Nejnavštěvovanější odborný web
pro stavebnictví a technická zařízení budov
estav.tvnový videoportál

Vliv těžby uhlí v Polsku na vodu na Liberecku mají prověřit vrty

Vliv těžby uhlí v polském dolu Turów na vysychání studní a potoků v příhraničních oblastech Liberecka má prověřit síť vrtů.

Bez jasného prokázání vlivu těžby není možné žádat po majiteli dolu kompenzace, řekl novinářům liberecký hejtman Martin Půta (STAN) po jednání s polskou velvyslankyní Gražynou Bernatowiczovou. Polská strana se jednání o kompenzacích nebrání, ujistila dnes novináře v Liberci velvyslankyně.

V oblasti Frýdlantu, Hrádku nad Nisou a Chrastavy už dnes vysychají studně a mizí potoky a s plánovaným rozšířením dolu Turów se to zřejmě ještě zhorší. Vyplývá to ze studie, kterou si nechaly zpracovat vodohospodářské společnosti na české straně. Regionu hrozí, že přijde o zdroje vody. Na řešení akutního nedostatku pitné vody pro 30.000 lidí bude v nejbližších letech třeba miliarda korun, a naplní-li se černé scénáře, stamiliony navíc. Obce ani kraj na to peníze nemají. Pomoci by měl stát a případně i vlastník dolu, pokud se vliv těžby na ztrátu vody prokáže.

Problémy působí odčerpávání vody z dolu. Podle EIA z dolu jen v roce 2013 odčerpali 15,7 milionu metrů krychlových vody, kterou po přečištění vypouštějí v Polsku do řek. Toto množství představuje více než 80 procent roční spotřeby vody celého Libereckého kraje. "Česká geologická služba navrhuje vytvoření sítě vrtů hlavně kvůli tomu, že zatím se měří vlastně jen povrchové vody, a tady se bavíme o zásahu do hloubky 200 až 300 metrů pod povrchem a ty zatím podle všeho zmapovány příliš nejsou," řekl Půta. Projekt by podle něj měl začít už v letošním roce a platit by ho mělo ministerstvo životního prostředí.

Hnědouhelný důl v Polsku zásobuje uhlím hlavně sousední elektrárnu Turów. Skupina PGE, které důl i elektrárna patří, tam chce těžit až do roku 2044. Důl by se měl rozšířit podél silnice z německé Žitavy do Bogatyně. Podle informací z databáze EIA počítá vlastník i s jeho prohloubením až do 80 metrů pod úroveň hladiny moře. Podle Půty není reálné, že by se české straně podařilo plánovanému rozšíření dolu zabránit. "Žijeme ve světě, který je na energii z neobnovitelných fosilních zdrojů závislý. Kdyby to byl důl na české straně hranice, chtěl by ho český stát vytěžit," poznamenal hejtman.

 
 
Reklama