Nejnavštěvovanější odborný portál pro stavebnictví a technická zařízení budov

Ve světě se utratí 400 miliard amerických dolarů na podporu ropných společností. Je to špatně?

Nová studie říká: Záleží, kdo vystavuje účet
Datum: 16.1.2019  |  Autor: Robinson Meyer, The Atlantic, překlad: Petra Šrubařová

Každý rok utratí světové vlády stovky miliard dolarů za zlevnění těžby a spalování fosilních paliv. Téměř se stejnou pravidelností se setkávají zástupci těchto vlád a prosí se navzájem, aby s tím přestali. Pak přijedou domů a sami v tom pokračují.


© Fotolia.com

Tento model přetrvává více než dvě desetiletí. V roce 1997 Kjótský protokol – první mezinárodní dohoda věnovaná globálnímu oteplování – vyzval vlády, aby zastavily podporu všech „odvětví vypouštějících skleníkové plyny.“ To se nestalo, takže v roce 2009 se čelní představitelé zemí G20 znovu usnesli na „postupném ukončení… finanční podpory fosilních paliv.“ O tři roky později prezident Obama prohlásil, že „století dotací pro ropné společnosti je dost dlouhé.“ Když se představitelé G20 setkali v roce 2016 v Číně, opět „potvrdili“ potřebu ukončit dotování fosilních paliv.

Všechna tato prohlášení ale z nějakého důvodu nestačila k tomu, aby se tak opravdu stalo. Vlády dnes stále finančně podporují těžbu ropy, a to částkou až 400 miliard USD (amerických dolarů) ročně. A ochránci klimatu bez ustání uveřejňují dosud nevyslyšené návrhy na zrušení těchto dotací jako způsob, jak snížit znečištění skleníkovými plyny.

Ale možná za to všechny ty peripetie nestojí. Nová studie uveřejněná v únoru 2018 v časopise Nature tvrdí, že odstranění dotací by nemělo tak velký efekt, jak je předpovídáno. Ani v nejbohatších, ani v těch nejchudších zemích by ukončení finanční podpory fosilních paliv nevedlo k významnému snížení znečištění oxidem uhličitým nebo ke zvýšení množství investic do obnovitelných zdrojů energie v období od teď do roku 2030.

Jedině v zemích jakési střední úrovně – středně bohatých oblastech, které vyváží velké množství ropy a zemního plynu, jako je Rusko, Venezuela nebo Saudská Arábie – by ukončení finanční pomoci vedlo k výraznějšímu poklesu emisí.

Studie také uvádí, že v globálním měřítku by okleštění finanční podpory fosilních paliv klimatu pomohlo méně než celosvětové přijetí Pařížské dohody o ochraně klimatu. Dohoda – pouze to, že globální oteplování udržíme pod hodnotou 3°C, bez zastavení devastace životního prostředí či nebezpečného vzestupu mořské hladiny – by nicméně zabránila vzniku 4 až 8 gigatun CO2 ročně. Zrušení dotací by zamezilo vzniku pouhých 0,5 až 2 gigatun ročně.

Neobhajujeme zachování dotací. Jen podporujeme regionálně rozdělenou debatu,“ říká Jessica Jewellová, autorka studie a politicko-ekonomická výzkumnice v Mezinárodním institutu pro analýzu aplikovaných systémů (International Institute for Applied Systems Analysis) v Rakousku.

Jewellová sdělila, že „hodně [pozornosti] se zaměřuje na odstranění dotací ve (vyspělých) zemích OECD, ale když se podíváte na naše výsledky, tak by se politická diskuze měla zaměřit na odstranění dotací v oblastech, které ropu a zemní plyn vyvážejí.“

Přiznává, že toto zjištění je z hlediska diplomacie těžko uchopitelné. Země v Severní Americe a Západní Evropě – s výjimkou USA – historicky usilovaly o agresivnější globální klimatickou politiku. Ale snížení dotací by mělo největší efekt právě v zemích, které snižování emisí nejvíce odolávají - jsou to Rusko, Saudská Arábie, Venezuela a další jim blízké země.

Nová studie přináší užitečný globální kontext pro diskuze probíhající v mnoha světových metropolích. Většina vlád utrácí velkou část dotačních peněz na straně spotřeby – to znamená, že pomáhají chudým lidem a lidem ze střední vrstvy nakupovat fosilní paliva. Zrušení této podpory může být zrádné jak eticky, tak z hlediska životního prostředí. Například v Indii omezení podpory někdy vedlo ke zvýšení emisí skleníkových plynů – protože nejchudší obyvatelé, kteří si nemohli dovolit petrolej, začali spalovat ještě špinavější paliva jako palivové dříví nebo dřevěné uhlí.

Ani v bohatých zemích není situace o nic jednodušší. Vezměme si debatu o finanční podpoře fosilních paliv v USA.

Není jasné, kolik v Americe veřejnost platí na ochranu ropných, plynařských a uhelných společností. Nestranný think tank Council on Foreign Relations (Rada pro zahraniční vztahy) odhadl v roce 2016, že federální vláda utratí každoročně kolem 4 miliard USD za daňová zvýhodnění fosilních paliv. Ale Oil Change International, progresivní environmentální uskupení, se loni podívalo na federální a státní politiku více ze široka a stanovili náklady daňových poplatníků na 20,5 miliard USD. (A dokonce i toto číslo vynechává některé formy finanční pomoci, jako třeba federální program pomáhající rodinám platit jejich účty za vytápění.)

Bez ohledu na to, jak je stanovujeme, prospělo by něčemu zrušení těchto dotací? Zde opět záleží také na tom, kdo je tázán – a na tom, s jakými předpoklady dotyční pracují. Gilbert Metcalf, ekonom, který dospěl k číslu 4 mld. USD, zjistil, že odstranění federálního daňového zvýhodnění by zvedlo globální ceny ropy pouze o cca 1 % – to představuje zdražení galonu (cca 3,9 litru) benzinu na čerpací stanici maximálně o 2 centy.

Metcalf proto soudí, že dotace jsou plýtváním peněz, protože plyn ani elektřinu Američanům příliš nezlevňují. Jejich vliv na globální cenu ropy byl prostě příliš malý. Ale současně se domnívá, že jejich zrušení by nesnížilo emise skleníkových plynů.

Studie zveřejněná loni v časopise Nature Energy dospěla ke zcela jinému závěru. Ačkoliv se z velké části shoduje s Metcalfem ohledně dopadu ropných dotací na domácí prostředí (tj. USA /pozn. překladatele/), věnovala se tomu, jak se její následky naakumulovaly v průběhu času. (Metcalf se zaměřil na jejich roční dopad.) Z výsledků vyplynulo, že finanční podpora fosilních paliv zanechává obrovskou uhlíkovou stopu: do roku 2050 USA finančně podpoří těžbu 17 miliard barelů ropy navíc, které vyprodukují přes 6 miliard tun CO2.

Jinými slovy, obě studie se domnívají, že USA by se měly zbavit svých dotací pro fosilní paliva – jen každá z nich k tomu uvádí jiné důvody. Současně mají také jiné představy o tom, jak by svět na tuto změnu reagoval. Studie z časopisu Nature Energy věří, že zrušení amerických dotací by snížilo emise po celém světě. Metcalf tvrdí, že ostatní země by takto vzniklou díru na trhu jednoduše zaplnily.

Při pohledu na svět jako celek má Jessica Jewellová ve své nové studii stejný pohled na věc jako Metcalf. Říká, že pokud by USA a Evropa zrušily svou finanční podporu, tak země vyvážející ropu a zemní plyn by akorát zvýšily svou produkci. „Když se nad tím zamyslíte, dává to smysl, protože fungujeme na globálně liberalizovaném trhu,“ uvedla.

Z toho důvodu navrhuje, aby se ochránci klimatu zaměřili na zrušení finanční podpory fosilních paliv v zemích vyvážejících ropu. „Tyto země již čelí rozpočtovému tlaku, protože ceny ropy jsou nízké,“ řekla. „Pro zemi jako Saudská Arábie je to teď příležitost. Omezení dotací je pro ně svým způsobem výhra.

Peter Erickson, vědecký pracovník Stockholm Environment Institute žijící v USA a jeden z autorů studie v časopise Nature Energy, řekl, „že jejich návrh zaměřit se na země s vysokými příjmy je dobrý a je to správný politický přístup, pokud řešíte rovnost a efektivitu.“ Ale polemizuje s myšlenkou, že finanční podpora fosilních paliv neničí životní prostředí, ani v USA.

Jejich závěr, že odstranění dotací by mohlo snížit globální emise CO2 o 1-4 %, je podstatný a podtrhuje, proč je odstranění dotací důležitým řešením ochrany klimatu,“ sdělil Erickson v e-mailu. „1-4 % je jen ‚zlomek‘ v porovnání s obrovským měřítkem celého klimatického problému, který nezbytně zahrnuje mnoho doplňujících politických kroků.

Současně považuje za hloupé porovnávat zrušení dotací s Pařížskou dohodou. Řekl, že národní závazky „jsou obvykle celoekonomickými závazky navrženými tak, že k jejich dosažení se využívá mnoha dílčích politických kroků a opatření zahrnujících (někdy) zrušení dotací, ale to v žádném případě není tím jediným opatřením.

A možná jsou všechna ta čísla pořád ještě příliš malá. Mezinárodní měnový fond odhaduje, že finanční podpora fosilních paliv v roce 2015 stála celosvětově kolem 5,3 biliónů USD – to je číslo 13x vyšší než částka 400 miliard USD odhadovaná Jewellovou a rovná se přibližně 6,5 % roční světové ekonomické produkce. Tato studie ale pracuje s velmi rozsáhlým dopadem dotací, včetně globálního dopadu na znečištění vzduchu a budoucích nákladů kvůli změnám klimatu a také nákladů na konkrétní vládní programy. „Pokud použijete toto číslo, dostanete zcela odlišný výsledek,“ uvedla Jewellová. „Dospějete k úplně něčemu jinému než my.

Tento odhad nepoužili z konkrétního důvodu. Jewellová a její kolegové se rozhodli započítat pouze opatření, které už vlády zavedly – jako daňová zvýhodnění nebo dotace na těžbu – a nezahrnují všechny možné náklady pro veřejnost.

Nakonec Jewellová uvádí, že její studie by měla přimět zájmová sdružení pro ochranu životního prostředí, aby si více vybíraly, do jakého politického boje se pustí.

Prosazování zrušení dotací často přichází nikoliv od vlád, ale od nevládních organizací a těm chybí zaměření na regionální specifika. Jedná se jen o celosvětovou zprávu o odstranění dotací pro všechny,“ řekla Jewellová. „Ochrana klimatu probíhá na různých úrovních a ochránci klimatu pochopitelně musí vyhodnotit, co má smysl v kontextu jejich aktivit.

Ptá se: „Ale proti jakému druhu politiky jdete?“ Zaměřením na všechny dotace všude mohou snahy ochránců klimatu vést ke katastrofě – tím, že neúmyslně budou zasaženi „chudí lidé, kteří skončí na obálce časopisu, protože si nebudou moct dovolit topný olej.

Redakčně upraveno

Zdroj:

MEYER, Robinson. The World Spends $400 Billion Propping Up Oil Companies. Is That Bad?. The Atlantic [online]. 8. 2. 2018 [cit. 2018-11-23]. Dostupné z: https://www.theatlantic.com/science/archive/2018/02/maybe-cutting-fossil-fuel-subsidies-wouldnt-do-much-good/552668/

 

Hodnotit:  

Datum: 16.1.2019
Autor: Robinson Meyer, The Atlanticpřeklad: Petra Šrubařová



Sdílet:  ikona Facebook  ikona TwitterTisk Poslat e-mailem Hledat v článcíchDiskuse (žádný příspěvek, přidat nový)


Témata 2019

Tabulky a výpočty

Partneři - Energetika