Audit dal za pravdu ČEPS: Za loňským blackoutem stála nešťastná kombinace okolností
Rozsáhlý výpadek elektřiny, který v červenci loňského roku zasáhl část České republiky, byl podle mezinárodního týmu odborníků výsledkem několika na sobě nezávislých technických a provozních událostí.
Blackout © TTstudio - Fotolia.com
Závěry expertů tak potvrzují dřívější analýzu provozovatele přenosové soustavy ČEPS. Odborníci zároveň navrhli řadu kroků, které mají pomoci podobným situacím v budoucnu předcházet. Informovala o tom společnost ČEPS. Soubor doporučení dnes zveřejnila také pracovní skupina pod vedením Energetického regulačního úřadu (ERÚ).
Bez proudu byla asi šestina odběrných míst
K rozsáhlému blackoutu došlo 4. července loňského roku a bez elektřiny se na několik hodin ocitl přibližně jeden milion odběratelů. Pro srovnání, v České republice je evidováno zhruba 6,3 milionu odběrných míst. Vyšetřování ČEPS, jehož výsledky byly zveřejněny na konci minulého roku, označilo za prvotní příčinu pád kabelu na vedení V411. Ten souvisel s dříve provedenou vadnou opravou. Následně se řetězově přidaly další poruchy v síti. Podle ČEPS však elektrizační soustava před vznikem incidentu nevykazovala známky přetížení.
Expertní panel ENTSO-E, který měl nezávisle prověřit příčiny loňského výpadku, tvořili zástupci provozovatelů přenosových soustav, evropských a národních regulačních institucí a regionálních koordinačních center.
Doporučení mají snížit riziko dalších blackoutů
"Závěry mezinárodního expertního panelu odpovídají výsledkům šetření, které společnost ČEPS zveřejnila vloni ve své závěrečné zprávě. Současně potvrzují význam řady opatření, jejichž realizaci jsme zahájili bezprostředně po mimořádné události," uvedl místopředseda představenstva ČEPS Svatopluk Vnouček.
Expertní panel zároveň vydal doporučení zaměřená na řízení provozu, kvalitu dat a modelů, podporu rozhodování dispečerů, krizovou připravenost i další rozvoj technické infrastruktury. Jde například o zpřísnění standardů spolehlivosti při plánování provozu, rozšíření využívání tzv. redispečinků a dalších preventivních opatření, mimořádné kontroly vybraných vedení přenosové soustavy, dodatečné diagnostiky po havarijních opravách, revize nastavení ochran vybraných zdrojů, rozšíření společných výcviků dispečerů, distributorů a výrobců elektřiny nebo posílení krizové komunikace a informačních systémů.
Závěrečnou zprávu k šetření výpadku dnes vydala také národní pracovní skupina vedená ERÚ. Ta dostala celkem 30 podnětů k prošetření.
Součástí změn budou i pravidelná krizová cvičení
Skupina v provozně technické oblasti doporučila například modernizaci střídačů u starších decentrálních výroben elektřiny, která posílí jejich odolnost. V legislativě navrhla změnu pravidel zvláštního režimu zúčtování odchylek s cílem zvýšit motivaci tuzemských poskytovatelů regulační energie v mimořádných situacích. Apelovala také na legislativní změny k urychlení povolovacích procesů v rámci stavebního zákona. Upravila se také krizová komunikace. Provozovatelé energetických soustav též uspořádali cvičení simulující rozsáhlý výpadek, které budou pravidelně opakovat.
"Pracovní skupina se soustředila na praktickou rovinu problému a rychlou implementaci navrhovaných změn. Jak zachycuje naše závěrečná zpráva, i díky tomuto věcnému přístupu se nám řadu z navrhovaných opatření podařilo již zavést. Z dlouhodobého hlediska, vzhledem k proměně energetiky, je pak potřeba přehodnotit i celkový přístup k řízení a provozování energetických soustav," řekl předseda ERÚ Jan Šefránek.
Na začátku výpadku byl podle dřívějších informací ČEPS pád fázového kabelu, který vyřadil vedení V411, jež je využívané pro vývod vysokých výkonů z elektráren a pro přenos elektřiny na dlouhé úseky. Pád podle provozovatele soustavy způsobila chybně provedená oprava tahové spojky se skrytou vadou. Spolu s tím klesl také výkon v síti a přestaly fungovat další zdroje o celkovém výkonu zhruba 470 megawattů v oblasti severozápadních Čech.