Blahutovice by mohly dodávat Ostravsku také teplo
Jen několik stránek má nedávno vzniklý dokument Hospodářské komory Moravskoslezského kraje o zásobování teplem na Ostravsku. Za těmito nenápadnými stránkami se ale skrývá výstavba mohutného kogeneračního jaderného zdroje v České republice. Informace zazněly na nedávném semináři otrokovické teplárny.
Postavit uvažovanou jadernou elektrárnu v Blahutovicích jako kogenerační jednotku, to je představa Hospodářské komory Moravskoslezského kraje. "Kromě proudu by tak jaderná elektrárna vyráběla teplo pro Ostravsko," řekl TZB-info předseda Hospodářské komory Moravskoslezského kraje Pavel Bartoš. Z Blahutovic na Novojičínsku by se teplo přivádělo do celé ostravské aglomerace teplovody. Myšlenka není úplně nová, o tomto zdroji tepla pro Ostravsko se uvažovalo již v 80. letech. "Byly připraveny studie, prováděli jsme již sondy," vzpomíná Jaromír Kružík, který v té době pracoval na Ostravsku v ČEZ. Byl členem týmu, který připravoval Blahutovice. Jaderná elektrárna měla mít výkon 2 x 2 000 MW. Dvě třetiny tepla z klasické elektrárny uniká přes chladicí věže zbytečně do vzduchu. Kružík oceňuje, že Blahutovice byly od začátku jiné, připravované zároveň jako teplárna. Tím tento energetický zdroj dosahoval výjimečné účinnosti. Teplo mělo být z Blahutovic vedeno horkovodními teplovody s průměrem 1,5 metru do Ostravské aglomerace "Trasa byla namalovaná," dodává Jaromír Kružík. Již po cestě přes Nový Jičín, Kopřivnici a Frýdek-Místek by teplovody předávaly energii do místních teplárenských sítí. Na Ostravsku by se napojily na teplovody pro Karvinsko vedené z elektrárny v Dětmarovicích. Tím by se i propojily teplárenské soustavy. Přednost před Blahutovicemi nakonec dostal Temelín.
Stavbu jaderné elektrárny v Blahutovicích se souběžnou výrobou tepla oživuje nyní hned několik důvodů. Především Ostravsku chybí energetický zdroj nejméně o výkonu 750 MW pro výrobu elektřiny. Stejně naléhavá je zde potřeba tepelné energie ze zdroje, který neprodukuje emise. Předseda regionální Hospodářské komory ukazuje přitom mapu, na které je Ostravsko zakresleno jako oblast s nejhoršími imisními parametry v Česku. Z více než třetiny to způsobuje výroba tepla. "Především škodí lokální zdroje, ne velké teplárny," reagoval na to Pavel Kaufmann z Teplárenského sdružení. Kromě výroby tepla znečišťují ovzduší na Ostravsku také průmyslová výroba a doprava. Dovedení čistého tepla z Blahutovic by ale odstranilo podstatnou část problémů se znečištěným prostředím v této oblasti.
Kogenerační jaderná elektrárna by také řešila hrozící nedostatek černého uhlí. Podle expertů těžba černého uhlí na Ostravsku skončí během 15 nebo 20 lety. Většina tepláren je zde zavedena na toto palivo. Ostravsko by tak ztratilo zdroje tepla pro 400 000 lidí. "Uhelná teplárenská energetika nebude," upozorňuje Bartoš a říká, že v úvahách je předělání tepláren na spalování zemního plynu nebo dovoz uhlí ze zahraničí. Obojí by výrobu tepla prodražilo. V případě dovozu uhlí, by se navíc neřešila ani otázka životního prostředí.
O nutnosti postavit jadernou elektrárnu i jako zdroj tepla pro Ostravsko jednal Bartoš již s hejtmanem Moravskoslezského kraje. S touto myšlenkou seznámil nedávno také energetiky na semináři pořádaném Teplárnou Otrokovice. Hodně si Bartoš slibuje od setkání hejtmanů sousedních krajů v dubnu v Ostravě. Přijedou nejvyšší představitelé blízkých krajů ze Slovenska a především Polska. Právě s Poláky by se podle Bartoše dalo také jednat o využití tepla z Blahutovic i pro některé polské teplárny. Emise neznají hranice a právě některé energetické zdroje v Polsku negativně ovlivňují ovzduší na Ostravsku. Bartoš očekává, že také najde v předvolebním klání podporu lídrů hlavních politických stran.
Elektrárenská společnost ČEZ ale zatím s výstavbou jaderné elektrárny v Blahutovicích v nejbližších letech nepočítá. Soustřeďuje se na dostavbu jaderné elektrárny v Temelíně, případně Dukovan. Podle mluvčí ČEZ Pavly Novákové má to především ekonomické výhody. Stavba v těchto lokalitách je levnější. "Nemám nic proti Temelínu nebo Dukovanům, ale stavíme opět nové jaderné bloky v místech s nejnižší spotřebou elektřiny," zlobí se Bartoš, který se domnívá, že MPO by mělo v tomto směru tlačit na elektrárenskou společnost ČEZ. Podle Pavla Šolce, šéfa poradců ministra průmyslu a obchodu, jsou nové lokality pro jaderné bloky zdrojem rozporu s Ministerstvem životního prostředí ČR. To nesouhlasí s výstavbou těchto zařízení na nových místech.
"V Blahutovicích by se asi mohla stavět až jaderná elektrárna čtvrté generace," uvedl pro TZB-info vedoucí odboru energetiky Ministerstva průmyslu a obchodu ČR Roman Portužák. Ten vidí hlavní problém v chybějícím vodním zdroji pro chlazení. Právě další generace jaderných elektráren by neměla toto chlazení již v takové míře potřebovat. Tím by se výstavba blahutovického zdroje oddálila nejméně o 15 let, protože čtvrtá generace jaderných elektráren se teprve chystá.
"Zdroj vody byl připraven. Plánovala se výstavba přehradní nádrže na Bečvě," vzpomíná Jaromír Kružík. Dokonce se podle něho uvažovalo o využití tehdy plánovaného propojení Bečvy s Odrou a vytvoření plavebního kanálu. Po něm měly lodě dopravovat zboží na Ostravsko.
Podle dosavadních reakcí, by stavba energetického zdroje v Blahutovicích patrně narazila na odpor místních obyvatel, kteří také argumentují polohou pozemku na kopci a bez dostatečného vodního zdroje. Naopak urychlit stavbu jaderné elektrárny v Blahutovicích by mohly právě snahy o její využití jako kogenerační jednotky. Podobně se začíná uvažovat o využití Dukovan pro vytápění blízkých velkých měst, zejména Brna. I zde se oživují dřívější plány, stejně jako u Temelína. Ten by mohl zase dodávat teplo do Českých Budějovic. Zvýšila by se tím účinnost nových jaderných bloků, řešil nedostatek uhlí a zlepšilo by se životní prostředí v okolních městech.
