Elektrárna Počerady se přidala k žalobě proti limitům znečištění

Na záležitost dnes upozornily ekologické organizace, na dotaz ČTK krok potvrdil mluvčí ČEZ Roman Gazdík. Vláda přitom v lednu rozhodla, že Česko se k podobné žalobě ze strany Polska nepřipojí. Majoritním akcionářem ČEZ je stát, který drží přes ministerstvo financí asi 70 procent akcií firmy.

"ČEZ žalobu nevyvolal a ani není účastníkem žaloby, vedlejším účastníkem žaloby je jedna dceřiná společnost. Důvod je čistě formální, jelikož vedlejší účastník má bezodkladný přístup ke spisu, a tedy i k informacím, které mají přímý a okamžitý dopad na řízení uhelných aktiv," řekl dnes ČTK Gazdík. Účasti Počerad v řízení v pozici vedlejšího účastníka musí podle něj nicméně předcházet kladné rozhodnutí evropského tribunálu o přípustnosti samotné žaloby.

Ekologické organizace krok ostře kritizují. "I kdybychom o znečištění uvažovali jen cynicky ekonomickým pohledem, tak i pak by zrušení nových limitů pro znečištění bylo finančně výhodné pro firmu Elektrárna Počerady, ale dramaticky nevýhodné pro stát. Za škody na zdraví a majetku ze znečištění totiž stát zaplatí daleko více, než kolik mu zastaralá a z hlediska energetiky nepotřebná elektrárna vydělává," uvedl dnes programový ředitel Hnutí Duha Jiří Koželouh. Vedoucí energetické kampaně Greenpeace ČR Jan Rovenský míní, že stát by měl nyní v ČEZ udělat pořádek. "A prostřednictvím obměněné dozorčí rady firmy přimět, aby svou skandální účast na žalobě stáhla," dodal.

"Elektrárna Počerady se nepřipojila k polské žalobě, jak vyplývá z vyjádření ekologických organizací. Elektrárna Počerady se připojila jako vedlejší účastník k žalobě sdružení Eurocoal a dalších evropských firem," řekl dnes ČTK Gazdík.

Valná hromada ČEZ minulý pátek rozhodla, že v dozorčí radě ČEZ skončil její předseda a někdejší předseda Akademie věd Václav Pačes. Nepokračují v ní ani Robert Šťastný, který býval označován za nominanta KDU-ČSL, a Petr Polák, který podle médií platil za muže bývalého premiéra Bohuslava Sobotky (ČSSD). Novými členy rady byli zvoleni bývalý člen bankovní rady České národní banky Lubomír Lízal, šéf odboru státního rozpočtu na ministerstvu financí Karel Tyll a bývalý viceprezident Komory auditorů ČR Otakar Hora.

Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) v materiálu pro lednové rozhodnutí vlády tvrdilo, že se jeví jako vhodné se přidat k polské žalobě. Záměr kritizovaly ekologické organizace. Aktivisté Greenpeace kvůli tomu vylezli na balkon MPO, ze kterého spustili transparent s nápisem: Ministerstvo uhlí a smogu. Podle premiéra Andreje Babiše (ANO) s návrhem MPO zásadně nesouhlasilo také ministerstvo životního prostředí.

MPO se v materiálu mimo jiné odvolávalo na odhady technické pracovní skupiny, ve které jsou zastoupeni provozovatelé klíčových energetických provozů ČR. Ta tvrdí, že předpokládané náklady zavedení limitů podle rozhodnutí Bruselu povedou k navýšení už uskutečněných investic do ekologických opatření v průmyslu zhruba o 15 až 20 miliard korun. Kabinet ale nakonec rozhodl, že Česko se k žalobě nepřidá. Oborové podnikatelské svazy byly rozhodnutím zklamány.

Elektrárna Počerady leží na Lounsku mezi městy Louny a Most. Svým instalovaným výkonem 5 x 200 MW patří k největším uhelným elektrárnám v zemi.