Emission Trading – Zajímavosti z konference

Datum: 14.6.2013  |  Autor: Mgr. Jiří Zilvar

Přednášky – co je nového v EU ETS?

Slide Zámyslický

Konferenci zahájil Pavel Zámyslický z Ministerstva životního prostředí ČR (dále MŽP) přehledovou prezentací, co se za poslední rok událo nového v oblasti obchodování s emisemi. Mezi hlavní zprávy patřil samozřejmě propad cen emisních povolenek, zvýšení koncentrace CO2 v atmosféře, pokles cen silové elektřiny nebo rozšiřování trhů s emisními povolenkami (včetně i mimo EU ETS). Cena povolenek se v současné době pohybuje kolem 3,5 € za tunu CO2. Při takových cenách sice systém EU ETS není velkou přítěží pro průmysl, ale přestává plnit svůj hlavní účel – snižování emisí CO2. Nízké ceny vychází z přebytku povolenek na trhu, avšak návrh dočasného stažení určitého počtu emisních povolenek z trhu (tzv. backloading) těsně neprošel Evropským parlamentem. Celý systém tak čelí riziku dalšího snižování ceny emisí. Výsledky následujících hlasování se zřejmě budou odvíjet mj. od výsledku německých parlamentních voleb, které se konají v září. Na nich závisí, jestli němečtí europoslanci budou hlasovat jednotně.
Další vývoj cen povolenek lze těžko předvídat. Plány na stabilizaci EU ETS zahrnují Backloading, strukturální změny (viz Jan Tůma níže) a úpravy klimaticko-energetického rámce po roce 2020.

Slide Tůma

Na Pavla Zámyslického navázal s konkrétnějšími parametry Jan Tůma. Mezi hlavní novinky v systému EU ETS patří:

  • Alokace podle benchmarků (stanovení množství bezplatně přidělených povolenek pro jednotlivá zařízení podle referenčních hodnot)
  • Nákup povolenek v aukci
  • Centrální rejstřík EU
  • Nové monitorovací plány
  • Ohrožení únikem uhlíku

Podmínkou pro bezplatnou alokaci jsou investice příjemce do energetického systému (např. modernizace infrastruktury, čisté technologie) ve výši tržní hodnoty přidělených povolenek. Důležitou změnou je také nutnost oznámit MŽP změnu množství vypouštěných emisí vyplývající ze změny kapacity zařízení nebo z omezení (ukončení) výroby. Jinak hrozí pokuta za neoprávněnou alokaci.

Slide Hejralová

Trojici přednášejících z MŽP doplnila Eva Hejralová, která popsala změny v monitorování emisí a z nich vyplývající povinnosti pro provozovatele. Tyto změny se týkaly nastavení úrovní přesnosti, posouzení nejistoty či podmínek pro zařízení s nízkými emisemi. Mimo jiné zmínila i webové stránky MŽP, kde jsou k dispozici potřebné informace i formuláře.

 
Slide Stašková

Eva Stašková z OTE a.s. hovořila o novinkách v Rejstříku obchodování s povolenkami. Od června 2012 funguje Rejstřík Unie, což je jednotná platforma pro rejstříky EU ETS, která nahrazuje systémy dosud provozované národními správci. Kontaktním místem při řešení problémů je však stále národní správce, tj. v případě ČR společnost OTE a.s. Eva Stašková dále zmínila problémy, s nimiž se uživatelé rejstříku nejčastěji potýkají (např. nečitelné ověřovací SMS) a informovala o výměně starých povolenek a kreditů za nové EU ETS. Detailní informace o fungování Rejstříku lze nalézt na stránkách OTE.

 
Slide Krtková

Eva Krtková z Českého hydrometeorologického ústavu se ve svém vystoupení zabývala především inventarizací skleníkových plynů a jejím statistickým vyhodnocováním. ČR je 37. největším producentem CO2 na světě a 26. státem s největším podílem emisí CO2 na osobu (celkový počet států je více než 200). Dominantním sektorem v emisích CO2 je v ČR jednoznačně energetika (více než 80 % emisí), následuje průmysl a zemědělství. Zatímco v energetice je množství emisí od začátku 90. let prakticky konstantní (zavedení EU ETS se zde prakticky neprojevilo), v dopravě dlouhodobě roste a ve zpracovatelském průmyslu a stavebnictví klesá. Dobrou zprávou je, že emise klesají též v ostatních sektorech zahrnujících instituce, služby, obchod, domácnosti, zemědělství, lesnictví a rybářství. Z projekcí budoucího vývoje emisí se počítá s víceméně lineárním poklesem jen v sektoru energetiky.

Co je špatně na EU ETS?

Blok přednášek uzavírala prezentace zahraničního hosta Jamese Atkinse ze společnosti Vertis. Na rozdíl od ostatních přednášek, které se zabývaly především praktickými aspekty EU ETS, pojal James Atkins svou řeč jako podnět k zamyšlení. Nejprve představil problém – co je vlastně špatně na systému EU ETS? Oficiální stanovisko zní: „trh s emisními povolenkami nefunguje“. Díky tomu se více využívá špinavé uhlí, snižují se prostředky pro investice do obnovitelných zdrojů a (nejen díky těmto dvěma faktorům) zhoršuje se reputace celého systému EU ETS i Evropské komise.

S touto definicí problému James Atkins nesouhlasí. Situace se má nyní tak, že máme více povolenek, než emisí. Tzn. vypustili jsme méně emisí, než jsme plánovali vypustit. Tedy ač se zvyšuje využívání uhlí, stále jsme pod limitem, který jsme si stanovili. Nebyl by spíš problém, kdybychom měli více emisí než povolenek? Je-li nabídka povolenek větší než poptávka, snižuje se cena. Nízká cena v tomto případě neukazuje na nefunkčnost, ale naopak na správné fungování trhu. Pokud EU chtěla razantně redukovat využívání uhlí, měla zakázat/omezit jeho používání. Jestliže místo toho uvedla do provozu uhlíkový trh, „má, co chtěla“. Zde není problém. Totéž se týká investic do obnovitelných zdrojů, které stále významně rostou, ač se na nich EU ETS podílí jen z malé míry. Zde tedy také problém není. A konečně co se týče tvrzení, že EU ETS je „mrtvý nefunkční systém, který je na odpis“ – objem emisních povolenek obchodovaných prostřednictvím EU ETS stále narůstá. Ani zde není problém.

Slide Atkins

Opravdovým problémem jsou příliš nízké ambice, co se týče snižování emisí CO2. Koncentrace oxidu uhličitého v atmosféře přesáhla 400 ppm. Bude-li vývoj pokračovat současným tempem, Země se do roku 2030 oteplí zhruba o 3 °C, což znamená obrovské problémy (sucho, neúroda, hladomor, migrace, vysychání řek…). James Atkins tuto situaci vyjádřil větou „less fun for everybody“. Systém EU ETS funguje správně, nicméně sám o sobě je jen „drobným pokrokem v mezích zákona“. Abychom mohli řešit vysoké emise CO2 fundamentálně, je nutné se k problému postavit čelem.

To obnáší např. zabývat se neschopností současné civilizace řešit masovou nezaměstnanost jinak než výstavbou továren (producentů CO2). Další překážkou je zájem vlivných lidí, společností a států na fosilních palivech. Mají investované obrovské peníze v těžbě, infrastruktuře i využívání fosilních paliv. Snižování emisí CO2 znamená pro takto zainteresované (a vlivné) strany omezení zdroje příjmů, čemuž se pochopitelně všemožně brání – mj. přesunem podnikání do zemí bez emisních omezení. Pro razantní redukci emisí CO2 je potřeba dohodnout s těmito aktéry kompromis, aby bylo snižování emisí i v jejich prospěch. Tyto problémy znamenají daleko větší výzvu, než úpravy provozu EU ETS. Jak zakončil James Atkins svou přednášku – systém EU ETS nemůže za slabé politiky, sobecké lobbisty a byznysmeny bez fantazie.

Workshop – jak správně obchodovat s emisemi

Po přednáškách následoval workshop, který měl účastníkům představit principy správného nakupování povolenek. James Atkins během workshopu zdůrazňoval plánování při nákupu. Když je plán, může v započatých činnostech pokračovat někdo jiný, nemusí se věci řešit ad hoc. Plán budí důvěru při obchodování, protože snižuje nejistotu – zachovává zisky, předchází překvapení. Aby mohl být vytvořen plán, musí být nejprve stanoven cíl (např. vejít se do rozpočtu). Na jeho základě se stanoví, jaká bude nákupní strategie. James Atkins doporučoval nakoupit povolenky na celý rok najednou (není-li okamžitý nákup extrémně nevýhodný). Tím sice nezískáme tak dobrou cenu jako spekulací, ale ani výrazně horší. Pokryjeme si tak celý rok relativně bez starostí, které s sebou přináší výkyvy na trhu.

Tyto zkušenosti byly demonstrovány formou hry – účastníci konference byli rozděleni do dvojic a každá dvojice představovala provozovatele malé elektrárny. Ti měli pokrýt předpokládané emise svého zařízení povolenkami po období jednoho roku. Každé kolo hry představovalo jeden měsíc, a každý měsíc se losovaly troje okolnosti – cena povolenky, podmínky na světovém trhu a situace v provozu elektrárny. V závislosti na těchto faktorech se měly dvojice rozhodovat, zda daný měsíc povolenky nakoupí, nenakoupí nebo prodají. Na konci roku se vyhodnotilo, kdo pokryl emise svého provozu nejlaciněji a jakou měl strategii. Naprostá většina účastníků volila spekulaci každý měsíc a až na jednu výjimku (kdy účastníci dokonce pořídili povolenky ze všech nejlaciněji) se tato strategie dost prodražila. Jen jedna dvojice zvolila plánování, povolenky nakoupila dopředu dle Atkinsovy rady a skončila druhá. Ovšem nemusela každý měsíc řešit nákup povolenek a netrpělivě očekávat vývoj na trhu.

 

Hodnotit:  

Datum: 14.6.2013
Autor: Mgr. Jiří Zilvar   všechny články autora



Sdílet:  ikona Facebook  ikona Twitter  ikona Blogger  ikona Linkuj.cz  ikona Vybrali.sme.skTisk Poslat e-mailem Hledat v článcích 


 
 
 

Aktuální články na ESTAV.czV Břeclavi vznikají protipovodňová opatření za 40 milionů korunFirma, která chladí zateplením. A ještě k tomu na světové úrovniZdvojené balení oběhových čerpadel TwinPack Wilo-Yonos PICO