Těžaři budou odvádět vyšší poplatky za povrchovou těžbu

Podle ministra průmyslu a obchodu Jana Mládka (ČSSD) tak bude mít stát finance na řešení následků povrchové těžby. Schválené nařízení vlády navazuje na novelu horního zákona, kterou podepsal prezident Miloš Zeman minulý týden. V novele ministerstvo průmyslu a obchodu prosadilo, aby poplatek za vytěžené nerosty byl nově stanoven nařízením vlády, a ne zákonem jako dosud. Opatření se netýká pouze uhlí, ale celé povrchové těžby.

MPO změnu odůvodnilo možností pružné reakce na aktuální ekonomickou situaci. Mění se i způsob výpočtu poplatku, který se nově vypočítá jako součin množství vytěženého nerostu a sazby pro jednotlivé druhy nerostů. "Dnes vláda schválila nařízení, ve kterém zvyšuje poplatky za povrchovou těžbu hnědého uhlí o sto procent. Stát bude mít peníze na řešení následné těžby," uvedl Mládek na twitteru.

Sazby vychází z novely horního zákona. "Jde o dvojnásobné zvýšení výnosu z úhrad z vydobytých nerostů proti výši výnosu z úhrad z vydobytých nerostů v roce 2013," uvádí v důvodové zprávě MPO. Výjimku mají tvořit radioaktivní nerosty, ropa a hořlavý zemní plyn, černé uhlí a hnědé uhlí dobývané hlubinným způsobem. U těch by měla být výše výnosu zachována na úrovni roku 2013, dodává MPO.

Hlavním cílem schválené úpravy horního zákona bylo zvýšení podílu státu z poplatků za povrchovou těžbu hnědého uhlí. Podíl státu novela zvyšuje na 67 procent a podíl obcí snižuje z nynějších 75 procent na 33 procent.

Podle důvodové zprávy zákona má změna v poplatcích od příštího roku přinést do státní pokladny o 427 milionů korun více než v roce 2013. Na příjmy rozpočtů obcí má mít podle vlády kvůli zvýšení plateb neutrální dopad. V roce 2013 získaly obce z poplatků zhruba 450 milionů korun a státní rozpočet 150 milionů korun. Ze samotné těžby hnědého uhlí šlo obcím asi 200 milionů Kč a státu 66 milionů korun.

Sazby úhrad pro jednotlivé druhy vybraných nerostů:

Zdroj: Návrh nařízení vlády