Komentář k pravidlům podpory obnovitelných zdrojů pro fyzické osoby a rok 2009
Program na podporu obnovitelných zdrojů energie vyhlášený pro rok 2009 potvrdil směr, který MŽP nastavilo po jeho silné redukci v březnu loňského roku. Majitelé objektů v lokalitách s dostupnou plynofikací či jiným centrálním zdrojem tepla zůstávají znevýhodněni. Změní tento pohled "plynová krize"?
Program podpor obnovitelných zdrojů energie, tzv. Příloha II ke Směrnici Ministerstva životního prostředí, doznal opět změn. Zásadní je navýšení maximální výše podpory, plošně u všech podporovaných zdrojů. Chvalitebné. V konečném důsledku nejde však o navýšení nikterak markantní, neboť jde na úkor příspěvku na zpracování odborného posudku, který nebude poskytován. Odborný posudek, u kterého MŽP rozšířilo spektrum potencionálních zpracovatelů, bude však nadále vyžadován. Pochvalme též zrušení nelogické podmínky týkající se požadavku splnění určité kvality tepelné ochrany budov u rodinných domů při přechodu na vytápění tepelným čerpadlem, kde si vlastník nezatepleného domu o dotaci na TČ požádat nemohl.
Nejasnosti
Lze-li výše uvedené změny považovat za jisté zlepšení, pak jsou to, ještě kromě zrušení dokládání výpisu z listu vlastnictví, jedny z mála transformací k lepšímu. Zatím. Příloha II, zřejmě ve snaze zapracovat řadu změn, bohužel skýtá i nejasnosti. Její platnost je omezena pouze do 31. 3. 2009, kdy by ji měl nahradit unikátní program - alespoň dle slov úředníků MŽP, tzv. "Green Investment Scheme" (GIS). Lze snad doufat, že program GIS, zahrnující i podpory na zateplování rodinných domů, bude již zcela jasným pravidlem, bez možností různých interpretací. Shrňme základní nejasnosti, bez jejichž vysvětlení autorem, tedy MŽP, nemá smysl žádosti o podporu připravovat.
1) Nově bez širšího komentáře jsou v rámci programu podporována krbová či kachlová kamna s teplovodním výměníkem, a to v objektech, kde není instalován jiný tepelný zdroj. Za jiný zdroj lze zcela legitimně považovat i elektrickou topnou patronu... Skeptický jsem i v případě, že budu schopen doložit splnění mezních hodnot emisí pro třídu 3 ČSN EN 303-5, tabulky 7 pro zbudovaný krb či kamna. Otázka tedy zní, proč vymýšlet podporu něčemu s pravidly, která není možné splnit.
2) Obdobné je to i s požadavkem na tepelná čerpadla:
"Použití technologie s garantovanými parametry a minimálním průměrným ročním topným faktorem podle použitého systému potvrzeným v odborném posudku (jiné systémy než níže uvedené nejsou podporovány):
- země - voda: 4,3 při parametrech S0/W35
- vzduch - voda: 3,2 při parametrech A2//W35
- voda - voda: 5,0 při parametrech W10/W35"
Od kolegů z ČVUT Praha a řady výrobců, kteří se v týdnu ozvali, již zazněla připomínka, že je zřejmě cílem nepodporovat tepelná čerpadla vůbec.
3) Mezi další lze zařadit otázku, zda budou vyžadovány "Průkazy energetické náročnosti budov" u každé novostavby, tedy i u těch, které byly zkolaudovány, resp. získaly stavební povolení před 1. 1. 2009, tak jak je uvedeno v závěru Přílohy č. II 5? Nebo platí věta, kterou tato příloha začíná. "Bude vyžadován tam, kde je zpracován". Snad to ozřejmuje samotná "žádost o podporu", kde je uvedeno, že odborný posudek lze nahradit v případě, že je PENB u novostaveb zpracován.
4) S vyhlášením loňských pravidel zmizela podpora kotlů na biomasu a tepelných čerpadel v lokalitách, kde je možnost napojení na plyn či jiný centrální zdroj tepla, přestože podmínka přechodu z tuhých fosilních paliv byla splněna. V letošních Přílohách II je tato podmínka výslovně uvedena pouze u novostaveb. Žadatel má ovšem povinnost doložit, že v lokalitě tyto zdroje energie dostupné nejsou. Otázka tedy zní: Obdrží žadatel žijící v takto zasíťované lokalitě dotaci na kotel či TČ?
Přinese plynová krize změnu?
Vymezení podpor na kotle na biomasu a TČ v lokalitách s dostupným plynem nebo CZT evokuje otázku, o co vlastně autorům programu jde? O podporu obnovitelných zdrojů či primárně o snižování emisí tuhých a plynných látek, skleníkových plynů? Emise jsou zřejmě prioritou. Ovšem v ČR je řada lokalit se sítí CZT, kde primárním zdrojem energie teplárny je stále uhlí, mazut či TTO. Žadatel, který má zájem v této lokalitě ukončit provoz vlastního kotle na uhlí, či instalovat tepelné čerpadlo, dotaci nedostane. Nová otázka takovéhoto omezení podpory OZE, nebo chcete-li podpory plynu, vyvstala v těchto dnech, kdy má za sebou Evropská unie špatnou zkušenost s jeho dovozem. Na obranu autorů uveďme, že plynová krize se nemohla do tvorby programu promítnout, neb byl dokončen již před jejím vznikem.
Je zřejmé, že další zvyšování závislosti ČR na externích energetických zdrojích není bezpečné. Domnívám se tedy, že je na místě podpora obnovitelných zdrojů (kotle na biomasu, TČ) závislých na vlastní biomase, či vlastní elektrické energii vyráběné v jaderných elektrárnách. Požadavek, aby nejenom stávající objekty, ale i novostavby nemohly dotace na vytápění OZE obdržet, jsou-li budovány ve zmíněných lokalitách, je překonán.
Paradoxy
Program, stejně jako vloni, cituje podporu na kotle a tepelná čerpadla pouze při přechodu z původního vytápění tuhými fosilními palivy. Kámen úrazu je ve slově "tuhými". Kapalná paliva jako například "těžký topný olej" buď byla již druhým rokem opomenuta, nebo jsou považována za natolik čistá, že jejich změna užitek nepřináší. Stejnou záhadou je pro mě vytápění elektřinou. Při náhradě vytápění elektrokotlem za tepelné čerpadlo dostávám dle emisních koeficientů, se kterými počítá SFŽP při vyhodnocování projektů v rámci Operačního programu životní prostředí Evropské unie, lepších parametrů (vyššího snížení emisí CO2), než při náhradě hnědého uhlí. Dotaci při této změně vytápění v RD ovšem jako fyzická osoba nedostanu.
Druhou neznámou zůstává, proč se "Státní program - B" historicky téměř 10 let zaměřený i na veřejný sektor (poslání SFŽP) omezil pouze na podporu fyzických osob. Zcela jasné je, že se "na scéně" objevily programy Evropské unie (OPŽP), ovšem pouze pro projekty s investicí přesahující 500 tis. Kč. Projekty menšího rozsahu investic - kotel na dřevo obecního úřadu, solární soustava na kabinách fotbalového hřiště, tepelné čerpadlo mateřské školy, vše většinou v českých vesnicích, kde na jedné straně není plynofikace, a na té druhé jsou tyto budovy vytápěny kotlem na uhlí, koks, mazut apod., tak nemohou získat podporu nikde.
Podstatnou nápravu snad přinese právě nový, již i mediálně velmi avizovaný program MŽP a SFŽP, který by měl vstoupit v platnost na Apríla 2009.
PORADENSTVÍ A POMOC S VYPRACOVÁNÍM ODBORNÝCH POSUDKŮ A ŽÁDOSTÍ
