Zatmění Slunce v následujících letech

Na TZB-info jsme již zveřejnili podrobný článek: Zatmění Slunce a fotovoltaika - zbytečné strašení blackoutem

2015

V pátek 20. března 2015 proběhne jedno z nejvýraznějších zatmění Slunce v tomto století viditelných na evropském kontinentu. Zatmění výrazně ovlivní výrobu elektřiny ve fotovoltaických elektrárnách. Energetici se však na tuto situaci dlouhodobě připravují, blackout proto nehrozí.

V České republice bude v maximu zatmění nejvýraznější na západě – až 71 % a nejslabší na východě – kolem 63 %. V Německu, kde je instalována téměř polovina fotovoltaických elektráren dosáhne zatemnění na severu až 83 % a na jihu kolem 65 %.

Podle studie Einfluss der Sonnenfinsternis im März 2015 auf die Solarstromerzeugung in Deutschland (Vliv zatmění Slunce v březnu 2015 na výrobu fotovoltaických elektráren v Německu), kterou vypracovala německá univerzita Hochschule für Technik und Wirtschaft Berlin, jsou změny výkonu i při ideálním bezoblačném počasí zvládnutelné s prostředky dostupnými na území Německa. Bude-li zataženo, budou nároky na regulační opatření nižší.

V České republice je instalováno přes 2000 MWp fotovotlaických elektráren. V přepočtu na jednoho obyvatele to však je oproti Německu sotva polovina. V průběhu zatmění se výroba českých fotovoltaických elektráren za ideálního bezoblačného počasí sníží nejvýše o 1000 MW. Tato změna svou velikostí odpovídá výpadku jednoho bloku Temelína, což je událost, na kterou je elektrizační soustava vždy připravena. Při zatmění však změna výkonu fotovoltaických elektráren trvá minimálně jednu hodinu. Z hlediska nároků na regulační opatření jde tedy o událost méně náročnou. Nehledě na skutečnost, že je dobře předvídatelná.

Provozovatel české přenosové soustavy ČEPS se přitom na zatmění připravuje, jak vyplývá z dokumentu Roční příprava provozu: „Při zpracování RPP byl posouzen i vliv částečného zatmění slunce dne 20. března 2015 na změnu výroby FVE v ES ČR. Tato záležitost bude řešena v rámci DPP uvedeného dne potřebným navýšením rychlých rezerv PpS.“

Poznámka: RPP – roční příprava provozu, DPP – denní příprava provozu, FVE – fotovoltaické elektrárny, ES – elektrizační soustava, PpS – podpůrné služby.

2026 a 2027

Zatmění Slunce obvykle nastane dvakrát ročně. V následujících letech však většina zatmění nebude v Evropě viditelná buď vůbec, nebo jen okrajově jako částečná.

V letech 2026 a 2027 budou na jihu Evropy pozorovatelná úplná zatmění Slunce. Jejich vliv na výrobu elektřiny ve fotovoltaických elektrárnách však bude nižší, než v letošním roce, kdy je zatmění částečné.

Zatmění Slunce je astronomický úkaz, k němuž dochází, když Měsíc na své dráze projde mezi Sluncem a Zemí tak, že jeho stín dopadne za zemský povrch. Průběh zatmění lze vypočítat s vysokou přesností dlouho dopředu. Na astronomických webech jsou údaje o zatměních Slunce minimálně do konce tohoto tisíciletí.

Teprve 12. 8. 2026 bude úplné zatmění Slunce pozorovatelné ve Španělsku. V celé západní, střední a severní Evropě dosáhne zatemnění přes 80 %. Z hlediska výroby fotovoltaických elektráren však bude toto zatmění zanedbatelné, protože nastane těsně před západem Slunce.

O necelý rok později – 2. srpna 2027 – opět nastane zatmění Slunce, které bude na jihu Španělska v okolí Gibraltaru úplné. Jeho vliv na výrobu fotovoltaických elektráren v České republice však bude nižší, než u zatmění letošního. Zatímco letošní zatmění sníží výkon o 63 až 71 % (od východu na západ), v roce 2027 to bude jen o 38 až 47 % (od severu k jihu).

Rovněž v Evropě jako celku může být dopad zatmění v roce 2027 menší, než u zatmění letošního. Důvod je v rozložení instalovaného výkonu v rámci Evropy. Podle Evropské fotovoltaické průmyslové asociace (EPIA) je v současnosti nejvíce fotovoltaických elektráren v Německu – 36 GWp, což je téměř polovina evropského výkonu. V ostatních zemích je instalovaný výkon nižší: Itálie 18 GWp, Francie a Španělsko kolem 5 GWp, Spojené království, Belgie a Řecko kolem 3 GWp, Česká republika 2 GWp, Bulharsko a Rumunsko po 1 GWp, ostatní státy ještě méně.

Zatímco letošní zatmění sníží výkon německých fotovoltaických elektráren o 65 až 83 % (od jihu k severu), v roce 2027 to bude jen o 28 až 54 % (v tomto případě však od severu k jihu). Výkon navíc snižují další vlivy – vzduch je v březnu čistší a teploty nižší než v srpnu, což obojí znamená vyšší výkon.

Skutečný dopad zatmění na výrobu fotovoltaických elektráren však závisí především na počasí. Při zatažené obloze může totiž výkon fotovoltaických panelů klesnout až na desetinu jmenovité hodnoty. V takovém případě je i úplné zatmění zanedbatelné.