Brabec vrátil do hry čtyři průzkumná území pro úložiště

Jedná se o lokality Březový potok, Čertovka, Čihadlo a Magdaléna. O osudu zbylých tří území z Vysočiny se rozhodne později. V tiskové zprávě to dnes uvedla Platforma proti hlubinnému úložišti, sdružující 23 dotčených obcí a 12 spolků. Informaci na dotaz ČTK potvrdila mluvčí ministerstva životního prostředí (MŽP) Petra Roubíčková.

Geologický zákon podle Roubíčkové obecně umožňuje prodloužení žádosti o stanovení průzkumného území, současně však nestanovuje lhůtu, kdy má žadatel - v tomto případě Správa úložišť radioaktivních odpadů (SÚRAO) - podat žádost o prodloužení a do kdy musí ministerstvo rozhodnout. "Rozkladová komise proto ministrovi doporučila, aby se o žádosti o prodloužení neinvazivních průzkumů na MŽP rozhodovalo znovu, protože předtím byla žádost zamítnuta právě a pouze z důvodu uplynutí doby platnosti původní žádosti," dodala mluvčí.

Mluvčí platformy Petr Nohava a starosta obce Pluhův Žďár a právník Pavel Doucha míní, že Brabcův verdikt je v rozporu se zákonem a jde o další z chaotických kroků státní správy v přípravě strategické a citlivé stavby až za 110 miliard korun. Ministr se podle zástupců platformy pokouší velmi nešťastně napravit předchozí nedbalost úředníků SÚRAO, kteří nestihli udělat průzkumy v termínu ani včas zajistit jeho prodloužení. Správa úložišť mezitím podle platformy začala tvrdit, že k provedení geologických prací průzkumná území nepotřebuje, a zahájila výzkum, k němuž průzkumná území nejsou potřebná.

"Na náš podnět MŽP provedlo letos v červnu kontrolu činnosti SÚRAO, která měla vyjasnit správnost jejího postupu. Výsledek není znám," uvedli zástupci platformy. Městský soud v Praze navíc dodnes nerozhodl o žalobách 18 obcí a šesti spolků, které napadly nezákonnost stanovení průzkumných území v roce 2015. "Obce i spolky z platformy jsou připraveny i v případě prodloužení platnosti průzkumných území použít všechny dostupné právní prostředky k obraně zájmů obyvatel dotčených území," uvedl mluvčí.

"Stát ztrácí poslední zbytky důvěryhodnosti a celý proces začíná připomínat frašku," soudí Nohava. "Postup ministerstva se z právního hlediska těžko chápe. Stejně jako nelze oživovat mrtvoly, nelze prodlužovat rozhodnutí, jejichž platnost vypršela," řekl Pavel Doucha z advokátní kanceláře Doucha Šikola.

Areál hlubinného úložiště s podzemní plochou 300 hektarů a nadzemním deseti- až 20hektarovým areálem by měl podle cen z roku 2010 přijít na 105 až 110 miliard korun. SÚRAO, které po dokončení průzkumů území koncem roku 2018 má zúžit počet lokalit na čtyři, má navrhnout finální místo pro stavbu do roku 2025. Definitivní rozhodnutí o úložišti, které by mělo začít fungovat po roce 2065, by mělo padnout kolem roku 2050.