Nejnavštěvovanější odborný web
pro stavebnictví a technická zařízení budov
estav.tvnový videoportál

Brusel chce více obnovitelných zdrojů a úspor energie, investuje 300 miliard eur

Rychlejší přechod na obnovitelné zdroje energie, zvýšení energetické účinnosti a úspory či společné nákupy plynu od nových dodavatelů.

To jsou hlavní součásti dnes zveřejněné strategie, s níž chce Evropská komise v příštích letech ukončit závislost EU na energiích dovážených z Ruska. Komise počítá s tím, že tento přechod bude do roku 2030 vyžadovat investice ve výši téměř 300 miliard eur (7,4 bilionu korun).

Část z nich chce členským zemím poskytnout v rámci mimořádného fondu obnovy, další část získat například navýšením prodeje emisních povolenek. Celkem 225 miliard by měly tvořit úvěry, zbytek přímé dotace.

Lídři unijních zemí pověřili v reakci na ruskou invazi na Ukrajinu komisi přípravou podrobného plánu, jak co nejrychleji odejít od energetických zdrojů dovážených z Ruska. Jeho cílem je zbavit se závislosti na nejistých dodávkách a přestat posílat do Moskvy peníze, které může režim prezidenta Vladimira Putina využívat k financování války.

"Putinova válka způsobuje problémy na globálním energetickém trhu. Ukazuje, jak jsme závislí na dovážených fosilních palivech. A jak jsme zranitelní, když při jejich dovozu spoléháme na Rusko. Musíme naši závislost omezit nejrychleji, jak bude možné," prohlásila dnes předsedkyně komise Ursula von der Leyenová.

Unijní exekutiva chce v rámci dnes zveřejněného balíčku zvýšit podíl obnovitelných zdrojů na výrobě energie do roku 2030 na 45 procent místo dosud plánovaných 40 procent. Má k tomu přispět zdvojnásobení kapacity solárních elektráren v příštích třech letech spojené například s povinnou instalací solárních panelů na všechny nové veřejné, komerční a později i obytné budovy. Zdvojnásobit se má i počet využívaných tepelných čerpadel.

Součástí balíčku je také návrh na výraznější zvýšení energetické účinnosti. Zatímco dosud měla EU do roku 2030 snížit spotřebu energie díky větší účinnosti o devět procent, komise chce stanovit nový cíl na 13 procent.

Brusel počítá také s tím, že část ruského plynu nahradí nákupy LNG ze Spojených států, Kataru a dalších zemí. Část spotřeby chce pokrýt také zvýšením produkce i dovozu ekologicky čistého vodíku. Jeho produkce v EU by se do konce desetiletí měla zvýšit na deset milionů tun, stejný objem by měl činit dovoz. To by mělo podle činitelů komise v souhrnu nahradit zhruba pětinu energie vyráběné z plynu, který unie v současnosti dováží z Ruska.

Sedmadvacítka se již shodla na srpnovém ukončení dovozu ruského uhlí, naopak odchod od ruského plynu vidí členské země různě a komise by jej ráda docílila do roku 2027. Nejžhavějším tématem je v současnosti ropné embargo, které má začít platit na konci roku, avšak jeho schválení blokuje s odkazem na vlastní ekonomickou závislost Maďarsko. Od dnešního plánu si Budapešť slibovala investice do maďarské ropné infrastruktury, díky nimž by mohla veto stáhnout.

Komise nabídla členským zemím 225 miliard eur formou úvěrů z mimořádného fondu obnovy, které jsou však již delší dobu k dispozici a většina zemí o ně dosud neměla zájem. Zbytek balíku by měly tvořit granty také v rámci tohoto fondu, k němuž však Maďarsko dosud kvůli neplnění kritérií stanovených komisí nemá přístup. Zhruba 20 miliard eur chce komise na investice získat prostřednictvím navýšení prodeje emisních povolenek, což vzbuzuje obavy u některých ekologických organizací obávajících se většího spalování uhlí.

 
 
Reklama