Brabec: Prolomení limitů by změnilo kvalitu života tisíců lidí
Případné prolomení těžebních limitů v severních Čechách by změnilo kvalitu života několika tisíc lidí. Na dnešním Žofínském fóru to řekl ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO) s tím, že v současné době odmítá jakoukoliv úpravu těžebních limitů.
V případě předložení jasných argumentů ohledně využití uhlí je však ochoten přistoupit na variantu, že se limity prolomí pouze na dole Bílina, což neznamená bourání domů. Na dole těží Severočeské doly, patřící do skupiny ČEZ. Podle Brabce musí být ale jasné, na co bude tamní uhlí použito. Stejný názor má podle něj i celé hnutí ANO. I varianta prolomení jen na Bílině podle ministra bude totiž mít vliv na životní prostředí.
Člen představenstva Severočeských dolů Vladimír Budínský dnes uvedl, že limity na dole Bílina se musí prolomit. Podle něj s tím totiž počítají všechny varianty Aktualizace státní energetické koncepce, včetně například plynového scénáře. "Máme s obcemi, na jejichž katastrech chceme v budoucnu těžit, od roku 2012 uzavřenu smlouvu o budoucí spolupráci," uvedl. Dodal, že jde o města Bílina a Most a obce Mariánské Radčice a Braňany.
Kolem případného prolomení limitů se v posledních dnech rozpoutala silná diskuze. Ministerstvo průmyslu zpracovalo čtyři varianty, jak s limity stanovenými v roce 1991 dále nakládat. Vedle jejich úplného prolomení, jejich úplného zachování, uvolnění pouze na dole Bílina, je ve hře také varianta posunutí limitů na Bílině a částečně i v dole ČSA, kde těží firma Severní energetická. Tuto variantu, která by znamenala zbourání asi 170 domů v Horním Jiřetíně podpořil ministr průmyslu Jan Mládek (ČSSD). Brabec ji však dnes označil za obtížnou z ekonomického i z technického hlediska.
Případné větší prolomení limitů než jen na dole Bílina by podle Brabce muselo být podloženo jasnými a podloženými argumenty. "Předtím, než by k takovému rozhodnutí došlo, musí vláda předstoupit před tamní lidi a říct jim, proč to dělá," řekl dnes dále Brabec. Podle něj by se neměla vláda schovávat za referenda, ale přijmout rozhodnutí na základě přesné analýzy.
Uvedl, že podle jeho informací potřebují v současné době české teplárny a podnikové energetiky zhruba deset milionů tun uhlí za rok, což je zhruba čtvrtina hnědého uhlí ročně vytěženého v ČR. Podotknul, že stát nemá jako strategický vlastník nerostných zásob vliv na to, jak bude uhlí využito. Vytěžením se totiž stává majetkem těžaře. Těžaři následně odvádějí státu 1,5 procenta z tržní ceny uhlí. Podle návrhu ministerstva průmyslu (MPO) by se mohl tento poplatek zvýšit dvojnásobně. Výše úhrady má být navíc na místo tržní ceny vypočítávána jako součin množství vytěženého nerostu a sazby pro jednotlivé druhy nerostů stanovené nařízením vlády.
Začátkem tohoto týdne navrhla Hospodářská a sociální rada Ústeckého kraje, aby poloviční podíl těžební společnosti Severní energetická převzal stát. Severní energetická v úterý potvrdila, že již za působení ministra Martina Kuby (ODS) v Nečasově vládě navrhla ministrům společný podnik, na základě kterého by měl stát určovat, kam a za jakou cenu bude domácí uhlí dodáno. "Návrh na vládě leží již druhé volební období," uvedla v úterý mluvčí Severní energetické Gabriela Sáričková Benešová. "V minulosti byly takové návrhy, já jsem však žádný takový nečetl," řekl dnes náměstek ministra průmyslu odpovědný za energetiku Pavel Šolc.
V postoji k těžebním limitů nepanuje politická shoda. Například premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) již dříve uvedl, že by se měla podporovat varianta, která nebude znamenat bourání domů. Prolomení limitů naopak podpořil prezident Miloš Zeman.
