Nejnavštěvovanější odborný web
pro stavebnictví a technická zařízení budov
estav.tvnový videoportál

Externí náklady prolomení limitů těžby hnědého uhlí v Severočeské hnědouhelné pánvi

Těžená ložiska hnědého uhlí v severočeském hnědouhelném revíru jsou po desetiletí zdrojem vstupní suroviny, která umožnila vznik a rozvoj české energetiky. Na druhou stranu povrchová velkolomová těžba hnědého uhlí a následně využití této energetické suroviny při výrobě elektřiny a tepla působí četné negativní efekty, které ovlivňující zdravotní stav obyvatel a kvalitu životního prostředí zejména v Podkrušnohoří. Z ekonomického pohledu představují tyto dopady dodatečné náklady společnosti, tzv. externí náklady.

Abstrakt

Článek představuje vyhodnocení zdravotních a environmentálních dopadů možného postupu těžby hnědého uhlí v oblasti Severočeské uhelné pánve. Předmětem posouzení jsou 4 definované varianty těžby, které souvisejí s případnou úpravou územních ekologických limitů v těžebních lokalitách velkolomu Bílina a Československé armády. Kvantifikace peněžně vyjádřených škod – externích nákladů – vychází z přístupu ekonomických škod, který reflektuje místně specifické podmínky hodnocení a umožňuje strukturovat odhady externích nákladů podle typu dopadů na zdravotní účinky, ztrátu zemědělské produkce a biodiverzity. V souvislosti se samotnou těžbou byly vyhodnoceny zdravotní dopady vlivem emisí prašného aerosolu a dopady hlukové zátěže na okolní obyvatelstvo, hodnocení externích nákladů z využití vydobytého uhlí v jednotlivých variantách těžby pro energetické účely spočívalo především ve vyčíslení zdravotních dopadů vlivem primárních a sekundárních polutantů.

Úvod

Začátkem 90. let minulého století patřila oblast Severočeské hnědouhelné pánve (SHP) mezi postižené oblasti se zhoršenou kvalitou životního prostředí. Příčinu ve zhoršeném prostředí lze hledat mimo jiné ve velkolomové povrchové těžby hnědého uhlí, jejíž rozvoj v tomto regionu nastal od poválečného období, a také vlivem energetického využití uhlí v tepelných elektrárnách. Pro zachování přírodních prvků a sídelní struktury postiženého území a zlepšení kvality ovzduší byla v roce 1991 přijata dvě vládní usnesení schvalující závazné linie územních ekologických limitů (ÚEL) těžby hnědého uhlí a mezní hodnoty znečišťování ovzduší.

První usnesení vlády ze dne 11. září 1991 č. 331 ke zprávě o účelnosti další těžby hnědého uhlí v Chabařovicích, okres Ústí nad Labem k ÚEL řešilo těžební lokalitu Chabařovice. Následovalo usnesení vlády ze dne 30. října 1991 č. 444 ke zprávě o územních ekologických limitech těžby hnědého uhlí a energetiky v SHP, kterým vláda schválila územní omezení povrchové těžby ve formě závazných linií omezení těžby a výsypek v šesti těžebních lokalitách – Merkur, Březno a Libouš, Šverma a Vršany, Ležáky, Chabařovice, ČSA a Bílina. Současně měly být zrušeny dobývací prostory za hranicí limitů a měl být proveden odpis zásob na těchto ložiscích. Ke zrušení většiny dobývacích prostorů za hranicí limitů nebo k fyzickému ukončení hornické činnosti došlo na všech výše uvedených lokalitách s výjimkou dvou – velkolomů Československé armády a Bílina.

Platnost závazných linií omezení těžby schválených vládním usnesením (č. 444/1991) byla následně potvrzena usnesením vlády ze dne 10. září 2008 č. 1176 k územně ekologickým limitům těžby hnědého uhlí v Severočeské hnědouhelné pánvi. Tímto usnesením byla současně schválena úprava, resp. byly zpřesněny závazné linie omezení postupu na lomu Bílina západním směrem.

Na těžební lokalitě Bílina v říjnu 2015 dochází k úpravě závazných linií omezení postupu těžby jihozápadním směrem s tím, že hranice ÚEL byla stanovena na 500 m od obcí Braňany a Mariánské Radčice. Tímto vládním usnesením ze dne 19. října 2015 č. 827 k řešení dalšího postupu územně ekologických limitů těžby hnědého uhlí v severních Čechách bylo zrušeno usnesení vlády z roku 2008 (č. 1176/2008). Úprava závazných linií těžby podle usnesení vlády č. 827/2015 umožňuje pokračovat s těžbou v této lokalitě až do roku 2055 a vytěžit tak navíc 100 až 120 mil. tun hnědého uhlí (VUPEK 2015, MPO 2015).

Posuzované varianty postupu těžby

Korekce závazných linií těžby na velkolomu Bílina jihozápadním směrem představovala jednu ze čtyř variant možného postupu těžby v lokalitách ČSA a Bílina, které byly vymezeny ve studii VUPEK (2015) a MPO (2015) v souvislosti s možnou úpravou územně ekologických limitů potvrzených usnesením vlády z roku 2008. Jedná se o následující 4 varianty úpravy územně ekologických limitů:

  1. varianta: těžba hnědého uhlí při zachování územních ekologických limitů;
  2. varianta: těžba hnědého uhlí při zrušení územních ekologických limitů na velkolomu Bílina a zachování limitů na lokalitě ČSA
  3. varianta: těžba hnědého uhlí při zrušení územních ekologických limitů na velkolomu Bílina a částečný posun limitů na velkolomu ČSA, které odpovídá využití uhlí za územními ekologickými limity cca na úrovni 47 mil. tun;
  4. varianta: těžba hnědého uhlí při zrušení územních ekologických limitů na velkolomu Bílina a ČSA.

Velkolom ČSA je provozován společností Severní energetickou a.s. Lom ČSA provádí hornickou těžbu ve třech dobývacích prostorech – Ervěnice, Komořany u Mostu a Dolní Jiřetín. Severní energetická a.s. provozuje také hlubinný hnědouhelný důl Centrum v dobývacím prostoru Dolní Jiřetín. V roce 2014 produkce hnědého uhlí společností Severní energetická, a.s. činila 5,2 mil. tun (VUPEK 2015), což činí 14 % produkce HU v ČR. Roční objem těžby se v současnosti pohybuje na dole ČSA okolo 3 mil. tun, výhřevnost hnědého uhlí v této těžební lokalitě je 17,5 MJ/kg (MPO 2015).

Velkolom Bílina je provozovaném těžební společností Severočeské doly, a.s., jež je součástí energetické skupiny ČEZ. Lom Bílina se sestává ze třech dobývacích prostor – Bílina, Duchcov a Hrdlovka. Společnost Severočeské doly, a.s. těží kromě lokality Bílina také na lomu Libouš v těžební lokalitě Dolů Nástup Tušimice. Produkce hnědého uhlí Dolů Bílina v roce 2014 byla 9,4 mil. tun (VUPEK 2015), což představuje 25 % produkce hnědého uhlí v ČR. Průměrná výhřevnost uhlí je 14,5 MJ/kg (COŽP UK 2015).

Plánová těžba hnědého uhlí do roku 2050 v současných činných těžebních lokalitách Sokolovské a Severočeské hnědouhelné pánve za předpokladu dodržení těžebních limitů (varianta 1) se podle studií VUPEK (2015) a MPO (2015) odhaduje na 761 mil. tun hnědého uhlí. Při zrušení územních ekologických limitů na dole Bílina (varianta 2) se produkce hnědého uhlí odhaduje na 885 mil. tun, při variantě 3 – zrušení ÚEL na lomu Bílina a částečné prolomení na dole ČSA – se jedná o 928 mil. tun a při zrušení ÚEL na obou lomech (varianta 4) by plánovaná těžba umožnila produkci 1 031 mil. tun hnědého uhlí (obrázek 1).

Obrázek 1: Plánovaná roční bilance těžby hnědého uhlí pro jednotlivé varianty úpravy ÚEL (v mil. tun za rok). Zdroj: upraveno podle MPO (2015)
Obrázek 1: Plánovaná roční bilance těžby hnědého uhlí pro jednotlivé varianty úpravy ÚEL (v mil. tun za rok)
Zdroj: upraveno podle MPO (2015)
 

Na těžební lokalitě velkolomu Bílina se počítá při variantě 1 s těžbou 135 mil. tun a ukončením těžby v roce 2037. Za předpokladu zrušení ÚEL v této těžební lokalitě by bylo možné vytěžit do roku 2050 odhadem 258 mil. tun hnědého uhlí. Na velkolomu ČSA při variantě 1 a variantě 2 se počítá s těžbou 31 mil. tun a ukončením těžby v roce 2025. Při úpravě limitů na lokalitě ČSA by bylo možné ve variantě 3 vytěžit 75 mil. tun a ve variantě 4 je plánovaná těžba do roku 2050 odhadována na 177 mil. tun hnědého uhlí. Porovnáme-li jednotlivé varianty plánované těžby vně ÚEL s variantou 1 – těžbou uvnitř ÚEL, zrušení ÚEL při variantě 2 znamená uvolnění 123 mil. tun hnědého uhlí, při variantě 3 pak by se jednalo o 167 mil. tun a při variantě 4 by bylo možné uvolnit 269 mil. tun.

Struktura plánované spotřeby hnědého uhlí je podle projekce MPO (2015) napříč jednotlivými variantami postupu těžby v SHP podobná (viz obrázek 2). Podle kategorizace energetických zdrojů na elektrárny, velké teplárny, střední teplárny, malé teplárny a závodní energetiky se nejvíce podílejí na odběru hnědého uhlí elektrárny ve výši 54 %. Ve variantě 4 se podíl spotřeby pro tento segment mírně zvýší na 57 %. Plánovaný podíl spotřeby pro kategorii velkých tepláren je odhadován na 27 % ve variantě 1, u varianty 4 je podíl mírně nižší ve výši 24 %. Závodní energetiky se podílí na odbytu těžby 13 %, střední teplárny 5 % a malé teplárny pouze 3 %.

Obrázek 2: Struktura odbytu těžby pro jednotlivé varianty úpravy ÚEL. Zdroj: upraveno podle MPO (2015)
Obrázek 2: Struktura odbytu těžby pro jednotlivé varianty úpravy ÚEL
Zdroj: upraveno podle MPO (2015)
 

Metodologie hodnocení

Vyhodnocení externích nákladů z hlediska environmentálních a zdravotních dopadů pro 4 varianty možného postupu těžby na dolech Bílina a ČSA vychází z plánovaných objemů těžby hnědého uhlí (obrázek 1) a předpokládané struktury odbytu uhlí pro jednotlivé kategorie energetických zdrojů (obrázek 2) podle projekce MPO (2015). Předmětem hodnocení jsou externí náklady ze samotné těžby v těžebních lokalitách Bílina a ČSA a ze spálení hnědého uhlí vytěženého z těchto dolů v energetických provozech na území ČR. Z procesu těžby jsou hodnoceny zdravotní účinky vlivem emisí prašného aerosolu a dopady hlukové zátěže na okolní obyvatelstvo. Vliv primárních a sekundárních polutantů na zdraví populace, výnosy zemědělské produkce a biodiverzitu je hodnocen pro navazující proces užití vytěženého uhlí ve spalovacích zařízeních pro výrobu elektrické energie a tepla.

Obrázek 3: Diagram hodnocení externích nákladů přístupem funkce škod
Obrázek 3: Diagram hodnocení externích nákladů přístupem funkce škod

Hodnocení externích nákladů z těžby a užití hnědého uhlí v energetických provozech vychází z metodického přístupu funkce škod (Damage Function Approach, DFA), který umožňuje kvantifikovat zdravotní a environmentální efekty z daných procesů na změnu blahobytu populace České republiky. Pro některé typy negativních externalit – typicky u emisí znečišťujících látek – bývá přístup funkce škody nazýván jako přístup dráhy působení (Impact Pathway Analysis, IPA), který se od roku 1991 postupně rozvíjel v řadě výzkumných projektů podporovaných Evropskou komisí, souhrnně nazývaných ExternE (Externalities of Energy) (Bickel a Friedrich 2005).

Přístup funkce škod (obrázek 3), resp. IPA sleduje jednotlivé dráhy působení a to od emitování znečišťujících látek v místě provozu emisního zdroje ke stavu kvality ovzduší (koncentrace a depozice/expozice). Následuje kvantifikace příslušných fyzických dopadů na lidské zdraví (úmrtnost a nemocnost), na zemědělskou úrodu, stavební materiály a ekosystémy. V poslední řadě jsou vypočteny ekonomické náklady, kdy fyzické dopady jsou oceněny v peněžních jednotkách. V případě statků a služeb obchodovaných na trhu jsou dopady oceněny pomocí tržních cen, u netržních statků s využitím netržních metod oceňování.

Hodnocení externích nákladů jednotlivých variant postupu těžby na lomech Bílina a ČSA lze strukturovat z hlediska přístupu funkce škod (obrázek 3) do následujících kroků. Podrobný popis jednotlivých kroků hodnocení lze nalézt ve studiích ATEM (2015) a COŽP UK (2015).

1. Provoz velkolomů a provozoven

Dopady z provozu těžby velkolomů Bílina a ČSA byly hodnoceny v bezprostředním okolí exponované zástavby obcí a měst. Z hlediska zdrojů hluku a emisí byly posuzovány především dobývací a zakládací stroje, transport sypkých materiálů pásovými dopravníky, zhutňovací stroje, automobilová doprava uvnitř lomu a v případě emisí také resuspenze prachových částic větrem.

Do emisního hodnocení stacionárních zdrojů znečišťování bylo zahrnuto 34 provozoven. Z toho bylo hodnoceno 32 provozoven, které v současnosti odebírají hnědé uhlí z velkolomů Bílina a ČSA. Dále byl zahrnut zdroj ve výstavbě, který bude uveden do provozu v roce 2016 – elektrárna Ledvice IV, a hypotetický zdroj určený pro spálení „přebytkového“ uhlí nespotřebovaného na jiných zdrojích, jehož provoz byl lokalizován do prostoru stávající elektrárny Počerady.

2. Výpočet emisních příspěvků

Modelové výpočty emisí a akustické zátěže pro dané těžební lokality byly provedeny pro vybrané časové horizonty. Pro lom Bílina se jedná o rok 2015 s plánem hrubé těžby 9 mil. tun uhlí, 2035 s 6 mil. tun a 2048 s plánovanou roční těžbou 4 mil. tun. V případě ČSA byl zvolen rok 2015 s roční těžbou 3,4 mil. tun, 2030 korespondují s variantou 3 ve výši 6 mil. tun a 2050 odpovídající variantě 4 s těžbou 6 mil. tun za rok.

Emisní bilance pro vymezené časové horizonty hodnocení byla sestavena s využitím emisních faktorů pro jednotlivé těžební procesy (více v ATEM 2015), údajů o ročním objemu těžené suroviny a redukčních koeficientů zohledňující pouze emise uvolněné za hranice lomu, vliv dešťových a sněhových dní a protiprašná opatření. Akustická zátěž byla hodnocena u nejbližších sídel nad hranicí 35 dB a zároveň byla zvolena taková parametrizace zdrojů hluku v prostoru lomu, aby byl splněn legislativou stanovený hygienický limit 40 dB. Ve vyhodnocení akustické zátěže je zohledněno také plánované pásmo hygienické ochrany, které bude v šířce 450 až 500 m navazovat na hranici vymezeného prostoru lomu.

Výpočet emisí z elektráren a tepláren byl proveden pro časový horizont let 2015–2050 pro následující znečišťující látky – TZL, PM10, PM2,5, SO2, NOx (NO2), VOC a těžké kovy As, Cd, Ni, Pb, Cr a Hg. Emise byly vypočteny pro jednotlivé provozovny z plánované spotřeby hnědého uhlí, vypočteném objemu spalin odvozeném z obecně aplikovatelných Rosin-Fehlingových vztahů a emisních limitů dle legislativních požadavků pro danou část hodnoceného období (vč. Národního přechodného plánu a připravovaných revizí BAT/BREF) či s využitím měrných výrobních emisí odvozených z Registru emisí a stacionárních zdrojů (REZZO).

3. Kvantifikace akustických a imisních příspěvků

Výpočet akustických příspěvků zdrojů hluku z procesu těžby v rozmezí od 35 do 40 dB byl realizován pomocí programu Hluk+ s vymezením obytné zástavby a určením počtu obyvatel, kteří jsou vystaveni hluku v daném akustickém pásmu. Imisní příspěvky byly vyhodnoceny pro průměrné roční koncentrace suspendovaných prachových částic frakcí PM10 a PM2,5 s využitím atmosférického disperzního modelu ATEM.

Výpočet imisních příspěvků pro suspendované částice frakce PM10 a PM2,5 a NO2 ze stacionárních zdrojů znečišťování byl modelován gaussovským disperzním modelem rozptylu znečištění ATEM s využitím technických parametrů jednotlivých provozoven z databáze REZZO a podrobných klimatologických a meteorologických údajů. Tvorba a depozice sekundárních polutantů (troposférického ozónu a sekundárních anorganických aerosolů sulfátů a nitrátů) vlivem spálení uhlí v energetických zdrojích byla hodnocena využitím modelového systému EcoSenseWeb (Preiss a Klotz 2008).

4. Odvození fyzických dopadů expozice znečištění a hluku

Výpočet fyzických dopadů znečišťujících látek z těžby a energetických provozů na lidské zdraví byl kvantifikován na základě vztahů expozice-odezva ze studie WHO HRAPIE (2013), která představuje nejnovější evropskou syntézou výsledků v této oblasti. Z hlediska zdravotních účinky v důsledku krátkodobé i dlouhodobé expozice byly hodnoceny dopad na nemocnost, akutní a chronickou úmrtnost populace.

Hodnocení dopadů hluku z procesu těžby bylo omezeno na expozici hluku na obyvatele v bezprostředním okolí lomu (komunitní hluk), expozice hluku na pracovníky v daných lomech nebyla hodnocena. Pro výpočet dopadů komunitního hluku byly použity zobecněné funkce expozice-odezva pro stacionární zdroje a obtěžování hlukem.

Vliv účinků ozonu na ztrátu výnosu zemědělských plodin byl stanoven na základě vztahů expozice-odpověď dokumentovaných v metodologii ExternE (Bickel a Friedrich 2005). Rovněž kvantifikace dopadů znečištění na ekosystémy vycházela z ExternE, kdy princip hodnocení je založen na přístupu potenciálně vymizelého segmentu.

5. Monetární ocenění dopadů

Ekonomické ocenění jednotlivých fyzických účinků primárních a sekundárních látek a dopadů hluku na zdraví obyvatel bylo uskutečněno přenosem hodnot (tzv. benefit transfer) z původních českých a zahraničních valuačních studií. Hodnota dopadu zahrnuje jak náklady spojené s léčbou, ušlou mzdu, obranné výdaje, tak i nepohodu spojenou s nemocí, v případě úmrtnosti pak se jedná o hodnotu měřenou ochotou platit za vyhnutí se zvýšenému riziku úmrtí.

Dopady na výnosy zemědělské produkce jsou oceněny tržními cenami, ocenění dopadů na biodiverzitu vychází z nákladů obnovy poškozeného území. Pro vyhodnocení dopadů těžkých kovů byly použity parametrizované peněžní odhady na tunu dané škodliviny, které jsou výsledkem modelování průtoku dané látky prostředím končící v lidském organismu vdechnutím nebo jejím požitím – přes potravní řetězec (Bickel a Friedrich 2005). Výsledné hodnoty jsou uvedeny v cenách roku 2014.

Výsledky hodnocení

Imisní zátěž prachových částic frakce PM10 a PM2,5 z těžebních prací na velkolomu Bílina ovlivní nejvíce obyvatele žijící v zástavbě okolí lomu, jedná se především o Duchcov, Ledvice, Světec, Bílinu, Braňany a Mariánské Radčice. Nižší hodnota imisních příspěvků těchto látek je výrazně ovlivněna protiprašnými opatřeními v této lokalitě. Např. v imisním pásmu měřeném průměrnými ročními koncentracemi částic frakce PM10 nad 2 µg.m−3 bude zasaženo v jednotlivých časových horizontech 70 obyvatel. Akustickou zátěží nad 35 dB bude zasaženo v této lokalitě v roce 2015 celkem 1 823 obyvatel, v roce 2035 pak 1 185 obyvatel a v roce 2048 se jedná o 686 obyvatel (ATEM 2015).

Externí náklady vlivem emisí prašného aerosolu z těžby na velkolomu Bílina činí v souhrnu za hodnocení období 2015–2050 ve variantě 1, tedy zachování ÚEL, 46 mil. Kč, ve variantě 2 při zrušení ÚEL pak 116 mil. Kč. Externí náklady vlivem hlukové zátěže z těžby jsou odhadnuty ve variantě 1 na úrovni 5,5 mil. Kč, ve variantě 2 ve výši 7,6 mil. Kč (COŽP UK 2015).

Pro těžební lokalitu ČSA vyplývá, že nejvíce z hlediska imisních příspěvků bude zasaženy obyvatelé Litvínova, Horního Jiřetína a Vysoké Pece. Opět nižní imise jsou dány souborem protiprašných opatření. Z hlediska rozložení obyvatel vystavených jednotlivým úrovním imisí se např. v pásmu pro PM10 nad 1 µg.m−3 nachází pro rok 2015 celkem 5 obyvatel, v roce 2030 (varianta 3) 151 obyvatel a v roce 2050 (varianta 4) 79 obyvatel. Hluková zátěž v pásmu 35–40 dB ovlivní v roce 953 obyvatel, v roce 2030 bude zasaženo 279 obyvatel a v roce 2050 následně 524 obyvatel okolní zástavby (ATEM 2015).

Externí náklady emisí prašného aerosolu na lokalitě ČSA při variantě 1 jsou 1,8 mil. Kč, pro variantu 2, tedy částečné úpravy ÚEL, se jedná o 8,9 mil. Kč a ve variantě 4, úplném zrušení limitů, byly odhadnuty ve výši 23,1 mil. Kč. Z hlediska hodnocení hlukové zátěže jsou externí náklady ve variantě 1 téměř 1,5 mil. Kč, ve variantě 3 pak 1,3 mil. Kč a ve variantě 4 ve výši 1,9 mil. Kč (COŽP UK 2015).

Vývoj emisí jednotlivých znečišťujících látek pro stacionární energetické zdroje zpravidla kopíruje trendy plánových spotřeb hnědého uhlí. Pro jednotlivé znečišťující látky látky je patrný klesající trend od roku 2021, zejména pro variantu 1 a variantu 2, který je způsoben poklesem těžby v těžebních lokalitách a uplatněním přísnějších emisních limitů pro roce 2020. Tento trend lze pozorovat například u tuhých znečišťujících látek, který ilustruje obrázek 4.

Obrázek 4: Vývoj emisí TZL pro jednotlivé varianty úpravy ÚEL (v tunách za rok)
Obrázek 4: Vývoj emisí TZL pro jednotlivé varianty úpravy ÚEL (v tunách za rok)
 

Pro posuzované stacionární energetické zdroje v souhrnu za hodnocené období 2015-2050 emise TZL ve variantě 1 činí 11,54 kilotun, oproti variantě 1 vzrostou emise TZL ve variantě 2 o 8,09 kt (tedy nárůst o 70 %), ve variantě 3 o 11,98 kt (o 104 %) a variantě 4 pak o 20,95 kt (181 %). Emise částic frakce PM10 odpovídají v jednotlivých variantách postupu těžby 85 % podílu emisí TZL, emise částic frakce PM2,5 pak 60 % podílu emisí TZL. Emise SO2 a NOx v souhrnu pro variantu 1 představují 143 kt, resp. 152 kt, nárůst těchto klasických znečišťujících látek při postupu těžby vně ÚEL je potom obdobný jako v případě TZL, tedy o 67 %, resp. 71 % v případě varianty 2, o 100 %, resp. 106 % ve variantě 3 a o 171 %, resp. 182 % ve variantě 4.

Externím nákladům z procesu užití uhlí ve výrobě elektřiny a tepla z hlediska struktury dopadů dominují zdravotní účinky, které přestavují 98 % hodnoty těchto nákladů v jednotlivých posuzovaných variantách postupu těžby. Z hlediska zdravotních účinků se zejména projevuje vliv aerosolových částic PM10 a PM2,5, NOx a troposférického ozónu. V porovnání s variantou 1 dojde v případě zrušení ÚEL na lomu Bílina (varianta 2) ke ztrátě 12,7 tis. roků života (v důsledku předčasných úmrtí), ve variantě 3 se jedná o 17,9 tis. a ve variantě 4 o 31,8 tis. roků života navíc. Dopady na biodiverzitu tvoří 1,4 % a ztráty na zemědělské produkci představují 0,26 % z externích nákladů procesu výroby elektrické energie a tepla. Porovnáme-li varianty s úpravou ÚEL s variantou 1 z hlediska dopadů na zemědělskou produkci, pak v případě pšenice dojde při variantě 2 k poklesu výnosů této komodity o 73 tis. tun, ve variantě 3 se jedná o ztrátu ve výši 102 tis. a ve variantě 4 ve výši 159 tis. tun pšenice. Příspěvek zdravotních efektů těžkých kovů k externím nákladům z procesu užití uhlí je zanedbatelný, představuje pouze 0,02 % z celkové hodnoty.

V souhrnu za proces těžby a užití uhlí pro výroby elektrické energie a tepla se výše odhadu externích nákladů podle jednotlivých variant pohybuje v rozmezí 14 až 39 mld. Kč. Ve variantě 1 jsou celkové externí náklady z těžby a užití uhlí ve velkých stacionárních zdrojích odhadovány ve výši 14 mld. Kč, ve variantě 2 ve výši 24 mld. Kč, ve variantě 3 přesahují 28 mld. Kč a ve variantě 4 převyšují 39 mld. Kč. Průběh roční bilance celkových externích nákladů z obou hodnocených procesů ilustruje obrázek 5, kdy vývoj nákladů v jednotlivých variantách je ovlivněn jednak průběhem plánované těžby na lomech Bílina a ČSA a následným odbytem uhlí zejména v elektrárnách a velkých teplárnách.

Obrázek 5: Roční bilance externích nákladů za jednotlivé varianty (v mil. Kč za rok, ceny roku 2014)
Obrázek 5: Roční bilance externích nákladů za jednotlivé varianty (v mil. Kč za rok, ceny roku 2014)
 
Obrázek 6: Struktura externích nákladů za jednotlivé znečišťující látky (varianta 1, v %)
Obrázek 6: Struktura externích nákladů za jednotlivé znečišťující látky (varianta 1, v %)

Porovnáme-li rozdílové hodnoty celkových externích nákladů variant postupu těžby vně ÚEL s variantou 1, pak ve variantě 2 se jedná o dodatečné externí náklady ve výši 10,3 mld. Kč, ve variantě 3 se jedná o 14,5 mld. Kč a ve variantě 4 téměř o 25,7 mld. Kč.

Externí náklady z hlediska struktury dopadů podle jednotlivých znečišťujících látek jak z těžby tak užití uhlí je napříč variantami podobný (obrázek 6). Dominantní podíl tvoří dopady emisí NOx z výroby elektrické energie, a to díky akutní úmrtnosti. Troposférický ozón tvoří 32 % externích nákladů, opět díky v důsledku akutní úmrtnosti. Vliv aerosolových části PM10 a PM2,5 je z 8 %, zejména vlivem působení PM2,5 na chronickou úmrtnost, dále 30 % účinku této látky tvoří dny s omezenou aktivitou a 12 % dny s pracovní neschopností. Externí náklady z emisí těžby se podílí pouze 0,4 %, dopady z hlukové zátěže působené těžbou jsou velmi nízké z důvodu plnění zákonných limitů a malého počtu dotčených obyvatel.

Závěr

Vládní usnesení č. 827/2015 z října letošního roku úpravou závazných linií těžby na velkolomu Bílina umožnilo pokračovat těžební společnosti Severočeské doly a.s. s těžbou v této lokalitě do roku 2055. Z hlediska posuzovaných environmentálních a zdravotních dopadů jsou s těžbou a využitím uvolněných 123 mil tun hnědého uhlí pro výrobu elektřiny a tepla spojeny externí náklady dopadající na obyvatelstvo a životní prostředí ČR ve výši 10,3 mld. Kč. Významnou část dopadů tvoří zdravotní účinky způsobené emisemi oxidů dusíku, prachových částic frakce PM2,5 a PM10 a sekundárního polutantu ozónu ze spalovacích procesů energetických zdrojů, zejména se jedná o působení těchto látek na akutní a chronickou úmrtnost. Zdravotní dopady z emisí prachu a hlukové zátěže na okolní obyvatelstvo při samotné těžbě jsou v tomto ohledu zanedbatelné.

Porovnáme-li schválení úpravy územních ekologických limitů v těžební lokalitě Bílina s dalšími posuzovanými varianty možného postupu těžby v Severočeské hnědouhelné pánvi, pak z hlediska environmentálních a zdravotních dopadů vychází tato schválená varianta druhá v pořadí. Zachování závazných linií těžby v obou těžebních lokalitách je z hlediska externích nákladů nejpříznivější, tedy o 10,3 mld. Kč nižší, než je stávající schválená varianta. Částečný posun limitů na velkolomu ČSA, který odpovídá využití uhlí za ÚEL ve výši 47 mil. tun, by zatížil českou společnost dalšími externími náklady v hodnotě 4,2 mld. Kč. V případě úplného prolomení limitů na ČSA by hodnota externích nákladů vzrostla oproti stávající schválené variantě 1,5krát o 15,4 mld. Kč na 25,7 mld. Kč.

Poděkování

Tento článek vznikl jako výsledek projektu TD020183 „Integrovaný model hodnocení zdravotních a environmentálních rizik z povrchové těžby hnědého uhlí“ s finanční podporou Technologické agentury České republiky.

Použitá literatura

  • ATEM. Kvantifikace environmentálních dopadů (znečištění ovzduší a hlukové zátěže obyvatel) z povrchové těžby hnědého uhlí v Severočeské hnědouhelné pánvi v těžebních lokalitách velkolomů Bílina a ČSA a využití vydobytého hnědého uhlí ve spalovacích procesech pro výrobu elektřiny a tepla na území ČR. Praha: ATEM – Ateliér ekologických modelů, s. r. o., 2015.
  • BICKEL, P., FRIEDRICH, R. ExternE: Externalities of Energy, Methodological 2005 Update. European Commission, Directorate-General for Research. Luxemburg: Office for Official Publications of the European Communities. 2005. ISBN 92-79-00423-9.
  • COŽP UK. Kvantifikace environmentálních a zdravotních dopadů (externích nákladů) z povrchové těžby hnědého uhlí v Severočeské hnědouhelné pánvi v těžebních lokalitách velkolomů Bílina a ČSA a využití vydobytého hnědého uhlí ve spalovacích procesech pro výrobu elektřiny a tepla na území ČR. Praha: Centrum pro otázky životního prostředí Univerzity Karlovy v Praze, 2015.
  • MPO. Analýza potřeby dodávek hnědého uhlí pro teplárenství s ohledem na navržené varianty úpravy územně-ekologických limitů těžby, Praha: Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR, 2015.
  • PREISS, P., KLOTZ, V. EcoSenseWeb V1.3, User`s Manual & „Description of Updated and Extended Draft Tools for the Detailed Site-dependent Assessment of External Costs“, Institut für Energiewirtschaft und Rationelle Energieanwendung (IER), Universität Stuttgart, 2008.
  • Usnesení vlády České republiky ze dne 19. října 2015 č. 827 k řešení dalšího postupu územně ekologických limitů těžby hnědého uhlí v severních Čechách.
  • Usnesení vlády České republiky ze dne 10. září 2008 č. 1176 k územně ekologickým limitům těžby hnědého uhlí v Severočeské hnědouhelné pánvi.
  • Usnesení vlády České republiky ze dne 11. září 1991 č. 331 ke zprávě o účelnosti další těžby hnědého uhlí v Chabařovicích, okres Ústí nad Labem.
  • Usnesení vlády České republiky ze dne 30. října 1991 č. 444 ke zprávě o územních ekologických limitech těžby hnědého uhlí a energetiky v Severočeské hnědouhelné pánvi.
  • VUPEK. Dlouhodobá prognóza trhu s hnědým uhlím. Praha: VUPEK – ECONOMY, spol. s r.o., 2015.
  • WHO. Health risks of air pollution in Europe – HRAPIE project. Copenhagen: WHO Regional Office for Europe, 2013.
English Synopsis
External costs of breaching the limits of brown coal mining in the North Bohemian Brown Coal Basin

This article deals with assessment of health and environmental impacts from potential continuation of brown coal mining in the North Bohemian Coal Basin. Four defined mining variants, which are related to a possible modification of the regional ecological limits in the opencast mines Bílina and Československé armády have been reviewed. The impacts are quantified in monetary terms – external costs – using the damage cost approach that reflects site-specific conditions of the assessment and enables us to structure the external costs estimates by the type of the impact on health, agricultural production and biodiversity. In the case of mining process, health effects due to dust emissions and noise pollution on the surrounding population were evaluated. The external cost assessment of extracted coal usage in the defined mining variants for energy purposes consisted mainly in quantification of the health impacts due to primary and secondary pollutants.

 
 
Reklama