Pohledem projektanta: aktivní jímače ano či ne?

Datum: 30.11.2015  |  Autor: Ing. Jan Hlavatý  |  Recenzent: Jan Hájek

V oblasti stavebnictví se vede mezi zastánci a odpůrci takřka nekonečná debata ohledně toho, zda je či není možné navrhovat, osazovat a povolovat1 aktivní jímače před bleskem (nazývané ESE, či jakkoli jinak). Zásadním problémem v této oblasti je neexistence příslušné harmonizované technické normy nebo české technické normy, takže se aktivní jímače navrhují a osazují buďto s odkazem na francouzskou národní normu NF C 17-102:2011, anebo s odkazem na slovenskou národní normu STN 34 1398:2014, aniž by tyto byly převzaty do soustavy českých technických norem.

Ve čtvrtek 28. 5. 2015 vydal Nejvyšší správní soud zdánlivě nesouvisející rozsudek č.j. 1 As 162/20142 (dále jen „rozsudek“), kde se sice primárně zabýval otázkou bezplatného přístupu k normám ve stavebnictví, nicméně při této příležitosti současně podal odpovědi i na mnohé poměrně principiální otázky ohledně závaznosti technických norem ve stavebnictví.

Jedno ze zásadních sdělení v daném rozsudku najdeme v bodě č. 43: „Z vymezení pojmu normová hodnota ve vyhlášce č. 268/2009 Sb. vyplývá, že se u odkazů na technické normy v této vyhlášce nejedná o tzv. indikativní odkazy ve smyslu čl. 45a a odst. 1 Legislativních pravidel vlády, ale o odkazy závazné. Technické normy, na které je ve vyhlášce odkazováno, totiž neobsahují příklady, jak lze splnit povinnosti stanovení právním předpisem, ale stanoví přímo tyto povinnosti. (...)“

Neboli odkazy na normové hodnoty ve vyhlášce č. 268/2009 Sb.3 zezávazňují příslušné normy. A právě pojem normová hodnota se objevuje i v § 36 odst. 2, který řeší ochranu objektů před bleskem: „Pro stavby uvedené v odstavci 1 musí být proveden výpočet řízení rizika podle normových hodnot k výběru nejvhodnějších ochranných opatření stavby.“ Pojem normová hodnota odkazuje na normu ČSN EN 62305-2 ed. 2: 2013, neboť tato je jedinou platnou technickou normou, zabývající se souvisejícím výpočtem řízení rizika. Nejvyšší správní soud nám tedy dne 28. 5. 2015 v rozsudku judikoval, že norma ČSN EN 62305-2 ed. 2: 2013 v oblasti ochrany před bleskem je závazná.

Dále je v daném rozsudku (a to nejen v souvislosti s ochranou před bleskem) podstatný i následující bod č. 44: „Stanovení určité normové hodnoty neznamená, že nemůže být zvoleno ještě lepší řešení. Aby někdo ale mohl zvolit lepší řešení, musí vědět, jaký je minimální povolený standard, kterého musí dosáhnout. Musí hlavně být dopředu jasné, jak postupovat, aby danou vyhlášku neporušil. (...) Argumentace žalovaného a Ministerstva pro místní rozvoj, že normové hodnoty nejsou závazné, tedy neobstojí. (...)“

Nejvyšší správní soud nám tedy v rozsudku dále judikuje, že normová hodnota představuje minimální povolený standard, kterého musíme dosáhnout. V případě ochrany před bleskem bude tedy splnění požadavků odkazované ČSN EN 62305-2 ed. 2: 2013 oním minimálním standardem. A tím se pomalu dostáváme i k jádru věci ohledně aktivních jímačů.

V normě ČSN EN 62305-2 ed. 2: 2013 je totiž v čl. 5.6 uvedeno: „Ochranná opatření budou považována za účinná, pouze když vyhoví požadavkům následujících příslušných norem“ a následují odkazy na EN 62305-34 a EN 62305-45. Dále je pak v příloze B v článku B.1 uvedeno, že: „Pravděpodobnosti uvedené v této příloze jsou platné, jestliže ochranná opatření vyhovují“, opět s odkazy na EN 62305-3 a EN 62305-4.

Jinými slovy, požadavky závazné normy ČSN EN 62305-2 ed. 2: 2013 jsou splněny jen a pouze tehdy, pokud je ochrana před bleskem dále provedena podle požadavků souvisejících ČSN EN 62305-3 ed. 2: 2012 + Změna Z1: 2013 + ČSN EN 62305-4 ed. 2: 2011. A jak je obecně známo, tak návrh a provedení aktivních jímačů podle NF C 17-102:2011 nebo STN 34 1398:2014 tyto požadavky zdaleka nesplňují (např. kritérium přípustných metod návrhu, kritérium počtu a provedení svodů, kritérium dostatečných vzdáleností, atd.), čímž ovšem není splněn minimální povolený standard, kterého máme dle Nejvyššího správního soudu povinnost v oblasti ochrany před bleskem dosáhnout.

Ve stejném duchu jako Nejvyšší správní soud se ostatně již před nějakou dobou vyjádřil i Úřad pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví, kdy v Oznámení č. 01/13 o platnosti norem při navrhování, povolování a zřizování ochrany před bleskem na stavbách ze dne 8. 11. 20126 mj. uvádí, že: „Vzhledem k výše uvedenému upozorňujeme, že národní francouzská a slovenská norma nebyly převzaty do soustavy ČSN, nejsou harmonizovanými normami a nelze je v případě odkazu na normové hodnoty používat pro účely vyhlášky č. 268/2009 Sb.“

Vzhledem k výše uvedenému se proto z pohledu projektanta obávám, že tak časté navrhování, osazování a povolování aktivních jímačů na území České republiky není bohužel v souladu s jejím právním řádem.


Poznámky

1 viz http://www.ticr.eu/soubor/aktivni-hromosvod-pdf/ ... Zpět

2 Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 28. 5. 2015, sp. zn. 1 As 162/2014. Nejvyšší správní soud [online]. Nejvyšší správní soud, 2015 [cit. 31. 5. 2015]. Dostupné z:
http://www.nssoud.cz/files/SOUDNI_VYKON/2014/0162_1As__1400063_20150528164737_prevedeno.pdf ... Zpět

3 vyhláška č. 268/2009 Sb., o technických požadavcích na stavby, ve znění pozdějších předpisů ... Zpět

4 aktuálně platná jako ČSN EN 62305-3 ed. 2: 2012 + Změna Z1: 2013 ... Zpět

5 aktuálně platná jako ČSN EN 62305-4 ed. 2: 2011 ... Zpět

6 Věstník Úřadu pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví č. 1 ze dne 8. ledna 2013. Úřad pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví [online]. str. 2 [cit. 31. 5. 2015]. Dostupné z:
http://www.unmz.cz/files/vestnik/Vestnik01-13.pdf ... Zpět

 
Komentář recenzenta
Jan Hájek
Článek velice jednoduše objasňuje rozsudek Nejvyššího správního soudu, v návaznosti na Stavební zákon 183/2006 Sb. a Vyhlášky 268/2009 Sb. Článek potvrzuje předchozí předpoklady a závěry odborníků na ochranu před bleskem, které byly publikovány po roce 2009.
Článek potvrzuje mezi elektrotechniky známou absurdní skutečnost, že složkami státu zřízený kontrolní orgán – TIČR (viz odkaz č. 1) zcela selhává při své činnosti, kvůli základní neznalosti platných norem, zákonů a vyhlášek České republiky. Článek zároveň ukazuje na neexistenci, nebo téměř nulovou účinnost kontrolních procesů v této oblasti.
English Synopsis

There is no official technical standard for active lightning conductors in the Czech Republic. Therefore are they projected and installed on the basis of French national standard NF C 17-102:2011 or they reffer to Slovak national standard STN 34 1398:2014 without implementation of these standards to czech national standards.

 

Hodnotit:  

Datum: 30.11.2015
Autor: Ing. Jan Hlavatý   všechny články autora
Recenzent: Jan Hájek



Sdílet:  ikona Facebook  ikona Twitter  ikona Blogger  ikona Linkuj.cz  ikona Vybrali.sme.skTisk Poslat e-mailem Hledat v článcíchDiskuse (žádný příspěvek, přidat nový)


Projekty 2017

Partneři - Energetika

logo Yello Energy
logo KAMSTRUP
logo BOSCH
 
 

Aktuální články na ESTAV.czRekonstrukce okálu s použitím technologie Activ´Air®Vzorové sestavy pro využívání dešťové vody v domácnosti a na zahradě – III.Vinyl – materiál pro podlahoviny. Jak se vyrábí a recykluje?Ceny bytů od začátku roku do konce května vzrostly o 6,7 procenta