Novela energetického zákona a zákona o podporovaných zdrojích – kontext z pohledu šetrné energetiky

Legislativní práce na novele energetického zákona a zákona o podporovaných zdrojích byly zahájeny Ministerstvem průmyslu a obchodu (MPO) téměř před rokem – v červnu 2014. Novelizace energetických zákonů úzce souvisí s požadavky Evropské komise. V oblasti obnovitelných zdrojů například s notifikací zákona o podporovaných zdrojích (165/2012 Sb.), která byla ukončena Evropskou komisí právě v červnu 2014, kdy komise v rámci posuzování legislativy na podporu obnovitelných a dalších zdrojů konstatovala, že „režim, kterým Česká republika podporuje výrobu elektřiny z obnovitelných zdrojů energie, je v souladu s pravidly EU pro státní podporu“.

Fáze první – meziresortní připomínkové řízení a posouzení Legislativní radou vlády

Ministerstvo průmyslu a obchodu nezvolilo nejlepší přístup k prosazení obsáhlých změn dotýkajících se celé řady oblastí v energetickém průmyslu i spotřebitelů. Fakt, že zaslalo novely do meziresortního připomínkového řízení bez patřičných konzultací, vyvolal masivní odezvu v počtu stovek připomínek od ostatních ministerstev, státních úřadů i sektorových sdružení.

Původní verze novely obsahovala značně rozporuplné návrhy. Jednalo se například o posílení pravomocí ERÚ, které se dostávaly do rozporu s právem na ochranu soukromí a domovní svobodou nebo návrhy na de facto zavedení neomezeného ručení pro společnosti podnikajících v obnovitelných zdrojích, které byly zcela v rozporu s korporátním právem. Původní návrh na změnu výběru prostředků na podporované zdroje také hrozil možným zdražením elektřiny - zejména pro malé spotřebitele.

Ministerstvo průmyslu však naštěstí uznalo oprávněnost řady připomínek a následně do návrhu zasáhli nezávislí experti z Legislativní rady vlády (LRV), na jejichž podnět ministerstvo průmyslu odstranilo z novely zákona o podporovaných zdrojích kontroverzní návrh stanovující maximální množství elektřiny s nárokem na podporu. Právní experti LRV správně upozornili, že navrhované ustanovení zásadně a retroaktivně ovlivňuje výkon podnikatelské činnosti v oblasti výroby elektřiny z OZE, neboť zkracuje výrobce elektřiny na jeho právu na podporu elektřiny z OZE.

S názorem právních expertů z Legislativní rady vlády souhlasilo Ministerstvo průmyslu již v minulém roce, když slovy svého mluvčího uvedlo: „Rozhodující bylo stanovisko pracovní komise legislativní rady vlády, které poukázalo na retroaktivnost a nepřípustnost opatření.“ (1. října 2014, deník E15).

Obdobně na popud LRV došlo k odstranění výše zmíněných návrhů na posílení pravomocí ERÚ nebo narušení práv subjektů podnikajících v obnovitelných zdrojích.

Ministerstvo průmyslu pak také doplnilo bod týkající se změny výběru prostředků na podporované zdroje připojením dovětku, že maximální platba na podporu výroby elektřiny nesmí překročit stávajících 495 Kč za MWh spotřebované elektřiny. Ceny elektřiny pro koncové spotřebitele by se tak neměly oproti současnému stavu zvyšovat.

Mezi jednoznačně pozitivní zásadní změny patří nová pravidla pro provoz nových mikrozdrojů do 10 kW bez licence, což lze považovat za první krok vedoucí ke stabilizaci sektoru malých šetrných zdrojů energie.

Fáze druhá – Poslanecká sněmovna

Verze novel energetického zákona a zákona o podporovaných zdrojích, které vláda předložila ke schválení Poslanecké sněmovně, měla již akceptovatelnou podobu. Lze spekulovat, že bouře, která se kolem novel strhla prostřednictvím poslankyň a poslanců hnutí Úsvit, byla motivována nepodloženými informacemi ze strany Energetického regulačního úřadu (ERÚ).

Současné vedení ERÚ (předsedkyně Alena Vitásková) se například bránilo zavedení kolektivního řízení úřadu, které navrhlo ministerstvo průmyslu v novele energetického zákona. Důvodová zpráva novely energetického zákona přitom zcela transparentně poukazuje na situaci v energetických regulačních úřadech ve státech EU, které jsou v drtivé většině případů vedeny pěti až devítičlennými radami, popřípadě je vedle funkce předsedy zaveden efektivní dohled dozorčí rady. Tímto způsobem je zajištěna i vyšší transparentnost řízení regulačních úřadů.

ERÚ se během projednávání novely energetického zákona také pokusil vrátit do hry návrh na zavedení limitů podpory pro elektřinu z obnovitelných zdrojů prostřednictvím poslance hnutí Úsvit Petra Adama. Jak již bylo uvedeno – tento návrh odmítli právní experti LRV s odkazem na jeho retroaktivní charakter. Návrh pak nezískal před třetím čtením doporučení Hospodářského výboru. Pozměňovací návrh poslance Adama opět jednoznačně odmítlo ministerstvo průmyslu. Náměstek Šolc přímo na jednání výboru prohlásil, že: „…návrh byl od samého počátku napadán z důvodů ústavních nesouladů a rizik arbitráží. Zásadní nesouhlas během připomínkového řízení podalo šest resortů a byl kategoricky odmítnut Legislativní radou vlády.“ (jednání Hospodářského výboru, 18. března 2015). Definitivně byl návrh odmítnut ve třetím čtení drtivou většinou poslanců.

Ve třetím čtení byl také přijat návrh, který odstranil nadbytečnou a samoúčelnou administrativní zátěž výrobců v podobě povinnosti archivovat doklady o investičních a provozních nákladech výroben uvedených do provozu do účinnosti této novely a povinnosti hlásit tyto údaje OTE. Tento návrh podpořil například prezident Hospodářské komory Vladimír Dlouhý. Po úpravě se tato povinnost bude týkat pouze nových výroben, zprovozněných po přijetí novely.

Fáze třetí – Senát České republiky

Nyní se novely zákonů dostávají na jednání senátu. Aktuální podoba návrhů po zásazích LRV nebo poslanců doznala poměrně akceptovatelné podoby. K velkým přínosům patří odstranění základních administrativních bariér pro nové instalace malých zdrojů do 10 kW. Přesto v novelách zákonů zůstávají určité problematické rysy, které mohou zasáhnout do stability v sektoru šetrné energetiky. Přínosy i negativa novely proto shrnujeme v následující části tohoto dokumentu a přikládáme také naše pozměňovací návrhy k příslušným bodům.

Přínosy a negativa novely energetického zákona z pohledu obnovitelných zdrojů

Zde uvádíme přehled bodů, které mají pozitivní přínos pro provozování obnovitelných zdrojů v České republice nebo umožní jejich další rozvoj. Současně však v novele zůstaly i negativní dopady nejen pro provozovatele obnovitelných zdrojů. Pro řešení těchto problematických bodů si dovolujeme nabídnout vaší pozornosti řešení v podobně možných návrhů připojených k tomuto shrnutí.

• Provoz mikrozdrojů bez licence

  MPO akceptovalo hlasy České fotovoltaické průmyslové asociace, Aliance pro energetickou soběstačnost a dalších oborových sdružení, které opakovaně vyzývaly k odstranění administrativních bariér pro malé zdroje energie. Jde o první krok, který pomůže obnovit zájem o cenově stále dostupnější obnovitelné zdroje. Podle schválené změny §3 odst. 3 není licence pro výrobu elektřiny nevyžadována pro výrobny s výkonem do 10 kW a to i v případě, když je výrobna připojena k soustavě. Ustanovení dávají podrobnou představu o provozu mikrozdrojů:

  • Musí se jednat o výrobnu určenou pro vlastní spotřebu zákazníka s výkonem do 10 kW.
  • Výrobna musí být připojena do distribuční soustavy na základě smlouvy s provozovatelem distribuční soustavy, tj. musí být splněny podmínky pro připojení výroben elektřiny stanovené stávajícími předpisy.
  • V jednom odběrné místě nemůže být připojena výrobna bez licence s výrobnou, na kterou její držitel má licenci a pobírá podporu (vlastníci malých elektráren z let 2006 – 2013, kteří čerpají zelený bonus, tedy nemohou zřídit na své nemovitosti další výrobnu bez licence).
  • Výrobna může dodávat přetoky do soustavy v množství, které není zatím nijak omezeno. Podstatné je, že za dodanou elektřinu nemůže zákazník inkasovat tržní cenu, protože by se pak jednalo o podnikání, na které je vyžadována licence.
• Odpovědný zástupce držitele licence

  Novela ruší zákaz vykonávat funkci odpovědného zástupce vždy jen pro jednoho držitele licence.

• Změna licence při přeměnách společností

  Novela v §10 odst. 11 řeší situace přeměn a odštěpení právnických osob, které jsou držiteli licence. Nástupnická právnická osoba má právo pokračovat v provozu výrobny za splnění daných parametrů při zachování nároku na podporu.

• Změna organizace Energetického regulačního úřadu

  Podle schválené novely § 17b bude stát v čele ERÚ pětičlenná Rada, volená na 5 let (nikoliv najednou, ale každý rok jeden člen). Členy rady jmenuje a odvolává vláda. Členové Rady musí splňovat nově definované kvalifikační předpoklady. Opatření by mělo vést k posílení transparentnosti i odborného zázemí vedení ERÚ.

Negativní body v novelách:

• Nezpřístupňování tzv. „chráněných informací“ ze strany ERÚ

  Změna energetického zákona v Čl. I povede k zásadnímu snížení transparentního výkonu státní správy ERÚ. Zavádí nový pojem „chráněná informace“ s velmi neurčitou definicí. Tyto informace pak ERÚ nebude dále poskytovat. Zásadní oblast činnosti ERÚ, kterou je cenotvorba, se dostane zcela mimo veřejnou kontrolu. Stávající právní úprava ochrany obchodního tajemství, osobních údajů atd. je přitom zcela dostatečná k ochraně zájmů držitelů licencí. Obdobný návrh přitom již jednou vyřadila LRV z důvodu nepřípustného omezování práva na informace.

• Chybějící definice pojmů „modernizace“ a „rekonstrukce“

  Poslanci se pozměňovacím návrhem pokusili řešit dlouhodobě neudržitelný výklad ERÚ, kdy každá úprava výrobny elektřiny z obnovitelných zdrojů znamená její modernizaci a v důsledku toho ztrátu stávajících výše podpory. Aby však došlo k vyřešení situaci, doporučujeme vhodnější formulaci zmíněného bodu. Podle přiloženého formulového návrhu nebude za modernizaci považována běžná oprava, údržba, nebo jakákoliv jiná úprava výrobny, která je vyvolána požadavky právních předpisů. Tento výklad pak vede k efektivnímu využívání stávajících obnovitelných zdrojů, umožní provozovatelům jasnou orientaci mezi zásahy v podobě opravy a zásahy, které již budou na úrovni modernizace.

• Zrušení podpory pro vnořené výrobny

  Předložený návrh omezuje svobodu volby mezi režimy podpory pro tzv. vnořené výrobny. Vnořenou výrobnou je výrobna, která je připojena k elektrizační soustavě prostřednictvím jiné výrobny. Argumentaci MPO v důvodové zprávě o nemožnosti měření elektřiny považujeme za zavádějící a neodpovídající skutečnému stavu. Tato otázka byla technicky vyřešena v informačním systému Operátora trhu a evidence vnořených výroben, které pobírají podporu ve formě výkupních cen, a nezpůsobuje v systému operátora trhu žádné problémy.

• Podpora pro decentrální výrobu elektřiny

  Novela zákona ruší podporu decentrální výroby elektřiny. Stanovení této podpory v platném právním předpise se přitom opírá o požadavky Evropského práva. Směrnice 2012/27/EU o energetické účinnosti v článku 15 obsahuje následující ustanovení: „Pokud jde o elektřinu, zajistí členské státy, aby regulace sítí a síťové sazby splňovaly kritéria uvedená v příloze XI s přihlédnutím k pokynům a kodexům vypracovaným podle nařízení (ES) č. 714/2009.“

  Po plánovaném zrušení podpory decentrální výrobu elektřiny tento požadavek směrnice zjevně v ČR nebude naplněn.

• Odstranění nadbytečné kvalifikace pro společnosti instalující obnovitelné zdroje

  Novela by měla také upravit současný stav (v zákoně o hospodaření s energií), kdy jde nad rámec evropské legislativy ve věci povinnosti získat zvláštní osvědčení o získání profesní kvalifikace způsobilosti, jako jednu z podmínek k oprávnění instalovat vybrané zařízení vyrábějící energii z obnovitelných zdrojů. Tato podmínka jde totiž nad rámec požadavků příslušné evropské směrnice o podpoře využívání energie z obnovitelných zdrojů. Nadbytečnost připustilo i ministerstvo průmyslu.