Nejnavštěvovanější odborný web
pro stavebnictví a technická zařízení budov
estav.tvnový videoportál

Ministr v demisi Hüner vypověděl memorandum o těžbě lithia s EMH

Ministr průmyslu a obchodu v demisi Tomáš Hüner (za ANO) dnes zaslal australské společnosti European Metals Holdings (EMH) výpověď memoranda o těžbě lithia u Cínovce.


© Fotolia.com

Řekl to při dnešních sněmovních interpelacích. Možnost těžby lithia v Česku se stala jedním z rozhodujících témat před loňskými parlamentními volbami. Vyjádření EMH ČTK shání.

"Zrovna dneska jsem vzpomenuté firmě EMH zaslal v podstatě výpověď z toho memoranda, ve formě prohlášení o jeho neplatnosti. Tímto krokem jsem chtěl definitivně ukončit různé dezinterpretace a spekulace, které se objevovaly různě nakonec i v médiích," uvedl dnes Hüner.

Memorandum o porozumění krátce před loňskými volbami s EMH podepsal tehdejší ministr Jiří Havlíček (ČSSD). Dokument se stal terčem kritiky zejména od hnutí ANO a komunistů. Premiér v demisi a šéf hnutí ANO Andrej Babiš ho několikrát označil za nesmyslné a neplatné.

"Chtěl jsem se chovat korektně a najít oboustranné řešení, které by celou kauzu podezřelého memoranda o lithiu uzavřelo. Bohužel ze strany společnosti EMH nebyly, i přes deklarovaný příslib, podniknuty adekvátní kroky k vyřešení situace," doplnil v dnešní tiskové zprávě resortu Hüner. "Má trpělivost není nekonečná. EMH ve stanovené lhůtě nereagovala. Rozhodl jsem se tedy přistoupit k jedinému možnému kroku, a to prohlásit memorandum za neplatné," dodal.

V týdnu před podzimními volbami se kvůli memorandu mimořádně sešli tehdejší poslanci. Přijali usnesení, ve kterém požádali vládu, aby jeho platnost zrušila. Babišovu jednobarevnou vládu včetně Hünera jmenoval prezident v polovině prosince. Na konci ledna ministr oznámil, že Česko do jednoho týdne uzavře s EMH dodatek k memorandu. Babiš ho za záměr kritizoval a kabinet dal následně Hünerovi za úkol dojednat právní nezávaznost dokumentu.

Údaje o geologickém složení státního území dlouhodobě sbírá a zpracovává státní Česká geologická služba (ČGS), která je předává správním orgánům pro politická, hospodářská a ekologická rozhodování. Vedoucí odboru nerostných surovin ČGS Jaromír Starý loni v říjnu ČTK řekl, že v Česku je evidováno 571,5 milionu tun rudy s 1,14 miliony tun lithia.

Podle informací ČTK chystá ministerstvo průmyslu a obchodu dokument, který by měl být doplněním platné surovinové politiky státu v oblasti nerostných surovin. Mimo jiné má počítat s tím, že povolení k průzkumu u strategických surovin by musela schválit vláda. U lithia vydalo ministerstvo životního prostředí v roce 2010 licenci firmě Geomet, který je dceřinou společností EMH.

Hüner novinářům ve Sněmovně řekl, že do června připraví ministerstvo aktualizovanou verzi surovinové politiky státu, která v souladu s programovým prohlášením vlády upraví i zacházení se strategickými surovinami. "Role státu má být posílena," řekl ministr. Zjišťování objemu nebo bonity strategických surovin by podle něj měla mít na starost státní firma Diamo.

Lithium je považováno za kov budoucnosti, využívá se mimo jiné při výrobě baterií. V Česku jsou podle odhadů asi tři procenta světových zdrojů lithia - naprostá většina na Cínovci a malé množství v ložisku ve Slavkovském lese. Australský investor by mohl začít s hlubinnou těžbou v Krušných horách v roce 2022. Za 21 let chce dobýt 37 milionů tun rudy. Povrchově hodlá těžit lithium u Cínovce také společnost Cínovecká deponie, kterou ovládá investiční skupina RSJ kolem miliardáře Karla Janečka. Firma má už všechna povolení k těžbě. Hüner na dotazy novinářů odpověděl, že na přednostní právo na těžbu po geologickém průzkumu nemá memorandum ani jeho vypovězení žádný vliv.

 
 
Reklama