Útlum dodávek ruského zemního plynu do Evropy v období březen - červenec 2022

24. února - Cena plynu pro evropský trh se v reakci na zahájení útoku ruských vojsk na Ukrajinu zvýšila více než o třetinu a dostala se vysoko nad hranici 100 eur za megawatthodinu (MWh). V březnu dál stoupala a dostala se téměř na 350 eur za MWh, později ale opět klesla.

8. března - Rusko poprvé od napadení Ukrajiny otevřeně pohrozilo přerušením dodávek plynu, který do Evropy proudí plynovodem Nord Stream 1, pokud Západ zakáže dovoz ruské ropy.

- Evropská komise (EK) oznámila, že plánuje v letošním roce snížit závislost unie na ruském plynu o dvě třetiny a ukončit závislost na ruských dodávkách plynu "mnohem dříve než v roce 2030". Dosáhnout toho chce rychlejším přechodem na alternativní dodávky a čistou energii.

23. března - Ruský prezident Vladimir Putin uvedl, že Rusko už za plyn určený pro Evropu nebude brát eura ani dolary, platby se chystá požadovat v rublech. Opatření se podle Putina mělo týkat zemí, které Rusko nepovažuje za přátelské a které proti Rusku zavádějí tvrdé ekonomické sankce.

28. března - Skupina velkých rozvinutých zemí G7 odmítla požadavek Moskvy platit za ruský plyn v rublech. Bylo by to porušení smluv, řekl německý ministr hospodářství Robert Habeck.

31. března - Putin podepsal dekret, podle kterého musejí zahraniční odběratelé od dubna platit za ruský plyn v rublech. Prohlásil také, že pokud se platby neuskuteční, budou smlouvy o dodávkách plynu pozastaveny.

- Francouzský ministr financí Bruno Le Maire a německý ministr hospodářství Habeck Putinův požadavek odmítli, podle nich jde o nepřijatelné porušení smluv a vydírání. Německý kancléř Olaf Scholz s rakouským kolegou Karlem Nehammerem později na tiskové konferenci v Berlíně prohlásili, že platby v rublech odmítají.

1. dubna - Začal platit požadavek Ruska, aby odběratelé platili za plyn v rublech.

- EK uvedla, že evropské podniky, jejichž smlouvy o dodávkách plynu s Ruskem stanovují platby v eurech či dolarech, by neměly přistoupit na platby v rublech.

6. dubna - Předseda Evropské rady Charles Michel po zveřejnění pátého souboru unijních sankcí, jehož součástí je i zákaz dovozu ruského uhlí, řekl, že dříve či později bude zapotřebí i zákaz ruské ropy a plynu.

27. dubna - Ruská společnost Gazprom zcela zastavila dodávky plynu do Polska a Bulharska. Zdůvodnila to tím, že místní plynárenské podniky PGNiG a Bulgargaz odmítly za plyn platit v rublech.

11. května - Tranzit ruského plynu přes Ukrajinu do zemí EU se snížil o 25 procent. Příčinou bylo rozhodnutí Kyjeva přestat využívat klíčovou dopravní trasu přes měřicí stanici Sochranovka se zdůvodněním, že tam zaznamenal nežádoucí aktivity ruských okupačních vojsk. To Moskva odmítla.

12. května - Gazprom oznámil, že už nebude moci vyvážet plyn do EU potrubím Jamal přes Polsko. Důvodem jsou ruské sankce na firmu EuRoPol GAZ, která vlastní polskou část plynovodu. Plynovod Jamal vede z Ruska přes Bělorusko a Polsko do Německa.

16. května - EK vysvětlila, jak mohou firmy z EU platit za ruský plyn a přitom neporušovat unijní sankce. Zemím a firmám se dostalo ujištění, že když pošlou eura či dolary na účet podle požadavků ruské strany a tím bude platba z pohledu odběratelů dokončena, sankce porušeny nejsou. O konverzi přijatých deviz na ruble už se postará ruská strana.

21. května - Gazprom podle informací finského operátora Gasgrid zastavil vývoz plynu do Finska.

23. května - Polsko vypovědělo smlouvu o výstavbě sítě plynovodů na svém území, kterou v roce 1993 podepsalo s Ruskem.

31. května - Gazprom zastavil veškeré dodávky plynu do Nizozemska. Podnik oznámil, že nizozemská obchodní společnost GasTerra nezaplatila za surovinu dodanou v dubnu. Gazprom později informoval, že od 1. června zastaví ze stejného důvodu i dodávky dánské společnosti Orsted a do Německa britské firmě Shell Energy.

14. června - Nutnost oprav podle Gazpromu omezila kapacitu plynovodu Nord Stream 1 pro přepravu ruského plynu do Evropy zhruba o 40 procent na 100 milionů krychlových metrů denně.

15. června - Gazprom znovu snížil maximální objem dodávek plynovodem Nord Stream 1 do Německa, a to na 67 milionů krychlových metrů denně. Německo označilo omezení dodávek za politické rozhodnutí.

16. června - Dodávky ruského plynu do EU dále klesly, Nord Stream 1 do Německa fungoval na 40 procent kapacity.

18. července - Největší německý výrobce elektřiny a rovněž dovozce ruského plynu RWE oznámil, že obdržel od Gazpromu vyrozumění, že ruská firma dál nemůže plnit své závazky z důvodu zásahu vyšší moci. Stejné sdělení dostal od Gazpromu také Uniper, který je největším dovozcem ruského plynu do Německa.

20. července - Gazprom oznámil, že stále neobdržel od německé firmy Siemens Energy dokumentaci potřebnou k opětovné instalaci turbíny pro plynovod Nord Stream 1, která byla na generální opravě v Kanadě.

21. července - Skončila pravidelná údržba plynovodu Nord Stream 1 a dodávky zemního plynu z Ruska do Německa se postupně zvýšily na 40 procent kapacity plynovodu. To je stejná úroveň jako před začátkem údržby.

25. července - Gazprom oznámil, že 27. července odstaví z provozu další turbínu plynovodu Nord Stream 1 kvůli údržbě. Dodávky plynu se tak sníží až na 33 milionů metrů krychlových denně, což je zhruba 20 procent kapacity.

26. července - Státy EU se dohodly na pravidlech omezení spotřeby plynu pro nadcházející topnou sezonu. Ministři jednali o upraveném návrhu Evropské komise, který počítá s dobrovolnými úsporami ve výši 15 procent proti průměrné spotřebě z posledních pěti let.

27. července - Dodávky plynovodem Nord Stream 1 klesly na 20 procent kapacity. Mluvčí německé vlády to označil za mocenskou hru, argument s turbínou odmítl.

30. července - Gazprom pozastavil dodávky zemního plynu do Lotyšska. Firma oznámila, že Lotyšsko porušilo podmínky pro odběr suroviny. Lotyšská plynárenská společnost Latvijas Gaze za plyn odebíraný z Ruska platí v eurech místo rublů, jak nyní požaduje Rusko.