elektrárny a velké fotovoltaické parky rezervovanou kapacitu pro dodávku do sítě omezenou na 70 % instalovaného výkonu. Elektrárna o výkonu 100 MW by tak mohla do sítě dodávat nejvýše 70 MW. Zbývající elektřinu by výrobce musel využít jinak, například uložit do baterie nebo omezit výrobu. Cílem je nebudovat síť na krátkodobé výrobní špičky, které nastávají jen po omezenou část roku.

V přetížených oblastech skončí část kompenzací

Další změna se týká oblastí, kde kvůli nedostatečné kapacitě sítě nebylo v předchozím roce možné odvést více než 5 % vyrobené elektřiny. Noví investoři by zde mohli získat okamžité připojení pouze za podmínky, že se na dobu až šesti let vzdají části náhrad za nucené omezování výroby. Podle německého ministerstva hospodářství a energetiky má být rozsah takto nekompenzované elektřiny omezen na maximálně 20 % předpokládané roční výroby, v prioritních oblastech pro větrnou energetiku na 18 %.

Provozovatelé sítí by také získali větší možnost rozhodovat o pořadí připojování jednotlivých projektů. Vedle data podání žádosti by mohli zohlednit například přínos zdroje pro bezpečnost dodávek nebo plánovaný rozvoj soustavy. Výhodu by tak mohly získat projekty v lokalitách s dostatečnou kapacitou sítě nebo zdroje schopné přizpůsobovat dodávku aktuálním podmínkám. Povinnost provozovatelů sítě dále rozšiřovat a modernizovat přitom zůstává zachována.

Německá vláda očekává, že nová pravidla sníží náklady na provoz a rozvoj sítí a povedou investory k výstavbě elektráren ve vhodnějších lokalitách. Zástupci odvětví obnovitelných zdrojů naopak upozorňují, že omezení kompenzací zvýší nejistotu budoucích výnosů. Banky proto mohou požadovat dražší financování a některé projekty se přestanou vyplácet. Vládou schválený návrh ještě musí projít parlamentním legislativním procesem.

Podobná pravidla už fungují také v Česku

Možnost připojit elektrárnu s nižším rezervovaným výkonem, než odpovídá jejímu instalovanému výkonu, existuje také v České republice. Například fotovoltaická elektrárna o výkonu 10 MW může mít smluvně povolenou dodávku do sítě pouze 7 MW. Distributor může rovněž odmítnout připojení nové výrobny, pokud pro ni není dostatečná kapacita. Na rozdíl od německého návrhu však v Česku neplatí obecný sedmdesátiprocentní limit pro nové větrné a velké solární elektrárny.

Česká legislativa umožňuje také připojení výrobny s negarantovaným výkonem. Distributor může takové elektrárně při přetížení sítě nařídit omezení dodávky. Podle aktuální dispečerské vyhlášky činí výchozí rozsah omezení u výroben připojených s negarantovaným výkonem 5 % předpokládané roční výroby, pokud smlouva o připojení nestanoví jinak. Německá reforma tedy nepřináší zcela nový způsob připojování obnovitelných zdrojů. Její podstatou je především plošnější omezení rezervovaného výkonu a přenesení větší části finančního rizika přetížení sítě na investory do nových elektráren.

Text byl připraven s využitím AI nástrojů na základě uvedených zdrojů a prošel redakční kontrolou TZB-info.