Nejnavštěvovanější odborný portál pro stavebnictví a technická zařízení budov

Vědci se postavili proti výjimkám pro uhelné elektrárny

Datum: 12.3.2018 12:23  |  Autor: ČTK

Výzvu podepsali například geochemik a ekolog z Univerzity Karlovy Bedřich Moldan nebo předseda komise pro životní prostředí Akademie věd, ekotoxikolog a lékař Radim Šrám.


© Fotolia.com

Významní čeští vědci a lékaři se postavili proti výjimkám z limitů znečištění pro velké uhelné elektrárny. Ve výzvě adresované poslancům uvádějí, že v Česku žije téměř 60 procent lidí v oblastech s překračovanými limity znečištění a na následky znečištění ročně zemře 11.000 lidí.

Vědci chtějí, aby zákon o ovzduší znemožnil udělování výjimek z limitů velkým znečišťovatelům. Souvisí to s dlouho připravovaným celoevropským zpřísněním limitů, které bude závazné od srpna roku 2021. Jednotlivé státy EU si ale do svých zákonů mohou zařadit možnost udělování výjimek. Držitelé výjimek by tak po roce 2021 nemuseli splňovat zpřísněné limity. Programový ředitel Hnutí Duha Jiří Koželouh ČTK již dříve řekl, že ekologové "mají signály", podle nichž někteří znečišťovatelé o výjimky budou chtít žádat.

"To považujeme za nepřípustné a požadujeme, aby minimálně v případě velkých elektráren bylo zákonem vyloučeno udělování takových výjimek," uvedli vědci ve svém prohlášení. Elektrárny podle nich mají být nuceny, aby instalovaly nejlepší možné technologie ke snížení znečištění a ochraně zdraví lidí. Vědci uvedli, že Česko elektřiny vyrábí více, než spotřebuje. Téměř stejně velké množství energie, jaké ročně spotřebují domácnosti, se prodá do zahraničí.

Zákaz výjimek se do zákona snaží prosadit Piráti, navrhla ho jejich poslankyně Dana Balcarová, která je zároveň předsedkyní sněmovního výboru pro životní prostředí. Připojili se k ní někteří poslanci za TOP 09 a KDU-ČSL. O návrhu bude výbor jednat tento týden. Ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO) v minulosti upozornil na to, že tato změna by mohla mít dopady na ceny energií, ale také na energetickou soběstačnost a bezpečnost státu.

Mezi odborníky, kteří se připojili k výzvě, jsou například ředitel Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd ČR Michal V. Marek či expert na posuzování vlivu na životní prostředí a bývalý náměstek ministra životního prostředí Martin Říha. Podpis přidaly i další významné osobnosti, jako například bývalý předseda Senátu Petr Pithart, socioložka Jiřina Šiklová či zástupci samospráv v regionech postižených velkým znečištěním – starosta Horního Jiřetína Vladimír Buřt a místostarosta Litvínova Milan Šťovíček.

 

Sdílet:  ikona Facebook  ikona Twitter  ikona Google+  ikona Linkuj.cz  ikona Vybrali.sme.skTisk 


Související z oboru

Předcházejme vzniku odpadů – startuje první Cirkulární HUB v ČR

25.9.2018 | Ing. Ivana Hekerle-Jenerálová
První Cirkulární HUB v České republice nabízí praktické ukázky udržitelných řešení, workshopy spojené s touto tématikou a zároveň zázemí a podporu pilotním projektům cirkulárního a chytrého města. Prostory nového HUBu se otevřely v Praze v Kampusu Hybernská, v Hybernské ulici 4. Při otevření byl představen plán realizace tzv. Cirkulárního skenu, který zmapuje materiálové toky na území hlavního města Prahy a přinese řešení, která posílí soběstačnost města i odolnost vůči změnám klimatu.

Silný vítr působil problémy v dopravě, hasiči měli stovky výjezdů

24.9. 11:32   Silný vítr, který hlavně v neděli večer a v noci na dnešek zasáhl celou zemi, omezil železniční i silniční dopravu. více >>>

Jaké místo bude mít kogenerace v budoucí energetice?

22.9.2018 | Ing. Milan Šimoník, COGEN Czech
Jaké změny přinese novela zákona 165/2012 výrobcům elektřiny z KVET? Kdy budou malé a virtuální zdroje poskytovat podpůrné služby? Co může přinést propojení kogenerace s baterií? Dozvíte se na Dnech kogenerace 2018.

Vyřazování jaderných reaktorů překonává výstavbu nových

4.9. 13:24   Vyřazování jaderných reaktorů z provozu výrazně překonává výstavbu nových elektráren, protože tempo výstavby reaktorů v Číně zpomalilo a několik rozvojových zemí zrušilo projekty na nové elektrárny. více >>>

Během posledních sto let bylo vybudováno čtvrt milionu kilometrů elektrického vedení

1.9.2018 | Soňa Holingerová, ČEZ, a.s.
V době vzniku Československa měli obyvatelé k dispozici jen 1 500 kilometrů elektrického vedení. O dvacet let později to bylo již 37 000 km vedení, dnes na území České republiky napočítáme 247 604 km. V průměru se tak každý rok postavilo 2461 kilometrů vedení.