Senát možná zpřesní novelu o poplatcích za těžbu uhlí
Senát možná zpřesní některé pasáže novely horního zákona, podle níž by měl stát dostávat více peněz z poplatků za povrchovou těžbu hnědého uhlí.
Horní komoře to dnes doporučil její ústavně-právní výbor přes nesouhlas zástupců ministerstva průmyslu a obchodu. Senát o novele, kterou má ještě projednat jeho hospodářský výbor, rozhodne počátkem března.
Výbor na návrh místopředsedy senátorů ČSSD Miroslava Nenutila mimo jiné doporučil neřešit horním zákonem sankce za porušení povinností ve vztahu k báňsko-technické evidenci. V případě poplatků navrhl upřesnit ustanovení, podle něhož by se mohly zvyšovat jen jednou za pět let. Podle Nenutila by se tyto poplatky mohly i případně snižovat.
Zástupci ministerstva tuto změnu odmítli s tím, že je výsledkem kompromisu dosaženého ve Sněmovně. Zastropování sazeb na pět let má zajistit, že těžební společnosti nebudou účelově snižovat těžbu a propouštět horníky. Sankce mají být podle ministerstva do horního zákona vloženy kvůli tomu, že je lze zatím uplatnit jen podle zákona o přestupcích.
Výši sankcí ani poplatků výbor neměnil. Novela má zvýšit podíl státu na poplatcích za povrchovou těžbu hnědého uhlí na úkor obcí. Podíl státu předloha zvyšuje na 67 procent, zatímco podíl obcí snižuje z nynějších 75 procent na 33 procent.
Obce by ale měly mít větší příjem kvůli zvýšení úhrady z dobývacích prostor s povolenou těžbou na 1000 korun za jeden hektar za rok. Obce by tak mohly získat ročně místo 14 milionů až 100 milionů korun. Změna v poplatcích má přinést do státní pokladny o 427 milionů korun více než v roce 2013. Na příjmy rozpočtů obcí mají mít změny podle vlády neutrální dopad.
Poplatek za vytěžené nerosty nebude nadále stanoven zákonem, ale vládním nařízením. Poplatek se vypočítá jako součin množství vytěženého nerostu a sazby pro jednotlivé druhy nerostů. Podle ministerstva průmyslu je důvodem změny mimo jiné možnost pružné reakce na aktuální ekonomickou situaci.
