V Litoměřicích se otevřelo centrum na výzkum geotermální energie
Vědci v něm budou zkoumat možnosti toho zdroje energie, který by město chtělo v budoucnosti využívat pro vytápění.
Ilustrační foto © TZB-info.cz
Teplo z vrtů by tak mohlo nahradit hnědé uhlí. Jeden zkušební zhruba dvoukilometrový vrt už byl před lety poblíž centra vyhlouben.
Stavba centra v areálu bývalých Jiříkových kasáren stála 43 milionů korun, celý projekt výzkumného centra je za 132 milionů korun. Náklady hradí Evropská unie a české ministerstvo školství.
Na projektu spolupracují Univerzita Karlova, Akademie věd ČR a další výzkumníci a vědci. "My na projektu geotermální energie pracujeme od roku 2003. To, že jsme otevřeli výzkumné centrum, je první krok, po němž by měl následovat hluboký vrt, jenž by měl potvrdit předpoklady spočítané odborníky," uvedl starosta a senátor Ladislav Chlupáč (ODS). "Je to velký přínos pro město. Spolupracujeme s celou řadou univerzit, zahraničními experty, ti všichni budou ve městě pobývat," dodal.
Centrum je příležitost pro spolupráci vědecko-výzkumných institucí. "Soustředí se tu všichni odborníci, kteří se zaměřují na využití geotermální energie, tedy toho, jak dostat teplo, které je v hloubce v zemi, na povrch tak, abychom ho mohli využít," uvedl ředitel centra RINGEN Tomáš Fischer.
Výzkumný vrt na přelomu let 2006 a 2007 ověřil předpoklady expertů týkající se teploty a geologické struktury. Ten chtějí nyní vědci využívat pro experimenty.
Hlubinná geotermální energie představuje podle odborníků prakticky nevyčerpatelný zdroj obnovitelné energie. Hlavním cílem projektu RINGEN je ověřit možnosti čerpání zemského tepla v hloubkách tři až pět kilometrů, kde teplota dosahuje 100 až 150 stupňů a lze ji používat jako zdroj vytápění nebo k výrobě elektřiny.
V budovaném centru budou odborníci podle ředitele testovat nové vrtné technologie. Zabývat se budou propustností hornin pro tvorbu podzemních geotermálních výměníků a seismickým monitorováním. Pracoviště bude také poskytovat specializované služby průmyslovým a stavebním oborům, zázemí pro výzkum budou moci využít vysoké školy. "Chceme tu i provádět děti a mládež. Chceme se tu zaměřit na kombinaci všech obnovitelných zdrojů energie," uvedl Fischer.
Dalším krokem po zbudování centra je realizace samotného hlubokého vrtu. Náklady se odhadují na 900 milionů korun, žádost o dotaci z ministerstva školství město už podalo.
Litoměřice jsou jediným městem v ČR, které mají povolen zvláštní zásah do zemské kůry. Díky vědeckému středisku, na jehož vzniku se podílí Univerzita Karlova, se mají stát centrem výzkumu geotermální energie v celé Evropě.
Získaná geotermální energie by mohla v budoucnu sloužit k vytápění Litoměřic. Teplo by se převádělo do nynější distribuční soustavy. Mělo by to být ekologičtější a také levnější než využívat konvenční zdroje.
