Třináct zemí EU včetně Česka požaduje odklad pravidel pro snižování emisí metanu
Třináct členských států Evropská unie vyzývá Evropská komise k tomu, aby odložila účinnost klíčových částí nové regulace zaměřené na omezování emisí metanu alespoň o tři roky.
plynové potrubí © pisotckii - Fotolia.com
Argumentují především obavami o zajištění energetické bezpečnosti Evropy v době přetrvávající geopolitické nejistoty. Tento návrh Česka byl projednáván na zasedání ministrů energetiky EU v Lucemburku, přičemž během diskuse získal podporu i od Německo, které je největším trhem se zemním plynem v Evropě. Českou republiku na jednání zastupoval ministr průmyslu Karel Havlíček.
Nové nařízení o emisích metanu v energetice má podle současného plánu začít platit od 1. ledna 2027. Ukládá dovozcům fosilních paliv povinnost každoročně předkládat národním úřadům detailní a nezávisle ověřené údaje o emisích metanu spojených s dodávanými dodávkami energie.
Podle české strany však může být problémem nedostatek certifikovaných měřicích a ověřovacích kapacit ve třetích zemích. Na tyto potíže upozornili čeští zástupci už v dubnu v rámci tzv. non-paperu a premiér Andrej Babiš v této souvislosti zaslal dopis předsedkyni Evropské komise Ursula von der Leyen.
Norma by mohla omezit dovoz plynu a ropy, což by zhoršilo současnou krizi
V souvislosti s energetickou krizí, která nastala po vypuknutí konfliktu v Hormuzském průlivu, má řada států EU obavy, že dodržování normy týkající se emisí metanu by mohlo vést k omezení dovozu plynu a ropy od zahraničních dodavatelů do EU. Českou výzvu podepsalo dalších 11 zemí: Belgie, Bulharsko, Maďarsko, Itálie, Litva, Nizozemsko, Polsko, Rakousko, Rumunsko, Slovensko a Švédsko.
K podpoře se následně připojilo i Německo. Berlín varoval, že nová pravidla by mohla narušit dodávky leteckého paliva, které už nyní čelí tlaku kvůli dopadům americko-izraelské války s Íránem na energetiku. Proti nařízení se ostře staví průmysl i dodavatelské země včetně Spojených států, které tento týden upozornily, že by to mohlo zkomplikovat dodávky plynu do Evropy.
"V současné podobě by nařízení o metanu od roku 2027 znemožnilo dovoz nejen zemního plynu, tedy LNG, do Německa, ale také ropných produktů," uvedla německá ministryně Katherina Reicheová. LNG je zkapalněný zemní plyn.
Tříleté přechodné období bez pokut
Evropská komise už dala najevo, že zvažuje, že ropným a plynárenským společnostem, které poruší unijní pravidla pro emise metanu, nebude po dobu tří let ukládat pokuty. Doporučení komise, které počítá s neukládáním sankcí během tříletého přechodného období, je ale podle 13 států EU nedostatečné. Argumentují mimo jiné tím, že doporučení není právně závazné a že pro dovozce sjednávající dlouhodobé dodavatelské smlouvy nadále přetrvává významná právní nejistota, napsal server Euronews.
"Přestože plně podporujeme cíl snižování emisí metanu, považujeme za nezbytné přijmout pečlivě cílené úpravy, včetně odkladu uplatňování povinností vyplývajících z unijních pravidel pro metan nejméně o tři roky,“ uvádí dokument podpořený původně 12 státy, který má ČTK k dispozici.
Eurokomisař pro energetiku Dan Jörgensen dnes uvedl, že Brusel je připraven usnadnit zavádění nových pravidel. Zároveň ale zdůraznil, že nařízení, které je jedním z klíčových pilířů klimatické politiky Evropské komise, je už nyní dostatečně flexibilní a EU jej nebude přepracovávat. Podobný názor jako má komise vyslovilo při jednání v Lucemburku například Španělsko či Francie.
Metan je po oxidu uhličitém druhým nejvýznamnějším skleníkovým plynem přispívajícím ke globálnímu oteplování.