Plynovod ČR - Polsko a ropovod z Litvínova do SRN budou podpořeny z EU
Plynovod Stork II, který má propojit Česko s Polskem, či prodloužení ropovodu z Litvínova do rafinerie v německém Spergau se dostaly na aktualizovaný seznam evropských projektů společného zájmu.
Seznam celkem 159 klíčových součástí budoucí evropské energetické infrastruktury dnes Evropská komise zveřejnila společně s prvním hodnocením postupu prací na vznikající evropské energetické unii.
K podobě seznamu projektů, které budou mít možnost získat evropskou podporu z finančního Nástroje pro propojení Evropy (CEF) a další výhody, se ještě mohou vyjádřit členské země EU i Evropský parlament. Seznam jako takový je úpravou prvotního širšího soupisu z podzimu 2013. Z něj se už nyní několik desítek bodů staví, do konce roku 2017 by mělo být dokončeno 62 projektů.
Nyní je tedy na seznamu 108 záměrů v oblasti elektřiny, 77 projektů týkajících se zemního plynu, sedm projektů spojených s ropou a tři projekty inteligentních sítí.
Česka se kromě Stork II a propojení Litvínova a Spergau týká také projekt na potrubí plynovodu mezi Břeclaví a Baumgartenem a Reinthalem v Rakousku. Uvnitř ČR je v evropském zájmu stavba vnitřních tras, rozvoden a trafostanic ve Vernéřově, Vítkově, Přešticích, Kočíně, Mírovce a Čebíně.
Aby se projekt mohl ocitnout na seznamu, musel být významný alespoň pro dvě členské země EU, pomáhat integraci trhu, zlepšovat dodávky energií a přispívat ke snižování emisí.
Projektů evropského významu se bude týkat zrychlení povolovacích procesů, včetně posuzování dopadů na životní prostředí, lepší regulační přístup a možnost získat podporu nejen z CEF, ale také z dalších nástrojů. Roli při spolufinancování by měl hrát také Evropský fond strategických investic (EFSI), ale i evropské fondy.
Loni a letos bylo z CEF na spolufinancování studií a stavebních prací u projektů společného zájmu přiděleno 797 milionů eur (asi 21,5 miliardy Kč).
Místopředseda Evropské komise Maroš Šefčovič dnes novinářům řekl, že realizace energetické unie je "na dobré cestě". V příštím roce by podle něj měla EU dál - také po nadcházející klimatické konferenci v Paříži - hrát vůdčí roli v celosvětovém přechodu na nízkouhlíkovou ekonomiku. "Tento přechod měl být sociálně spravedlivý, se zaměřením na spotřebitele. A za třetí: geopolitické problémy, kterým jsme čelili v tomto roce, nezmizí," upozornil slovenský místopředseda komise.
Právě spory s Ruskem a snaha o co největší diverzifikaci zdrojů evropských energií a také přepravních tras byla původním impulsem pro vznik energetické unie. Nápad, se kterým přišel nynější předseda unijních summitů Donald Tusk, ale postupně dostal daleko širší podobu.
