BBC: Čína vyváží technologie uhelných elektráren navzdory emisím

Uhlí je nejškodlivější fosilní palivo z hlediska skleníkových plynů kvůli množství oxidu uhličitého, které se uvolňuje při spalování. Podle Světové meteorologické organizace (WMO) koncentrace tohoto plynu v atmosféře dosáhla loni rekordní úrovně za posledních 3-5 milionů let. Mezivládní panel OSN pro změnu klimatu uvedl, že aby byla šance na snížení růstu celkové teploty Země, do roku 2050 se uhlí musí přestat používat.

Čína nyní plánuje stavbu uhelných elektráren v Jižní Americe, Africe, jihovýchodní Asii či na Balkáně. "Nemůžete být světovým lídrem v omezování nezčištění vzduchu a současně největším sponzorem stavby uhelných elektráren za svými hranicemi," uvedla koordinátorka organizace Bankwatch Ioana Ciutaová.

Podle ní přiměl boj Pekingu proti špinavému vzduchu čínské firmy k tomu, aby omezily své projekty uhelných elektráren doma a své technologie a pracovní sílu uplatnily v zahraničí. V rámci iniciativy nové Hedvábné stezky již nejlidnatější země světa investovala v 60 zemích světa.

V Srbsku se momentálně rozšiřuje jedna z největších uhelných elektráren v zemi. Práce na novém 350megawattovém bloku elektrárny Kostolac provádí jedna z největších čínských stavebních společností. Vláda v Bělehradě si na projekt vzala úvěr 715 milionů dolarů (přes 16 miliard Kč), který poskytli rovněž Číňané.

"V příštích několika měsících přijede mnoho Číňanů, což bude představovat velkou výzvu," uvedl Željko Lazović, kterého státní energetická firma EPS, která elektrárnu v Kostolaci vlastní, pověřila řízením projektu. "Na začátku jsme tu měli problémy vyplývající z rozdílnosti kultur, ale ty už jsme překonali," dodal.

Lazović tvrdí, že projekt splňuje veškeré standardy EU ohledně znečištění prachem, oxidem dusičitým a sírou. Nový blok však nebude vybaven technologií na zachycování oxidu uhličitého. Spadá tedy do kategorie těch projektů, které zvyšují úroveň tohoto plynu v ovzduší.

Analytička organizace CoalSwarm Christine Shearerová říká, že čínské finanční instituce zaplňují prostor uvolněný západními bankami a agenturami, které se rozhodly omezit své působení v projektech spojených s uhlím. "Tyto projekty, pokud budou dokončeny, země přinutí používat vysokoemisní technologie a dovážet uhlí právě v době, kdy ceny za čistou energii začínají klesat pod tu vyrobenou z uhlí."

Pro srbskou elektrárenskou společnost EPS je však důležitější možnost využívat místní uhlí spolu s výhodným čínským úvěrem a také vidina lukrativního vývozu elektrické energie za hranice.

V Kostolaci závisí na elektrárenském komplexu na 3500 pracovních míst. Někteří místní obyvatelé si ale stěžují na znečištění. "Kvalita vzduchu a vody je velice špatná. Nemůžeme pěstovat ovoce ani zeleninu. Je zde také mnoho hluku. To vše ovlivňuje zdraví lidí, kteří tu žijí. Mnoho z nich trpí respiračními onemocněními," říká místní obyvatel Momir Savić.

Právnička Pera Markovičová z organizace CEKOR uvádí, že Srbsko bude pravděpodobně ještě další desítky let závislé na elektřině vyrobené z uhlí. Stejně jako mnoho dalších zemí, nehledě na varování klimatologů.