Nejnavštěvovanější odborný web
pro stavebnictví a technická zařízení budov
estav.tvnový videoportál

Konference Trendy evropské energetiky

Dne 11. 11. 2014 se v Mramorovém sále Clam-Gallasova paláce v Praze konal již 5. ročník mezinárodní konference Trendy evropské energeticky, a to za účasti významných českých i zahraničních hostů ze 14 států.

Zájem o změny v evropské energetice dokládá 154 přihlášených účastníků z řad odborné a akademické veřejnosti, státní správy, významných energetických společností, oborových organizací, studentů technických fakult a také zástupců odborného tisku. O podpoře konferenčního cyklu TRENDY EVROPSKÉ ENERGETIKY hl. m. Prahy svědčí nejen udělená záštita, ale také přivítání hostů a účastníků konference panem Jiřím Nouzou, náměstkem primátora HMP pro infrastrukturu a ŽP.

Program 5. ročníku mezinárodní konference byl připraven v kooperaci s MPO ČR, MŽP ČR, TA ČR, ČVUT v Praze, HMP a dalšími oborovými institucemi; v poradním týmu TOP ENERGY působí mnoho předních odborníků ČR na oblast energetiky.

Výroky z konference, které by mohly sloužit k zamyšlení:

Kdo bude WINNER a kdo LOSER ve smyslu konkurenceschopnosti zpracovatelského průmyslu, zatím to vypadá, že ČR a i celá Evropa nebo Japonsko v této soutěži kvůli drahé energii prohrávají.

Je třeba urychleně vyřešit současný legislativní chaos v souvislosti s novelou energetického zákona, který nepřispívá k efektivnímu rozvoji energetiky. Je třeba investic, ty ale mohou proběhnout jen v takovém prostředí, ve kterém budou minimalizována rizika investovat.

České republice chybí odvaha v rozhodování. Tato slova padla v souvislosti s přípravou státní energetické koncepce.

Ve státní energetické koncepci existují koridory (koncepty) uvažující o růstu spotřeby elektřiny. Za jakých podmínek by nastal v budoucnu pokles spotřeby elektřiny? Pokles spotřeby elektřiny by nastal v případě pomalého růstu HDP v ČR, který by byl menší než 1,3 %.

I v budoucnu se počítá s exportem elektřiny, ČR může ale vyrábět jen tolik, kolik spotřebujeme nebo i méně.

Když se bavíme o energetické bezpečnosti, měli bychom myslet na domácí suroviny, třeba na uhlí, kterého máme dostatek. Jaderná energetika nevyužívá naše domácí zdroje a nepřispívá k bezpečnosti dodávek.

Zatímco spotřeba energie z uhlí u nás nebo v Polsku klesá, ve státech, které jsou tahouny v prosazování energie z obnovitelných zdrojů, spotřeba energie z uhlí roste (Německo, Anglie).

Obr. 3: Roubenka v Polevsku (Zdroj:Juwi)
Obr. 3: Roubenka v Polevsku (Zdroj:Juwi)
Obr. 4: Rekonstruovaná radnice v Kardašově Řečici (Zdroj: Atelier ARS)
Obr. 4: Rekonstruovaná radnice v Kardašově Řečici (Zdroj: Atelier ARS)

Mezi tři nejdůležitější dimenze vládní politiky Norska v severních oblastech patří podle plánů na rozvoj Barentsova moře jako energetické provincie, hospodaření s energetickými zdroji a udržování dobrých sousedských vztahů s Ruskem.

Spalování komunálního odpadu nemusí být vždy bezpečné vzhledem k velkému zastoupení hliníkových obalů.

Moderní „roubenka“ v energeticky pasivním standardu s vlastní výrobou (FVE) a inteligentním řízením spotřeby elektrické energie. Komplexní a efektivní spojení tradiční lidové architektury, aktuálních stavebních principů a inovativních technologií (efektivní využití OZE, elektromobil, komplexní inteligentní regulace všech technologií a snadné ovládání celého domu přes PC nebo chytrý telefon). Elektromobil služí jako akumulátor pro dobu, kdy se elektřina v domě nevyrábí.

Příkladem pro představitele měst, která vlastní historické objekty a chtějí dosáhnout úspor energií na těchto objektech, by mohla být rekonstrukce radnice v Kardašově Řečici. Pouhou rekonstrukcí podlah, stropů, střechy a výměnou oken podle autorů projektu bylo dosaženo významného snížení spotřeby energie na vytápění.

My tvrdíme, že celý cíl pro úspory 48 petajoulů energie do roku 2020 lze naplnit v oblasti renovace budov. Pokud k tomu průmysl přispěje, bude to dobré, ale v zásadě by nic dělat nemusel. Přesná data nejsou, ale dnes se renovuje 1–1,5 procenta budov ročně. Toto tempo by muselo vzrůst ke třem procentům. To by znamenalo, že se jeden dům zrenovuje v průměru jednou za 30 až 40 let, což je běžná doba pro obnovu budov. Zkušenosti z minulosti ukazují, že podpůrný program by takový růst renovací mohl vyvolat.

 
 
Reklama