Nejnavštěvovanější odborný web
pro stavebnictví a technická zařízení budov
estav.tvnový videoportál

Polsko chce investovat 150 miliard zlotých do jaderné energie

Polská vláda hodlá urychlit postupný odklon od využívání uhlí k výrobě elektrické energie a investovat 150 miliard zlotých (895 miliard Kč) do výstavby svých prvních jaderných elektráren.

Jejich kapacita by měla dosáhnout šest až devět gigawattů. Oznámilo to dnes polské ministerstvo klimatu.

První jaderná elektrárna s kapacitou až 1,6 gigawattu by podle nejnovější verze energetické strategie ministerstva měla zahájit provoz do roku 2033. Polsko rovněž plánuje do roku 2040 vybudovat mořské větrné elektrárny s kapacitou osm až 11 gigawattů. Investice do tohoto projektu se odhadují na 130 miliard zlotých.

Rozvoj energie z jaderných a obnovitelných zdrojů podle ministerstva vytvoří 300.000 pracovních míst, uvedla agentura Reuters.

V současnosti se na produkci elektřiny v Polsku podílí téměř 80 procenty uhlí. Podle nejnovější verze energetické strategie by se měl podíl uhlí v roce 2030 snížit na 37 až 56 procent a v roce 2040 na 11 až 28 procent. Předchozí verze z loňského listopadu počítala v roce 2030 s podílem 56 až 60 procent a v roce 2040 s podílem 28 procent.

Ekologická organizace Greenpeace ale tvrdí, že energetická strategie nereflektuje výzvy spojené s klimatickou krizí a je odtržená od ekonomické reality. "Plán počítá s vysokým podílem uhlí na výrobě elektřiny v roce 2030 a nespecifikuje termín, kdy Polsko uhlí opustí," píše se v jejím prohlášení.

Polsko se jako jediná členská země Evropské unie nezavázalo k dosažení takzvané klimatické neutrality do roku 2050. Polská vládní strana Právo a spravedlnost (PiS) argumentovala tím, že k přechodu ekonomiky od uhlí k čistším zdrojům energie potřebuje více času i peněz.

Polská vláda chce společně s odbory do konce září připravit plán restrukturalizace uhelného průmyslu. Vláda hodlala uzavřít dva uhelné doly, kvůli tlaku odborů však od tohoto záměru upustila.

Polský uhelný průmysl se potýká s poklesem poptávky, který prohloubila koronavirová krize, protože snížila spotřebu energie. Řada horníků se přitom sama koronavirem nakazila, což vedlo k přerušení některých těžebních aktivit. Náklady na využívání uhlí se navíc zvyšují v důsledku rostoucích cen emisních povolenek.

 
 
Reklama