Státy závislé na těžbě ropy „utahují opasky“
Klesající ceny ropy omezují dosud štědré rozpočty ve státech, kde je ropa hlavním zdrojem příjmů.
Saúdská Arábie, přezdívaná "ropná královna“, je pověstná svým tuhým zřízením, potlačováním práv žen, krutou justicí postavenou na islámském právu šaría, ale zároveň také tím, že se o své občany pečlivě stará od kolébky až do hrobu. Štědře dotuje bydlení, zdravotnictví, školství i ceny energií a pohonných hmot. Představuje tak svérázný model „socialismu“, kde je diktatura jedné strany nahrazená pevnou rukou vládnoucí královské rodiny.
V důsledku už 19 měsíců trvajícího poklesu cen ropy se ale Saúdská Arábie loni dostala do obrovského rozpočtového schodku a utratila o 100 miliard dolarů více, než byly její příjmy. Schodek tak stoupl na 15 procent hrubého domácího produktu (průměr v zemích EU jsou necelá 3%) a království je nuceno přistoupit k reformám zahrnujícím také výrazné omezení státních subvencí. Pro občany to bude znamenat zdražování zboží a služeb i vyšší daně.
Rozpočtové příjmy se povážlivě ztenčily i dalším tzv. „petrostátům“. Toto označení se používá pro země, jejichž rozpočty závisejí na ropě z 80 a více procent a které byly zvyklé v letech ropné hojnosti hodně utrácet. Rusko si tak mohlo dovolit uspořádat zimní olympijské hry a rychle zvyšovat mzdy ve veřejném sektoru i důchody. Arabské země schválily velkorysé plány hospodářské modernizace - výstavbu nových letišť, přístavů, mrakodrapů, metra a další nákladné projekty. To všechno je nyní v důsledku dlouhodobě klesajících cen ropy v ohrožení.
Hodně se trápí i Nigérie, nejlidnatější africká země (182 milionů obyvatel). Její státní rozpočet závisí na ropě ze 70 procent. Nová ministryně financí Kami Adeosunová chce ušetřit alespoň pět miliard dolarů ročně. Státní rozpočet Venezuely, jejíž geologicky ověřené zásoby ropy patří k nejvyšším na světě, závisí na ropných příjmech z 96 procent. Její slabá měna vyvolala loni inflaci ve výši 200%.
Se stále většími problémy se potýká Rusko, jehož státní rozpočet na letošní rok původně vycházel z průměrné ceny ropy Ural 50 dolarů za barel. Jednotlivá ministerstva a další ústřední úřady ale dostaly ve druhé polovině ledna nařízeno dodatečně snížit své výdaje na letošní rok alespoň o desetinu. Rusko sáhne i na rezervní fond vytvořený v letech ropné hojnosti. Na počátku letošního roku v něm bylo 3,4 bilionu rublů (v přepočtu podle současného kurzu asi 1,2 bilionu korun), koncem roku by to mělo být jen něco přes bilion rublů.
