Být či nebýt iniciativní – jak se postavit k zimnímu energetickému balíčku

Datum: 21.6.2017  |  Autor: Mgr. Jiří Zilvar, redakce

Zhruba tak by se vyjádřit dilema, které vzniklo v diskuzi na kulatém stolu kanceláře Evropského parlamentu, který pořádala Aliance pro energetickou soběstačnost v pátek 9. 6. v Praze. Téma setkání bylo „Česko jako evropský hráč v energetice.“


© Fotolia.com

Evropská komise loni na podzim představila svůj „zimní energetický balíček“. Jedná se o soubor legislativních a strategických návrhů, který by měl směrovat výrobu a spotřebu energie v EU do roku 2030. Motto balíčku zní „čistá energie pro všechny Evropany“, čímž Komise sděluje, že by energie měla být nejen čistá, ale i cenově dostupná. Zimní balíček také aktualizuje evropské klimatické cíle pro rok 2030, které jsou:

  • Snížení emisí o 40 % oproti roku 1990,
  • Zvýšení podílu OZE na hrubé spotřebě energie na 27 %,
  • Zvýšení energetické účinnosti na 30 %.

Martin Sedlák z Aliance pro energetickou soběstačnost uvedl, že zimní balíček znamená mj. podporu zákazníků, kteří si budou část své spotřeby pokrývat z vlastní elektrárny. Spotřeba v místě výroby je podstatná nejen z pohledu dopadů na síť, ale také je podmínkou návratnosti vlastní fotovoltaiky. Dostupnost stále levnějších akumulátorů pak obecně zvyšuje využitelnost nejen OZE, ale i elektromobilů.

Využít trend nebo takticky vyčkávat?

Dosavadní podpora OZE nese své ovoce v podobě snižujících se nákladů i dopadů energetiky na životní prostředí. Mezi roky 2005 – 2015 klesla spotřeba fosilních paliv v EU o 11 %, emise skleníkových plynů o 10 % a instalovaný výkon obnovitelných zdrojů v EU se zvýšil na 409 GW. Pokrok ve využívání OZE byl i jedním z faktorů snižování emisí CO2, které byly v EU v roce 2015 o 22 % nižší než v roce 1990. Evropská ekonomika od té doby narostla o 50 %.

Alois Míka z ČSOB v souvislosti se zimním balíčkem podotkl, že tzv. zimní balíček je zatím jen návrh unijní politiky. Vzhledem k jeho rozsahu a námitkám ze strany jednotlivých států si na konečnou podobu ještě dlouho počkáme. Svou roli zde navíc nebudou hrát jen námitky států EU, ale také faktory brexitu, odstoupení USA z Pařížské dohody, nebo povolební situace ve Francii a v Německu.

Pavel Cyrani, ředitel divize obchod a strategie skupiny ČEZ, upozornil, že Česká republika dosud byla premiantem v provádění liberalizačních opatření a za svou iniciativu toho moc nezískala. Okolní státy si vyjednaly pro své domácí energetiky řadu výjimek (Německo, Polsko), které je na energetickém trhu zvýhodňují a které přitom nemají s liberalizací nic společného. Česko by proto tentokrát mělo v implementaci zimního balíčku zvolit pragmatičtější postup, nespěchat a zařídit se takticky podle reakce ostatních. S takovým přístupem souhlasil i Jiří Gavor ze společnosti ENA, další z účastníků diskuze. Jelikož obnovitelné zdroje a související technologie (baterie, komponenty chytrých sítí atd.) stále zlevňují, bude je v budoucnu možné pořídit mnohem levněji než dnes. Navíc po českých zkušenostech s fotovoltaickým boomem je opatrnost na místě. Nicméně v závěru své řeči Jiří Gavor zdůraznil, že nic se nemá přehánět a neměli bychom vyčkávat příliš dlouho.

S vyčkáváním v implementaci zimního balíčku pak řada účastníků diskuze vysloveně nesouhlasila. Ne, že by popírali energetické výjimky okolních zemí nebo zlevňování technologií, spíš argumentovali, že česká energetika již počkala dost a že nám „ujíždí vlak“.

Když investovat do OZE, tak jinde než v ČR

Jak konstatoval Alois Míka, trend obnovitelných zdrojů je nezpochybnitelný. Velké evropské banky i jejich české dcery (mezi nimi i ČSOB) jsou připraveny investovat do čisté energetiky a mají k tomu dobré důvody. Fosilní paliva, zejména uhlí a ropa s sebou začínají nést finanční rizika. Státy a banky začínají váhat, mají-li dát peníze do aktiv s vysokou uhlíkovou stopou. To vše za situace, kdy do rozvoje OZE a souvisejících technologií naopak proudí obrovské prostředky, což vede ke zrychlenému pokroku a k dalšímu poklesu cen nejen technologií OZE, ale nově i akumulátorů. Cena elektřiny z nových OZE tak již na mnoha místech dosahuje parity s  klasickými energetickými zdroji.

A zatímco ve světě jsou OZE nejrychleji rostoucím energetickým odvětvím, v ČR jejich instalovaný výkon již několikátým rokem stagnuje. Z ČR mizí firmy zabývající se výrobou a vývojem obnovitelných zdrojů a tím se nevytváří ani atraktivní prostředí pro studenty tohoto oboru. Několikrát zaznělo, že vyčkávání v případě ČR sice přinese levnější technologie, ale budou vyvíjeny a vyráběny mimo ČR. Česká republika má přitom velmi slušnou úroveň technického vzdělávání a je škoda, že se k nejperspektivnějším oborům v energetice staví rezervovaně.

Na dotaz, proč ČEZ investuje do projektů velkých obnovitelných zdrojů v zahraničí a ne v Česku, odpověděl Pavel Cyrani: „V Čechách pro stavbu nových obnovitelných zdrojů v současnosti není vhodné investiční prostředí.“ Při současných cenách elektřiny se stále vyplatí stavět a provozovat nové OZE jen v zemích, kde mají nějakou podporu, byť třeba vysoutěženou v aukci, než v zemi, kde se s  nasazením OZE „ve velkém“ prakticky nepočítá.

Ano, na jedné straně máme příznivě nastavený program Nová zelená úsporám, který rozšiřování OZE podporuje. To je dobrý začátek, ale malá fotovoltaika českou energetiku nevytrhne a je zde řada faktorů, které investicím OZE v ČR zrovna nenahrávají. Ať už se jedná o nestabilní podmínky podpory OZE, nepředvídatelný přístup regulátora nebo nejednoznačný postoj politiků k čistým technologiím a klimatické změně (např. váznoucí ratifikace pařížské dohody).

Nejde přitom primárně o finanční podporu, pozice ČR je oblasti energetiky dlouhodobě schizofrenní. Vnímáme trendy a vyhlašujeme podporu inovacím a zároveň nehodláme na české energetice nic měnit. Přihlásíme se k podpoře OZE a zafixujeme ji na stejné výši bez ohledu na klesající ceny technologií a počty instalací. Tím sice splníme své evropské závazky v oblasti OZE do roku 2020, ale zároveň z fotovoltaiky uděláme omyl, tunel století a z obnovitelných zdrojů veřejného nepřítele. Prolomíme limity těžby hnědého uhlí v severních Čechách a měsíc na to podepíšeme v Paříži dohodu o snižování emisí CO2. Vyhlásíme dotace na nízkoemisní lokální topení a zahrneme do programu kotle schopné pálit odpadky. Spoluzaložíme evropskou Energetickou unii a přitom neopomeneme zdůraznit, že nelze omezit nároky jednotlivých zemí na vlastní energetický mix. Politická podpora je dlouhodobě vyjadřována novým jaderným blokům, které ale nikdo nechce financovat. V oblasti OZE, kde je naopak spoustu investorů, politická podpora chybí.

Zimní balíček jako koncepce zatím není perfektní a jednotliví aktéři k němu mají řadu oprávněných výtek. Ale v situaci, kdy česká energetika přešlapuje na místě, mohou být jeho cíle alespoň nějakým ukazatelem pro investory.

 

Hodnotit:  

Datum: 21.6.2017
Autor: Mgr. Jiří Zilvar, redakce   všechny články autora



Sdílet:  ikona Facebook  ikona Twitter  ikona Blogger  ikona Linkuj.cz  ikona Vybrali.sme.skTisk Poslat e-mailem Hledat v článcíchDiskuse (žádný příspěvek, přidat nový)


Projekty 2017

Partneři - Energetika

logo Yello Energy
logo KAMSTRUP
logo BOSCH
logo ZEPPELIN
 
 

Aktuální články na ESTAV.czPloty k rodinnému domuProfesionální stěrkové a tmelící hmoty – kvalita, která přesvědčíHlubinné základy: Jak se realizují piloty vrtané a raženéUvolněné skladovací prostory zaplňuje P3 prakticky okamžitě