Omezení spalování hnědého uhlí v malých zdrojích tepla ve vládních dokumentech
Článek popisuje úlohu uhlí v segmentu malých zdrojů tepla pro domácnosti. Podpora kotlů spalujících hnědé uhlí v rámci evropských dotací je v plném proudu, ale mnoho z těchto kotlů nevyhovělo požadavkům Evropské komise. Na druhou stranu chce Česká republika v dohledné budoucnosti významně chce snížit spalování hnědého uhlí v malých kotlích. Řeč je o českém antifosilním zákoně a nejen o něm.
V poslední době se v médiích stále více hovoří o tom, jakou roli bude hrát hnědé uhlí v segmentu vytápění domácností malými zdroji tepla. Objevují se více či méně podložené spekulace o tom, že zatím, co je podpora kotlů na hnědé uhlí v rámci kotlíkové dotace z evropských fondů v plném proudu, vláda má již nachystány mechanismy, kterými chce v dohledné budoucnosti podstatně omezit spalování hnědého uhlí v malých spalovacích zdrojích. Nejčastěji je citován tzv. „antifosilní zákon“, o kterém se již dlouho hovoří, ale doposud jeho návrh ani neprojednala vláda ČR. Existují tedy jiné dokumenty, které by o omezení spalování hnědého uhlí v malých spalovacích zdrojích hovořily?
Kvalita ovzduší v legislativě ČR
Pro oblasti energetiky a řízení kvality ovzduší existuje komplex koncepčních dokumentů, kterými jsou především Státní energetická koncepce ČR (SEK), Střednědobá strategie (do roku 2020) zlepšení kvality ovzduší v ČR (SSZKO) a Národní program snižování emisí ČR (NPSE). V těchto dokumentech byly identifikovány jako prioritní znečišťující látky částice PM10, PM2,5, prekurzory částic, BaP (benzo(a)pyren) a dále bylo konstatováno, že nejzásadnější podíl na těchto prioritních znečišťujících látkách mají nesprávně provozovaná nebo zastaralá lokální topeniště na pevná paliva. Je to dáno především tím, že tento sektor se vyznačuje emisemi v nízkých vrstvách atmosféry a paliva jsou spalována převážně v nevyhovujících kotlích s nízkou účinností.
Národní program snižování emisí ČR
Konkrétní opatření, která mají směřovat k nápravě současného nevyhovujícího stavu, jsou definována především v NPSE. Je zde provedena analýza stavu a vývoje ovzduší v ČR, příčiny znečištění, emise znečišťujících látek z jednotlivých sektorů ekonomiky a scénáře vývoje znečišťování ovzduší. NPSE stanovuje postupy a opatření k nápravě stávajícího nevyhovujícího stavu ovzduší, cíle v oblasti snižování úrovně znečišťování ovzduší a lhůty k jejich dosažení. Dokument vedle analytické části obsahuje také část návrhovou. Zde jsou stanoveny emisní limity oxidu siřičitého, oxidů dusíku, těkavých organických látek, amoniaku a jemných prachových částic PM2.5, i emisní stropy pro jednotlivé sektory hospodářství k roku 2020. K dosažení těchto limitů je určeno 23 prioritních opatření na národní úrovni ke snížení emisí a ke zlepšení kvality ovzduší. Tato opatření jsou podrobně popsána v kartách opatření v příloze NPSE. 15 z nich je směřováno do sektoru dopravy, 3 do průmyslu, 2 do zemědělství a 3 do sektoru domácností.
NPSE vypracovalo MŽP a Vládou ČR byl schválen 2. prosince 2015. Sektoru domácností se týkají opatření uvedená v příloze č. 1 pod kódy BA3, DA1 a DB10. Předem je zapotřebí zdůraznit, že se jedná o koncepční dokument, který analyzuje současný stav a navrhuje jeho nápravu. To ještě neznamená, že navrhovaná opatření budou doopravdy realizovaná.
Zdanění hnědého uhlí pro domácnosti od roku 2018
Opatření BA3: Snížení podílu pevných fosilních paliv ve spalovacích stacionárních zdrojích nespadajících pod systém EU ETS, hovoří o zavedení zdanění hnědého uhlí pro domácnosti od roku 2018 v obdobné výši, jako je zdaněno pro zdroje spadající pod Evropský systém emisního obchodování (zkráceně EU ETS). Toto zdanění má zvýšit konkurenceschopnost CZT a má být realizováno prostřednictvím zákona o stabilizaci veřejných rozpočtů. Uveďme si nejdůležitější pasáže, týkající se tohoto opatření:
Popis opatření: Na zvýšené zatížení ovzduší emisemi znečišťujících látek má významný vliv sektor lokální vytápění domácností, který se vyznačuje emisemi v nízkých vrstvách atmosféry (v dýchací zóně). Tyto zdroje jsou současně přímou konkurencí velkým teplárenským zdrojům s nižším vlivem na kvalitu ovzduší, které jsou zatíženy účastí v EU ETS.
Cílem opatření je v souladu s SEK a SPŽP zavést zdanění fosilních paliv (zejména uhlí) v obdobné výši i pro zdroje nespadající pod EU ETS, čímž se zlepší konkurenceschopnost soustav zásobování tepelnou energií s kogenerační výrobou a sníží se vliv lokálních topenišť na kvalitu ovzduší.
Opatření bude realizováno na základě výsledků provedené analýzy variant řešení a jejich dopadů novelou zákona č. 261/2007 Sb., o stabilizaci veřejných rozpočtů, ve znění pozdějších předpisů a bude spočívat v zavedení nové složky daně z pevných paliv fosilního původu, příp. zavedením zcela nové uhlíkové daně. Tato novela vychází z úkolu uloženého ministru financí v rámci Státní politiky životního prostředí.
Implementační nástroje: Novela zákona č. 261/2007 Sb., o stabilizaci veřejných rozpočtů, ve znění pozdějších předpisů.
Termíny implementace opatření: Provedení analýzy variant řešení a jejich dopadů 31. 12. 2016. Předpokládaná implementace v roce 2018.
Výměna lokálních zdrojů tepla
Druhým opatřením, zaměřeným na sektor domácností, je opatření DA1: Podpora urychlení obměny zdrojů tepla v sektoru lokálního vytápění domácností. To je již průběžně realizováno prostřednictvím probíhajících programů Nová zelená úsporám a kotlíkových dotací (Operační program Životní prostředí, prioritní osa 2). Podle návrhu opatření by podpůrné programy měly probíhat i po roce 2020.
Zákaz prodeje uhelných kotlů do příkonu 300 kW
Pravděpodobně nejdůraznějším navrhovaným opatřením je pak DB10: Omezení dostupnosti spalovacích stacionárních zdrojů o jmenovitém tepelném příkonu nižším než 300 kW určených ke spalování uhlí. Jeho cílem je dosáhnout úplného zákazu prodeje teplovodních kotlů na hnědé uhlí od roku 2025. Tedy konkrétně:
Popis opatření: Opatření bude za podmínky souladu s legislativou EU realizováno zákazem prodeje spalovacích stacionárních zdrojů o jmenovitém tepelném příkonu nižším než 300 kW, ve kterých je možné spalovat hnědé uhlí. Opatření má postupně vést k vytěsnění hnědého uhlí jako paliva pro použití zejména v domácnostech.
Zavedení opatření bude předcházet právní analýza možností omezení prodejů kotlů spalujících hnědé uhlí především v návaznosti na nařízení Komise (EU) 2015/1189 ze dne 28. dubna 2015, kterým se provádí směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/125/ES, pokud jde o požadavky na ekodesign kotlů na tuhá paliva.
Implementační nástroje: Novela zákona č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší.
Termíny implementace: 31. 12. 2018 Zpracování analýzy dalších možností omezení spotřeby hnědého uhlí ve spalovacích zdrojích o jmenovitém tepelném příkonu nižším než 300 kW a legislativních možností realizovat zákaz prodeje těchto zdrojů ve vazbě na legislativu EU (směrnici Evropského parlamentu a Rady 2009/125/ES). A návazný termín: 1. 1. 2025 Zákaz prodeje spalovacích stacionárních zdrojů o jmenovitém tepelném příkonu nižším než 300 kW, ve kterých je možné spalovat hnědé uhlí.
O tom, v jaké podobě se budou navrhovaná opatření implementovat, teprve rozhodnou patřičné legislativní a právní analýzy. Je však jisté, že odstartují značné změny ve stávající struktuře vytápění domácností.
Prameny
- Státní energetická koncepce ČR (SEK)
- Střednědobá strategie (do roku 2020) zlepšení kvality ovzduší v ČR (SSZKO)
- Národní program snižování emisí ČR (NPSE)
Článek shrnuje současnou situaci a výhled ve vytápění tuhými palivy z hlediska emisí a související legislativy. Jedná se o malá spalovací zařízení, tedy o typické situace vytápění rodinných domů. Nejistota panuje především u těch uživatelů, kteří uvažují o vytápění hnědým uhlím.
Jsou zde uvedeny dokumenty, které se vztahují k oblasti energetiky a řízení kvality ovzduší a z nich vyplývající závěry o nebezpečí prachových částic a jejich zdrojích. Jako zásadní dokument se jeví Národní program snižování emisí ČR a čtenáři je předložena přehledná orientace v této oblasti a pravděpodobný směr vývoje legislativy.
Výsledkem jsou ovšem pochybnosti o vhodnosti vytápění domácností hnědým uhlím v blízké budoucnosti, především z pohledu nákupu nových kotlů na toto palivo.
The article describes the role of coal in the segment of small household heating heat source. Support of brown coal boilers in the framework of subsidies from European funds is in full swing, but many of these boilers failed to comply with the European Commission.
On the other hand, there are mechanisms by which the Czech Republic wants significantly reduce the burning of brown coal in small combustion sources in the foreseeable future. It is most often quoted Czech against-fossil law, but it is not alone one.
