Německý institut volá po odstavení starých uhelných elektráren
Německo by mělo rychleji odstavovat své staré uhelné elektrárny, protože jejich další provoz je překážkou pro dokončení transformace německé energetiky.
V rozhovoru se zahraničními novináři v Berlíně to v týdnu řekla Claudia Kemfertová z německého Institutu pro hospodářský výzkum (DIW). Uhelné elektrárny podle ní poškozují životní prostředí a způsobují přebytek elektřiny v rozvodné síti.
"Je třeba změnit energetický mix, aby byl v souladu s projektem transformace energetiky. To uhelné elektrárny nejsou," řekla Kemfertová. "Produkují příliš mnoho oxidu uhličitého (CO2), jsou také nedostatečně flexibilní," dodala. Nedostatečná pružnost výroby v uhelných elektrárnách se podle ní projevuje tak, že tyto zdroje nejde rychle odstavit v době výrobní špičky obnovitelných zdrojů, takže v tu chvíli je v německé přenosové síti příliš mnoho elektřiny.
"Obnovitelné zdroje je třeba kombinovat s flexibilnějšími zdroji energie, jako jsou například plynové elektrárny. V nich je možné rychle spustit nebo zastavit výrobu podle aktuální potřeby," řekla Kemfertová.
Německo se v rámci projektu transformace energetiky rozhodlo do roku 2022 odstavit všechny své jaderné elektrárny, jejichž výkon chce nahradit obnovitelnými zdroji. Podle DIW by ale proměna energetiky neměla skončit s opuštěním jádra. "Je potřeba, aby po roce 2020 začal odklon od uhlí po vzoru odklonu od atomu," řekla Kemfertová.
Proti odstavení uhelných elektráren se staví energetické firmy, ale také například německá sociální demokracie (SPD). Kemfertová tvrdí, že to je dáno velkým vlivem odborových svazů na SPD. Odbory totiž tradičně hájí zájmy zaměstnanců v těžebním průmyslu, který je silně zastoupen v Sasku, Dolním Sasku a Braniborsku. V případě odstavení uhelných elektráren by zřejmě přišly o práci tisíce lidí v tamních hnědouhelných dolech.
Kemfertová rovněž vyjádřila přesvědčení, že i přes plány současné vlády konzervativní unie CDU/CSU a SPD na omezení podpory pro nové obnovitelné zdroje se jejich prosazování nezastaví. "Rozvoj obnovitelných zdrojů vyžaduje celá společnost," řekla představitelka DIW. Odmítla také názor, že by kvůli nestabilitě produkce z obnovitelných zdrojů hrozil Německu takzvaný blackout, tedy výpadek dodávek. Podle ní toto riziko zveličují firmy, které vyrábějí elektřinu tradičním způsobem.
Podíl obnovitelných zdrojů na výrobě elektřiny v Německu stále roste a loni dosáhl rekordních 23,4 procenta. Zásadním vstupem je pro německou energetiku ale stále uhlí - uhelné elektrárny loni vyrobily 45,5 procenta veškeré německé elektřiny. Loni navíc Německo vyrobilo z hnědého uhlí nejvíc elektřiny od sjednocení. Klesá naopak výroba v plynových elektrárnách, což je dáno vysokými cenami plynu ve srovnání s uhlím.
Podle Martina Sedláka z Aliance pro energetickou soběstačnost německá studie ukazuje, že se investice do obnovitelných zdrojů ekonomicky vyplatí a vrátí zpět v podobě uspořených nákladů za fosilní paliva. Postupný růst šetrných zdrojů tak může pomoci i v České republice.
"Naše hospodářství totiž čeká na potřebný impulz, který srazí externí náklady ze spalování uhlí na zničeném zdraví a krajině ve výši desítek miliard ročně," míní Sedlák. Investice do obnovitelných zdrojů podle něj může podpořit vznik pracovních míst a zastavit odliv dalších stovek miliard korun ročně za dovoz ropy a zemního plynu.
