Asociace se obávají navýšení spotřeby biomasy v uhelných zdrojích

Způsobit ho mohou aktuální návrhy ministerstva průmyslu a obchodu (MPO), uvedli dnes jejich zástupci na setkání s novináři. Teplárenské sdružení oponuje, že takzvané spoluspalování biomasy je důležité pro stabilitu trhu s biomasou.

CZ Biom a KOZE uvedly, že se obávají především nedostatku štěpky pro malé a střední zdroje tepla po odeznění kůrovcové kalamity. Varují zároveň před zbytečnou podporou obnovitelných zdrojů ve výši 1,1 miliardy korun, které podle nich plány způsobí.

Podotkly, že připravovaný Národní energeticko-klimatický plán, který MPO připravuje, počítá s nárůstem spotřeby energie z biomasy mimo domácnosti z 26,6 na 36,7 petajoulů (PJ). Ministerstvo zároveň připravilo návrh novely zákona o podporovaných zdrojích, podle které se má společné spalování biomasy s uhlím ve velkých teplárnách opět rozšířit, dodaly. Tento krok je podle nich zbytečný.

"Ve velkých zdrojích se díky ceně povolenky již dnes vyplatí spalovat biomasu bez jakékoli podpory," uvedl předseda asociace CZ Biom Jan Habart. Dodatečná finanční podpora pro velké teplárny a elektrárny by podle něj tak vedla pouze ke zvýšení zisku velkých energetických společností. Náklady na podporu obnovitelných zdrojů by v roce 2021 zbytečně stouply o 1,1 miliardu korun, spočítal CZ Biom.

MPO v reakci uvedlo, že požadavek na stanovení podpory pro společné spalování obnovitelného a neobnovitelného zdroje vznikl při vypořádání připomínek k návrhu zákona o podporovaných zdrojích. "Stát, potažmo ministerstvo průmyslu a obchodu si uvědomovalo možné negativní dopady na celý trh. Navrhlo proto víceúrovňový mechanismus, který by měl zabránit případným negativním dopadům," řekl dnes ČTK náměstek pro oblast energetiky René Neděla.

Nařízením vlády bude podle něj stanoveno množství tepla pro společné spalování, které se může v následujících období měnit (1. úroveň). Vlastní podpora pak bude stanovena v cenovém rozhodnutí Energetického regulačního úřadu (ERÚ), uvedl. "Pokud ERÚ vyhodnotí, že podpora není potřeba, pak nebude vyhlášena (2. úroveň). Operátor trhu s elektřinou (OTE) bude v měsíčních cyklech vyhodnocovat množství podpořeného tepla a pokud dojde k překročení množství uvedeného v nařízení vlády, pak o tento podíl dojde ke snížení na další období (3. úroveň)," dodal náměstek.

"Vyjádření CZ Biomu a KOZE nerozumím," uvedl s odkazem na výše zmíněný mechanismus ředitel Teplárenského sdružení ČR Martin Hájek. "Pokud budou v ČR jen výtopny na čistou biomasu, bude jejich poptávka zcela nepružná a nebude možné reagovat na eventuální růst cen. To právě umožňuje jen spoluspalování, kde může být biomasa operativně nahrazena fosilním palivem, pokud je jí nedostatek," dodal.

Podle CZ Biom a KOZE si však stát neuvědomuje, že po odeznění kůrovcové kalamity může být na trhu výrazně méně štěpky, která tím pádem podraží. Nedá se totiž skladovat, během čtyř měsíců se změní v kompost. Pod tlakem by se podle nich ocitla asi desetina obcí v Česku, v nichž se vyrábí teplo centrálně a jejichž teplárenské soustavy spoléhají na biomasu jako na jediné palivo. Celkem jde o 90 měst a obcí ze 690, podotkly.

Skladovat se podle nich naopak dá kulatina, a to i několik let. Provozovatelé výtopen a tepláren by si z ní mohli vytvořit zásoby a přečkat tak předpokládané období po skončení kalamity, kdy bude štěpky nedostatek, míní asociace. CZ Biom proto prosazuje, aby stát po roce 2021 podporoval pouze čisté spalování kůrovcové biomasy.

"Loňský a letošní bezprecedentní objem těžby asi nebude v příštích dekádách výjimkou. Ale ani pravidlem. V některých letech jej patrně vystřídají nižší čísla, což může způsobit nedostatek štěpky pro obecní výtopny a menší teplárny spalující čistou biomasu,” uvedl Vojtěch Kotecký z think-tanku Glopolis, který se dynamikou kůrovcových kalamit zabývá.

Česko se s kůrovcovou kalamitou potýká několik let. Podle odborníků je situace nejhorší v historii českého lesnictví. Na zásahy v lesích poškozených kůrovcem a jejich obnovu letos půjde 1,15 miliardy korun, což je dvojnásobek proti loňsku. Ministerstvo zemědělství také slíbilo uhradit letos 1,5 miliardy korun jako kompenzace za pokles cen dříví na trhu kvůli jeho přebytku. V příštím roce by se mohla uvolnit další miliarda korun.