Elektroměr může být příčinou velkého problému

Datum: 4.12.2016  |  Autor: Ing. Jan Schindler, redakce

Před nedávnem jsme dostali mail s příběhem zákazníka, v němž líčí potíže, které měl se svým distributorem elektřiny. Žádal nás o zveřejnění svého příběhu jako varování a poučení pro ostatní. Jedná se o problém elektroměru umístěného na hranicích pozemku na veřejně přístupném místě. Při pravidelném odečtu bylo zjištěno poškození plomb i samotného měřícího zařízení.

Kalkulátor cen energií TZB-info

Problém velmi dobře popisuje publicistický pořad Černé ovce. Stručně řečeno si zákazník stěžuje na postup distributora, který u elektroměru umístěného na veřejně přístupném místě zjistil porušení plomb a vrypy na číselníku. Následovalo obvinění z neoprávněného odběru elekřiny. Škoda byla vyčíslena na více jak dvě stě tisíc. V průběhu vyšetřování vyšlo najevo, že distributor použil elektroměr, který byl před tím byl umístěn u třech zákazníků. Věc byla posuzována policií jako krádež, ta ale nenašla žádný důkaz o černém odběru. Měřící zařízení podle zkušebny pracovalo správně a ani soudní znalec mimo poškozených plomb závadu ve funkčnosti nenašel. Zákazník vždy platil řádně své závazky vůči dodavatelům energií. Historie jeho spotřeby je zhruba rok co rok stejná, nedochází k závažným odchylkám. Distributor se i přesto zaplacení údajné škody domáhal soudně, soud první instance mu ale za pravdu nedal. Případ našeho zákazníka není však ojedinělý, většinou se jednalo o skutečné neoprávněné odběry, výše náhrady škody však byla vysoká.

Při pohledu na ustanovení energetického zákona týkajícího se neoprávněného odběru a zejména prováděcí vyhlášky MPO č. 82/2011 sb. si podobně jako dříve při implementaci evropských zákaznických práv v energetice nebo při diskuzi ohledně nové tarifní soustavy uvědomuji, že žiji v zemi, kde se více hledí na zájmy bohatých korporací než na zájmy občanů, daňových poplatníků. Pokud si společnost „nastaví“ normy, jak se chovat, pak není problém je jednotně a  automaticky aplikovat. Distributor je ten, kterému podle zákona nic nehrozí. Když nenajde důkaz neoprávněného odběru, například pěstírnu mariuhany, vyhřívaný bazén nebo skleník v zimě, či přímotopy, tak si pomůže výpočtem třeba podle velikosti jističe. Vše má zákonné odůvodnění a není možno vinit řadové pracovníky distributora, že pracují v souladu se zákonem. Navíc před napsáním tohoto článku jsem si četl historii jiných případů a získal jsem dojem, že soudy snadněji příjímají závěry distributora než výsledky vyšetřování policie nebo posudky znalců.

Jaké jsou podle §51 energetického zákonu důvody k tomu, aby zákazník byl obviněn z černého odběru:

  1. odběr bez právního důvodu nebo pokud právní důvod odpadl. Když občan nemá smlouvu na dodávku elektřiny nebo dodavatel od smlouvy odstoupil.
  2. odběr při opakovaném neplnění smluvených platebních povinností nebo platebních povinností, vyplývajících z náhrady škody způsobené neoprávněným odběrem elektřiny, které nejsou splněny ani po upozornění. Tento případ, podobně jako předchozí, prakticky nehrozí, protože dodavatelé při neplacení žádají distributora, aby odpojil neplatiče.
  3. odběr bez měřicího zařízení, pokud odběr bez měřicího zařízení nebyl smluvně sjednán.
  4. připojení nebo odběr z té části zařízení, kterou prochází neměřená elektřina.
  5. odběr měřený měřícím zařízením,
    • které prokazatelně nezaznamenalo odběr nebo zaznamenalo odběr nesprávně ke škodě výrobce elektřiny, obchodníka s elektřinou, provozovatele distribuční soustavy v důsledku neoprávněného zásahu do tohoto zařízení nebo do jeho součástí či příslušenství, nebo byly v měřícím příslušenství provedeny takové zásahy, ktaré údaje o skutečné spotřebě změnily.
    • které nebylo připojeno provozovatelem distribuční soustavy.
    • které prokazatelně vykazuje chyby spotřeby ve prospěch zákazníka a na kterém bylo buď porušeno zajištění proti neoprávněné manipulaci nebo byl prokázán zásah do měřícího přístroje.
  6. odběr v přímé souvislosti s neoprávněným zásahem na přímém vedení či na zařízení distribuční soustavy nebo na zařízení přenosové soustavy,
  7. odběr elektřiny bez smlouvy o zúčtování odchylek nebo smlouvy, jejímž předmětem je přenesení odpovědnosti za odchylku na subjekt zúčtování trvající déle než 10 pracovních dní.
    Případ podle odstavce g se může vyskytnout v souvislosti s krachem dodavatele a s tím, když subjekt zúčtování odstoupí dodavateli od smlouvy jako nedávný případ České energie, ale zde funguje institut poslední instance. Odstavec g příchází v úvahu v případě změny dodavatele, když zákazníkovi skonční smlouva například 31. a nový dodavatel začne dodávat třeba až 5. dne následujícího měsíce.

Způsob výpočtu škody je uveden ve vyhášce MPO č. 82/2011 sbírky. Pro představu uvádím příklady výpočtu způsobené neoprávněným odběrem, které zveřejnil ČEZ (uvedený výpočet je ještě podle staré vyhlášky č.51/2006 Sb.):

Modelový příklad výpočtu náhrady škody:

Při zahájení jednání o neoprávněném odběru elektřiny je zákazník v rámci poučení seznámen nejen s kvalifikací neoprávněného odběru elektřiny, ale i se způsobem stanovení náhrady škody dle uvedené vyhlášky. Zároveň mu jsou sděleny i orientační částky takto stanovené.

Parametry odběrného místa:

  • Hlavní jistič před elektroměrem třífázový 25 A
  • Hodnota pojistek v hlavní domovní skříni 50 A
  • Průřez neměřeného vodiče umožňujícího neoprávněný odběr CYKY 4x6 mm2
  • Doba denního užití dle vyhlášky min. 8 hod., pokud nebyla zjištěna doba využití delší ( modelově i 24 hod.)

Parametry pro výpočet škody:

  • Doba trvání neoprávněného odběru 112 dní
  • Cena elektřiny dle výše uvedeného 5,24 Kč/kWh
  1. výpočet z hodnoty hlav. jističe 25 A:
    Za maximální hodnotu příkonu je dosazena jmenovitá hodnota tohoto jističe, která se snižuje na 60% na základě požadavku uvedené vyhlášky. Hodnota dosazeného příkonu je 25 x 0,6 = 15 (kW). Doba denního využití dle uvedené vyhl. je minimálně 8 hod a v případě nepřetržitého užívání 24 hodin, doba trvání neoprávněného odběru je 112 dní, cena elektřiny 5,24 Kč/kWh.
    1. osmihodinová doba denního využití
      Množství neoprávněně odebrané elektřiny je 15 kW x 8 hod. x 112 dní= 13 440 kWh
      Výše škody je 13 440 kWh x 5,24 Kč = 70 425,- Kč.
    2. dvacetičtyřhodinová doba denního využití
      Množství neoprávněně odebrané elektřiny je 15 kW x 24 hod. x 112 dní= 40 320 kWh
      Výše škody je 40 320 kWh x 5,24 Kč = 211 276,- Kč.
  2. výpočet z hodnoty pojistek u hlavní domovní skříně:
    V případě, že je neoprávněný odběr připojen z pojistkové skříně nebo mezi pojistkovou skříní a elektroměrem, je hodnota příkonu stanovena z jištění v hlavní domovní skříni. Zde jmenovitá hodnota jištění je snížena o jednu úroveň typové řady jmenovitých proudových hodnot, v našem případě pojistka 50 A je snížena na 40 A a rovněž zde dochází ke snížení na 60 %. Za maximální hodnotu el. příkonu je tudíž dosazeno 24 kW.
    1. osmihodinová doba denního využití
      Množství neoprávněně odebrané elektřiny je 24 kW x 8 hod. x 112 dní= 21 504 kWh
      Výše škody je 21 504 kWh x 5,24 Kč = 112 681,- Kč.
    2. dvacetičtyřhodinová doba denního využití
      Množství neoprávněně odebrané elektřiny je 24 kW x 24 hod. x 112 dní= 64 512 kWh
      Výše škody je 64 512 kWh x 5,24 Kč = 338 043,- Kč.
  3. výpočet z průřezu vodiče:
    Pokud není možné stanovit hodnotu příkonu předchozím postupem (namátkou uvádíme případ, kdy bylo připojení před hlavním jističem a předchozí jištění v pojistkové skříni opravené drátky o neprůkazné hodnotě jištění), je podkladem pro výpočet náhrady škody za neoprávněný odběr průřez odbočujícího neměřeného kabelu CYKY 4 x 6 mm2 s proudovou zatížitelností dle ČSN 33 2000-5-523, 43 A. Na základě uvedených požadavků dochází ke snížení odebíratelného příkonu na 50%, to je 43 A : 2 = 21,5A. Z této hodnoty vypočtený příkon = 14,878 kW.
    1. osmihodinová doba denního využití
      Množství neoprávněně odebrané elektřiny je 14,878  kW x 8 hod. x 112 dní= 13 330 kWh
      Výše škody je 13 330 kWh x 5,24 Kč = 69 849,- Kč.
    2. dvacetičtyřhodinová doba denního využití
      Množství neoprávněně odebrané elektřiny je 14,878  kW x 24 hod. x 112 dní= 39 992 kWh
      Výše škody je 39 992 kWh x 5,24 Kč = 209 558,- Kč.

Závěr: Jak je patrné, jednotlivé typové výpočty se různí. S možností stanovení náhrady škody jsou zákazníci seznámeni a příslušná varianta je podkladem ke stanovení objektivní výše náhrady škody všem neoprávněným odběratelům, kde na základě požadavku zákazníka při uvedení věrohodných a ověřitelných údajů o neoprávněném odběru elektřiny může být tato náhrada na základě uzavřené dohody upravena ve prospěch zákazníka.

Pozn.: Tato náhrada je dále zvýšena dle uvedené vyhlášky o náklady vynaložené na šetření na nápravu důsledků neoprávněného odběru, které jsou nedílnou součástí náhrady škody a jde zejména o náklady vynaložené na zjišťování a přerušení neoprávněného odběru. Kalkulace nákladů je provedena z jednotkových cen uvedených v ceníku ČEZ Měření, s.r.o. příslušného roku. Tyto náklady se průměrně pohybují v rozmezí mezi 10-15 tisíci korunami.

(Zdroj: www.cez.cz/edee/content/file/presskit-pro-novinare-i.doc)

Ústavní soud se zastal zákazníků

V dubnu 2014 ústavní soud zamítl návrh na zrušení části energetického zákona, podle které MPO vyhláškou určuje způsob výpočtu škody za neoprávněný odběr elektřiny. Chrudimský návrh pak projednalo plénum Ústavního soudu a odmítlo jej, protože předpisy lze vykládat v souladu s ústavou. Pokud mají lidé pocit, že distributor energie stanovil neadekvátní výši škody, mohou se podle Ústavního soudu obrátit na místně příslušný soud. Ten pak může vyhlášku použít jen z části, dokonce k ní nemusí přihlédnout vůbec.

V následujcících usneseních Ústavní soud zdůrazňuje, že podle čl. 95 odst. 1 Ústavy je soudce při rozhodování vázán zákonem a je oprávněn posoudit soulad jiného právního předpisu se zákonem. Obecné soudy proto nesmí vyhlášku o způsobu stanovení náhrady škody aplikovat mechanicky, nýbrž musí vždy zohledňovat specifické okolnosti případu, tak aby se zjištěná škoda blížila co nejvíce škodě skutečné, byť tu často lze, jak vyplývá ze spisového materiálu, v této oblasti zjistit jen velice obtížně.

(Zdroj: http://www.usoud.cz/aktualne/vyse-nahrady-skody-za-neopravneny-odber-elektriny-nesmi-byt-stanovena-nespravedlive/)

Jak je to s úředním ověřením měřících přístrojů:

Spotřebu elektrické energie v domácnosti lze měřit pouze takovým elektroměrem, který má platné ověření. Zda je ověření platné se pozná především podle toho, že na měřidle je umístěna úřední značka v podobě plomby nebo samolepicího štítku, jejíž podoba odpovídá vyhlášce MPO č. 262/2000 Sb. ve znění vyhlášky MPO č. 344/2002 Sb. Součástí této úřední značky je dvojčíslí, poslední dvojčíslí roku, v němž bylo provedeno ověření elektroměru.

Lhůta platnosti ověření elektroměru, která v případě indukčních elektroměrů vyrobených do 31.12.1989 činí 10 roků, v případě indukčních elektroměrů vyrobených po 1.1.1990 je to 16 roků, v případě statických elektroměrů 12 roků, se počítá od 1. ledna roku následujícího po roce ověření. Tedy když je dvojčíslí např. 90 a jde o indukční (dynamický) elektroměr, počítá se lhůta od 1.1.1991 a platí do 31.12.2006, pokud neskončí předčasně z důvodů uvedených v § 7 odst. 2 vyhlášky MPO č. 262/2000 Sb. ve znění vyhlášky MPO č. 344/2002 Sb. V případě nových elektroměrů není měřidlo opatřeno úřední značkou, ale symbolem „CE“ a doplňkovým metrologickým označením (jehož součástí je poslední dvojčíslí roku posouzení shody) a číslem tzv. notifikované osoby (se zmíněným dvojčíslím se pracuje stejně, jako s dvojčíslím v úřední značce).

Ověřování stanovených měřidel mohou provádět pouze ČMI nebo subjekty, které byly autorizovány Úřadem pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví. (V případě elektroměrů však ČMI ověřování neprovádí). Seznam Autorizovaných metrologických středisek (AMS) lze nalézt na www.unmz.cz. Součástí výše zmíněné úřední značky je i identifikační značka AMS, která má podobu K XXX, kde XXX je nahrazeno přiděleným číslem. Instalovat elektroměry na místo použití je oprávněna pouze firma s platnou registrací pro montáž stanovených měřidel. Tuto registraci provádí ČMI a informaci o tom, zda konkrétní montážní firma je platně registrována, lze získat na územně příslušném Oblastním inspektorátu ČMI případně ve speciální databázi na tomto webu.

Podle zákona o metrologii je povinností uživatele stanovených měřidel, která podléhají dalšímu ověření, vést jejich seznam s datem posledního ověření a předkládat je k následnému ověřování. Náklady následného ověření hradí uživatel měřidla. V případě, že o odběratel elektrické energie má pochybnosti o správnosti příslušného stanoveného měřidla – elektroměru, můžete v souladu s § 11 odst. 4 zákona o metrologii požádat dodavatele energie – uživatele stanoveného měřidla o přezkoušení správnosti měřidla.

(Zdroj:https://www.cmi.cz/node/111)
Ostatní zdroje:
  1. http://profipravo.cz/index.php?page=article&id_category=11&id_article=258858&csum=156d6fa7
  2. http://bydleni.idnes.cz/elektrina-nacerno-aneb-zkontrolujte-svuj-elektromer-p0y-/uspory-energii.aspx?c=A081202_115753_rodinne_domy_web
  3. https://www.eru.cz/documents/10540/483789/KR08712.pdf/416875c9-57fb-46e7-848f-6962dc39f34c
 

Hodnotit:  

Datum: 4.12.2016
Autor: Ing. Jan Schindler, redakce   všechny články autora



Sdílet:  ikona Facebook  ikona Twitter  ikona Blogger  ikona Linkuj.cz  ikona Vybrali.sme.skTisk Poslat e-mailem Hledat v článcíchDiskuse (2 příspěvky, poslední 07.12.2016 23:11)


Projekty 2017

Partneři - Energetika

logo BOSCH
logo KAMSTRUP
logo Yello Energy
 
 

Aktuální články na ESTAV.czMalý dům poskytuje velký komfortCreative Office Awards - nová soutěž pro studenty architekturyMaketa Německého domu na náměstí v Brně nemá stavební povoleníObce kvůli suchu bojují proti plýtvání vodou, vydávají zákazy